Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod

(1) Havárii hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí, nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem podle místních poměrů, například osobně, telefonicky, telegraficky nebo písemně.7)

(2) Původce havárie nebo ten, kdo ji zjistil, hlásí havárii okresnímu národnímu výboru a v Praze Národnímu výboru hlavního města Prahy, v jehož územním obvodu se havárie nebo její znaky zjistily, a při ohrožení jakosti vod v souvislosti s porušením kanalizačního řádu, též správci veřejné kanalizace; občan může hlásit havárii nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti. Tyto útvary předávají přijaté hlášení neprodleně příslušnému okresnímu národnímu výboru nebo v Praze Národnímu výboru hlavního města Prahy; přitom postupují podle příslušných předpisů.8)

(1) Hlášení o havárii na hraničním toku předá okresní národní výbor krajskému národnímu výboru.

(2) O havárii přesahující jeho územní obvod nebo jeho možnosti a o havárii, jejíž škodlivé následky se mohou projevit mimo území České socialistické republiky, je okresní národní výbor povinen podat zprávu příslušnému krajskému národnímu výboru; při havárii mimořádného rozsahu na hraničním toku podá zprávu krajský národní výbor ministerstvu lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky.

(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčena povinnost krajských národních výborů činit v případech, kdy havárie přesahuje územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti, opatření, která by jinak příslušela okresnímu národnímu výboru.

(1) Okresní národní výbor a v Praze Národní výbor hlavního města Prahy, popřípadě při havárii na hraničním toku krajský národní výbor (dále jen „příslušný národní výbor“), hlásí havárii orgánům a organizacím, které mohou přispět k zneškodňování havárie a k odstranění jejích škodlivých následků, a jde-li o havárii na vodním toku nebo o havárii, kterou může být vodní tok dotčen, též správci vodního toku; při hlášení sdělí, zda bude vyžadovat spolupráci a zda je znám původce havárie.

(2) Současně příslušný národní výbor uvědomí o havárii organizace, které budou dotčeny v právu nakládat s vodami, a při havárii v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů Český inspektorát lázní a zřídel. Podle potřeby zajistí, aby národní výbory, v jejichž územním obvodu se mohou škodlivé následky projevit, zveřejnily vznik havárie.

Pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak, postupuje se při hlášení a zneškodňování havárie mimořádného rozsahu,9) jakož i při odstraňování jejích škodlivých následků obdobně jako při havárii, s tím, že při zabraňování škodlivým následkům platí ustanovení § 42 odstavce 2 vodního zákona.

(1) Uživatel závadných látek, jakož i ten, kdo nakládá s vodami, jestliže u něho došlo k havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit jednak bezprostřední opatření k zneškodňování havárie, jednak opatření k odstranění jejích škodlivých následků.

(2) Bezprostředním opatřením k zneškodňování havárie je zejména:

a) neprodlené hlášení havárie,

b) co nejrychlejší odstranění příčin havárie,

c) zabránění škodlivým následkům havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší.

(3) Opatřením k odstranění škodlivých následků havárie je zejména:

a) likvidace uniklých závadných látek,

b) sledování jakosti ohrožené podzemní vody, je-li nebezpečí průniku závadných látek do země,

c) uvedení zasaženého místa pokud možno do původního stavu.

(1) Při provádění opatření podle § 12 odstavce 2 a 3 řídí se původce havárie plánem havarijních opatření, popřípadě pokyny vodohospodářského orgánu; tomuto vodohospodářskému orgánu je povinen předat zápis o havárii a o provedených opatřeních.

(2) Původce havárie je povinen při provádění těchto opatření spolupracovat s orgány a organizacemi v rozsahu stanoveném v § 15 až 22.

(1) Při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků je vodohospodářský orgán oprávněn vyžadovat spolupráci orgánů a organizací.

(2) V rámci spolupráce orgánů a organizací může vodohospodářský orgán ustanovit z jejich zástupců pracovní skupinu.

(3) Orgány a organizace, kterým příslušný národní výbor podle § 10 havárii hlásil a jejichž spolupráci si vyžádal, jsou povinny spolupracovat při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména jsou povinny určit na požádání vodohospodářského orgánu svého zástupce v pracovní skupině.

(4) Rozsah spolupráce orgánů a organizací se řídí působností nebo příslušností orgánů a organizací, popřípadě je vymezen v § 15 až 22.

(1) Vodohospodářský orgán řídí spolupráci orgánů a organizací podle svého plánu havarijních opatření zpracovaného ve spolupráci se Státní vodohospodářskou inspekcí, s orgány hygienické služby a veřejnými požárními útvary, popřípadě dalšími orgány; v případech, kdy není znám původce havárie, řídí i vlastní zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následků.

(2) Za členy pracovní skupiny určí vodohospodářský orgán zpravidla zástupce Státní vodohospodářské inspekce, okresního hygienika, správce vodního toku, na kterém došlo k havárii, popřípadě správce vodohospodářsky významného vodního toku, v jehož povodí došlo k havárii, a původce havárie, pokud je znám; podle potřeby mohou být za členy určeni i zástupci Českého inspektorátu lázní a zřídel, Českého rybářského svazu, popřípadě organizace státního rybářství a Státní veterinární služby a rostlinolékařské služby, jakož i inspekce požární ochrany národního výboru a útvaru Veřejné bezpečnosti, v jehož územním obvodu byla havárie zjištěna, a orgánů, jejichž dozoru podléhají podle zvláštních předpisů technická zařízení, která byla příčinou havárie.

Pokud vodohospodářský orgán vytvořil pracovní skupinu, vypracuje nebo provede tato skupina v rámci spolupráce orgánů a organizací

a) posouzení havárie a jejího vlivu na vodní tok, popřípadě na podzemní vody,

b) ohledání situace na místě a ověření původce havárie,

c) přezkoumání bezprostředních opatření k zneškodňování havárie,

d) návrh postupu a opatření při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků,

e) kontrolu plnění opatření podle plánu havarijních opatření nebo uložených původci havárie v souvislosti s havárií, popřípadě orgánům a organizacím v rámci spolupráce,

f) konečnou zprávu o havárii.

Státní vodohospodářská inspekce při spolupráci orgánů a organizací

a) provádí odborné vodohospodářské přešetření příčin havárie a zjišťuje původce havárie,

b) navrhuje způsob odstraňování škodlivých následků havárie a preventivní opatření k zamezení vzniku obdobné havárie,

c) kontroluje provedená opatření.

Při spolupráci orgánů a organizací okresní hygienik provádí opatření k ochraně zdraví obyvatelstva;10) přitom sleduje též zdravotní nezávadnost vody určené pro zajištění nouzového zásobování obyvatelstva podle § 16 odstavce 2 vodního zákona.

Správce vodního toku při spolupráci orgánů a organizací

a) zajišťuje na vodním toku a na jeho březích opatření k zachycení a odstranění závadných látek, které způsobily havárii,

b) k odstranění škodlivých následků havárie navrhuje a provádí na vodohospodářských dílech, která spravuje, mimořádné manipulace, popřípadě dává pokyny pro mimořádné manipulace s vodohospodářskými díly jejich uživatelům,

c) odstraňuje uhynulé ryby v nezbytně nutných případech sám, jinak za účasti organizace, která rybářsky obhospodařuje havárií dotčený úsek vodního toku.

Správce vodohospodářsky významného vodního toku, kromě spolupráce, kterou poskytuje jako správce vodního toku, zabezpečuje průzkum čistoty vod, odběry vzorků vody a potřebné rozbory.

Jednotky požární ochrany spolupracují zejména tím, že v rámci svých možností a technického vybavení pomáhají při zachycování a likvidaci hořlavých nebo výbušných látek.

Ostatní orgány a organizace, kromě spolupráce, která vyplývá nebo souvisí s jejich činností nebo posláním, jsou povinny na vyžádání vodohospodářského orgánu při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků zejména:

a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí apod.,

b) umožňovat vstup na nemovitosti, které mají ve své správě nebo užívání,

c) účastnit se podle svých možností odstraňování škodlivých následků havárie.

Příslušný národní výbor v rámci spolupráce orgánů a organizací vyhledává a určuje místa, kde mají být uniklé ropné látky a látky jimi kontaminované spáleny, popřípadě jinak zneškodněny nebo uloženy a dozírá na správce skládek z hlediska ochrany čistoty vod. Skládky vyznačuje ve svém plánu havarijních opatření.

(1) Spolupráce orgánů a organizací při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků nezbavuje původce havárie povinnosti činit bezprostřední opatření k zneškodnění havárie a opatření k odstranění jejích škodlivých následků a hradit náklady odůvodněně vynaložené, aby škodě bylo zabráněno a vznikla-li, aby se dále nezvětšovala a byla odstraněna.

(2) Odpovědnost původce havárie za škodu, ani jeho trestní odpovědnost není dotčena.

Zrušuje se vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 35/1972 Sb., o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami.11)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.

Ministr:

Ing. Hruzík v. r.

1) ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.

2) Vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.

3) Vyhláška č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

4) Např. ČSN 46 5890 Zkoušení a povolování nových chemických přípravků na ochranu rostlin, ČSN 46 5891 Skladování chemických přípravků k ochraně rostlin, ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.

5) § 2 a § 4 odst. 2 písm. b) zák. č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

6) § 27 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

7) Hlášení havárie podle tohoto ustanovení nenahrazuje oznámení havárie podle vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.

8) Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.

9) § 26 odst. 2 vodního zákona.

10) Vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

11) Směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství čj. 74 916/737/64-V pro činnost vodohospodářských orgánů a orgánů hygienické a protiepidemické služby při zajišťování havarijních stavů a jakosti povrchových vod, publikované ve Sbírce směrnic pro národní výbory částka 4/1965 pozbyly platnosti dnem počátku účinnosti vodního zákona, tj. 1. dubna 1975 (oddíl XV. č. 19 oznámení v částce 47 Sbírky zákonů z r. 1967).