Vyhláška o úplném znění zákona o znárodnění ve stavebnictví

(1) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetek znárodněného podniku, vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Začlení-li se majetek do několika národních podniků, určí ministr stavebního průmyslu, do kterých závazků vstoupí jednotlivé národní podniky.

(2) Ministr stavebního průmyslu určí v dohodě s ministrem financí, které závazky znárodněného podniku přecházejí se svěřením majetku znárodněného podniku do správy orgánů v oboru jeho působnosti, a to dnem převzetí majetku.

(3) Ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí a s věcně příslušným ministrem může učinit opatření o přechodu závazků patřících k znárodněnému majetku, který byl podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu podniku nebo přenechán jiné právnické osobě.

(4) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má majetek tohoto podniku nebo jeho část přejít po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka; takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do národního podniku nebo svěřen do správy orgánům podle odstavce 2 nebo s nímž bylo učiněno opatření nebo který byl svěřen do správy nebo přenechán podle § 3, ani se nelze pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení č. 410/1942 Sb., majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a mimořádné dávky podle zákona č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona č. 180/1948 Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.

(5) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní podnik domáhat zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných. Ustanovení vět prvé a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež přecházejí se svěřením znárodněného majetku do správy orgánů zmíněných v odstavci 2, nebo které přecházejí podle odstavce 3.

(6) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněný podle § 4 odst. 3 a odst. 4 písm. b), který náležel někomu jinému, než vlastníku znárodněného podniku, vstupuje v závazky vyplývající z práv váznoucích na tomto majetku, a to v rozsahu a za podmínek, které upraví vláda nařízením. V tomto nařízení bude také upraven přechod takových závazků, bude-li majetek svěřen do správy orgánům v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu nebo podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným právnickým osobám.

(7) Pokud z rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku, nevyplývá nic jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani když dojde k úpravě závazků podle § 6.

(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může národní podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o orgánu, o komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán.

(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v úředním listě ve lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nárok k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.

(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:

a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takové nároky nezanikly znárodněním;

b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;

c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;

d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do pěti tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až páté třídy náležejí závazky, které se v exekuční likvidaci uspokojují v pořadí uvedeném v § 594 odst. 1 písm. a) až d) občanského soudního řádu. Závazky téže třídy mají mezi sebou stejné pořadí.

(4) Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti navrhovateli. Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim náležejícího nebudou uspokojeny.

(1) Národní podnik, do něhož byl majetek znárodněného podniku začleněn, po případě i jiný podnik, orgán nebo právnická osoba, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán, může odporovat právním jednáním, která vykonal vlastník znárodněného majetku po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškodit nebo ztížit znárodnění nebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.

(2) Odporovat lze do pěti let ode dne rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku. Jinak platí přiměřeně ustanovení §§ 46 až 52 občanského zákoníka.

(3) Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahoval tento zákon, nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná, jen schválí-li je ministerstvo stavebního průmyslu.

Pokud není stanoveno jinak ani nejde o předlužení podle § 6 odst. 1, přísluší za majetek znárodněný, podle tohoto zákona náhrada, o které platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu.

(1) Při určení náhrady se nepřihlíží k hodnotě

a) staveb, prací a dodávek, provedených, rozestavěných a nedokončených, jež nejsou zahrnuty do jednotného hospodářského plánu, platného v den znárodnění, pokud při nich byly porušeny platné předpisy,

b) surovin, výrobních hmot, polotovarů a tovarů, získaných v rozporu s předpisy o obhospodařování a přídělu surovin, hmot a výrobků, platnými v den znárodnění,

c) pohledávek za stavby, práce a hmoty, polotovary a výrobky, provedené nebo dodané v rozporu s předpisy uvedenými v písm. b),

d) nevytěženého nerostného bohatství,

e) majetku určeného pro sociální, vzdělávací, tělovýchovné a podobné účely.

(2) Náhrada se neposkytuje osobám, které byly nebo budou odsouzeny pro takový trestný čin nebo potrestány pro takový přestupek, jimiž projevily nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky nebo k její socialistické výstavbě.

(1) Československé stavební závody, národní podnik, se sídlem v Praze, zřízené k jednotnému vedení a podnikatelskému obstarávání prací, výkonu a dodávek potřebných k provádění staveb všeho druhu, jsou samostatnou právnickou osobou, spravovanou ředitelem. Činnost tohoto národního podniku na Slovensku obstarává jeho oblastní správa v Bratislavě.

(2) Do podnikové činnosti Československých stavebních závodů, národního podniku, patří zejména:

a) konat práce všeho druhu, jichž je třeba k provedení a dokončení jakýchkoli staveb, a dále všechny práce, výkony a dodávky k této činnosti patřící,

b) obstarávat kvalifikovanými odborníky plány, rozpočty a kalkulace pro všechny druhy stavebních prací,

c) vyrábět montované a polomontované stavby, stavební konstrukce, stavební dílce a tvárnice,

d) spolupracovat po odborné stránce se stavebními podniky komunálními a lidových družstev,

e) nabývat, pronajímat, opravovat a zcizovat stavební stroje,

f) pečovat o výzkumnictví, a zkušebnictví ve stavebnictví a provádět je.

(3) Ustanovení § 4, § 5 odst. 2, §§ 6 až 20, §§ 22 až 32, § 38, § 40, § 42 odst. 2 až 4, §§ 43 až 48, § 53, §§ 55 a 56 zákona č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, platí přiměřeně i pro Československé stavební závody, národní podnik, s tím, že Československé stavební závody, národní podnik, podléhají přímo ministru stavebního průmyslu a že ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr stavebního průmyslu.

(4) Ministr stavebního průmyslu může pověřit ředitele Československých stavebních závodů, národního podniku, výkonem úkolů generálního ředitele vůči jiným národním podnikům v oboru své působnosti. V tomto případě platí o obstarávání těchto úkolů přiměřeně ustanovení §§ 33 až 37 zákona č. 103/1950 Sb. a působnost generálního ředitelství obstarávají Československé stavební závody, národní podnik.

(Zrušen ustanovením čl. I č. 19 zákona č. 58/1951 Sb.).

Rozsah majetku, kterého stát nabyl konfiskací a který je svěřován do správy národního podniku v oboru ministerstva stavebního průmyslu, určí toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí.

(Zrušeny ustanovením čl. I č. 21 zákona č. 58/1951 Sb.).

Dokud nebyla majetková podstata, znárodněná podle tohoto zákona, převzata národním podnikem, platí o zatímní správě předpisy § 37 dekretu s tou odchylkou, že ministr stavebního průmyslu může v dohodě s ministrem financí pověřit zatímní správou znárodněných podniků zmocněnce jemu odpovědné a stanovit rozsah jejich zmocnění.

Oprávnění k provádění staveb jakéhokoliv druhu může příslušný úřad udělit jen se souhlasem ministerstva stavebního průmyslu. Souhlasu je třeba též při zakládání nových podniků těchto odvětví podle oprávnění již dříve udělených.

Právní úkony a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek. Toto osvobození neplatí pro obchodní činnost znárodněného podniku ani pro opatření učiněná likvidátorem při likvidaci právnické osoby nebo společnosti.

Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne převzetí jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.

(Zrušeny těmito ustanoveními: § 311 trestního zákona č. 86/1950 Sb., § 324 zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním, § 149 trestního zákona správního č. 88/1950 Sb. a § 93 zákona č. 89/1950 Sb., o trestním řízení správním.)

Poznámka:

Z ustanovení § 28 zákona č. 121/1948 Sb. a z ustanovení čl. V zákona č. 58/1951 Sb. vyplývají tyto počáteční dny účinnosti jednotlivých ustanovení nynějšího znění zákona:

a) dnem 1. ledna 1948 nabyla účinnosti ustanovení § 1 odst. 1, 3, 4 a 5, § 2, § 4 odst. 1 až 7, § 5, § 6 odst. 1 a 2, odst. 3 písm. a) až c) a odst. 4, §§ 7 až 9, § 10 odst. 2, § 19 a § 22,

b) dnem 1. ledna 1951 (t. j. dnem počátku účinnosti občanského soudního řádu) nabylo účinnosti ustanovení § 6 odst. 3 písm. d),

c) dnem 28. července 1951 nabyla účinnosti ustanovení § 1 odst. 2, 6 a 7, § 3, § 4 odst. 8, § 10 odst. 1, 3, a 4, § 12, § 20 a § 21.

Ustanovení zákona, jejichž nynější znění vyplývá ze zákona č. 58/1951 Sb., provede ministr stavebního průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Podle čl. III zákona č. 58/1951 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví, vyhlašuji v příloze úplné znění zákona č. 121/1948 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů.