Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 17

§ 17 vyhláška ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu k zákonu o devizovém hospodářství – Jiné úlevy

Vyhláška ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu k zákonu o devizovém hospodářství · 6/1963 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 17 vyhlášky 6/1963 Sb. stanovuje výjimky, kdy není potřeba povolení Ministerstva financí pro určité devizové operace, které by jinak byly povolením podmíněny podle zákona o devizovém hospodářství. Volnější nakládání s drahými kovy pro socialistické organizace: Socialistické hospodářské organizace mohly bez povolení nakupovat, zpracovávat a prodávat drahé kovy, pokud byly určeny pro průmyslové, technické nebo spotřební účely. (§ 17 zákona č. 6/1963 Sb., vyhláška ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu k zákonu o devizovém hospodářství, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Jiné úlevy
  • Týká se: ministerstvo, vlastník
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 6/1963 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Povolení ministerstva financí podle ustanovení § 6 odst. 4, 6 a 7 zákona se nevyžaduje v těchto případech:

a) k nákupu, zpracování a prodeji drahých kovů, přidělených socialistickým hospodářským organizacím pro průmyslové, technické nebo spotřební účely,

b) k nákupu a směně zlatých, platinových a stříbrných mincí neplatných na území Československé socialistické republiky organizacemi obhospodařujícími veřejné muzejní sbírky,

c) k postupu pohledávek vůči devizovým cizozemcům Státní bance,

d) k úhradě daní a poplatků z pohledávek devizových cizozemců vůči tuzemsku,

e) k úhradě daní a poplatků z pohledávek devizových tuzemců vůči cizině,

f) k pohoštění devizových cizozemců devizovými tuzemci v jejich domácnosti, k zaplacení příležitostných obědů, večeří apod. devizovými tuzemci za devizové cizozemce; k výdajům organizací na reprezentaci v souvislosti s pobytem devizových cizozemců v tuzemsku, avšak jen do výše stanovené pro státní organizace v předpisech o reprezentaci,

g) k převzetí nebo k uznání závazku vůči cizině poskytovat úhradu osobních potřeb ze zákona v obvyklé a přiměřené výši,

h) k pořizování pro případ smrti o hodnotách, právech a nárocích v tuzemsku i cizině a k jejich nabytí jako dědictví nebo odkazu,

i) k úhradě přiměřené odměny a prokazatelných nutných výloh cizozemským zmocněncům zastupujícím devizové tuzemce při projednávání jejich dědických nároků nebo prodeji jejich nemovitostí v cizině za podmínky, že plná moc pro zmocněnce byla odeslána s povolením ministerstva financí podle § 2 odst. 4 písm. c) zákona,

j) k úhradě dědictví do ciziny devizovým cizozemcům, jestliže jim bude nabytí dědictví v tuzemsku potvrzeno, budou-li uhrazeny notářské poplatky z dědictví, a bude-li současně vzájemnost při provádění úhrad tohoto druhu zaručena,

k) k placení výloh spojených se správou a udržováním cizozemských nemovitostí devizových tuzemců z pohledávek vzniklých v cizině z výnosu těchto nemovitostí, jakož i k placení běžných úroků a kapitálových splátek hypotékárních zápůjček za podmínky uvedené v odstavci 2,

l) k placení nájemného z tuzemských nemovitostí devizových cizozemců na účty nájemného u tuzemských peněžních ústavů nebo jejich správcům, k placení výloh spojených se správou a udržováním nemovitostí, k placení hypotékárních závazků váznoucích na těchto nemovitostech a k převodu čistého výnosu nemovitosti na cizozemský účet vlastníka,

m) k převodu cizozemských účtů mezi tuzemskými peněžními ústavy.

(2) Devizový tuzemec je povinen předložit do 15. dubna každého roku ministerstvu financí nebo organizacím jím pověřeným přehledné sestavení příjmů z cizozemské nemovitosti a vydání za uplynulý rok a dát si uhradit čistý výnos do tuzemska, popřípadě, není-li úhrada možná, ohlásit, kde výnos je uložen.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Volnější nakládání s drahými kovy pro socialistické organizace: Socialistické hospodářské organizace mohly bez povolení nakupovat, zpracovávat a prodávat drahé kovy, pokud byly určeny pro průmyslové, technické nebo spotřební účely.
  • Snadnější správa majetku v cizině: Devizoví tuzemci mohli bez povolení hradit výlohy spojené se správou a údržbou svých nemovitostí v cizině z výnosů těchto nemovitostí, včetně úroků a splátek hypoték.
  • Zjednodušené dědické řízení: Pro úhradu dědictví do ciziny devizovým cizozemcům nebylo potřeba povolení, pokud bylo nabytí dědictví v tuzemsku potvrzeno, uhrazeny poplatky a zaručena vzájemnost.
  • Reprezentace a pohoštění cizinců: Devizoví tuzemci mohli bez povolení hostit devizové cizozemce ve své domácnosti nebo hradit příležitostné obědy či večeře. Organizace mohly vynakládat prostředky na reprezentaci v souvislosti s pobytem cizinců v tuzemsku, a to do stanovené výše.

Na co si dát pozor

  • Omezení pro reprezentaci: Výdaje organizací na reprezentaci byly omezeny výší stanovenou pro státní organizace v předpisech o reprezentaci.
  • Podmínky pro úhradu dědictví do ciziny: Úhrada dědictví do ciziny devizovým cizozemcům byla bez povolení možná pouze za splnění tří podmínek: potvrzení nabytí dědictví v tuzemsku, uhrazení notářských poplatků a zaručení vzájemnosti.
  • Plná moc pro cizozemské zmocněnce: Úhrada odměn a výloh cizozemským zmocněncům byla bez povolení možná jen v případě, že plná moc pro zmocněnce byla odeslána s povolením ministerstva financí podle § 2 odst. 4 písm. c) zákona.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 5 Úlevy z dodatkových odvodů (Nařízení vlády České socialistické repub)§ 55 PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY, VÝJIMKY A ÚLEVY (Zákon o zemědělské dani)