§ 1 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty – Předmět úpravy

§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku s výjimkou pravidelné přepravy osob (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku“).“. 2. § 2 odst. 2 zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zbožím hmotné věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze, b) penězi platné bankovky a mince československé nebo cizí měny, pokud nejsou československé mince pro sběratelské účely prodávány za cenu jinou, než je jejich nominální hodnota, nebo cizí bankovky a mince za cenu jinou, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Státní bankou československou; za platné se považují i takové bankovky a mince, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky a mince vyměnit, c) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží, d) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 24, snížené popřípadě o daň nebo o daň z obratu, e) daní na vstupu daň, kterou plátce daně (dále jen „plátce“) zaplatí jinému plátci nebo ji zaúčtuje za přijatá zdanitelná plnění jako součást ceny, f) daní na výstupu daň, kterou plátce uplatní jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění, g) odpočtem daně daň zaúčtovaná na vstupu v případě upravená podle § 19 a § 18 odst. 4, h) vlastní daňovou povinností rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období uvedený v daňovém přiznání, i) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období, j) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen „finanční orgán“), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celnice, k) osobním automobilem silniční motorové vozidlo konstruované pouze pro přepravu sedících osob, a to nejvýše devíti osob včetně řidiče, a jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3, 5 tuny, l) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním.“. 3. § 3 odst. 2 zní: „(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.“. 4. V § 4 se vypouštějí slova „v rámci podnikání“. 5. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou zní: