§ 23 Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) – Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · § 23 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 23 zákona o soudech a soudcích definuje složení pléna Nejvyššího soudu, stanovuje pravidla pro jeho usnášení, svolávání a řízení zasedání, a určuje, kdo se jich může zúčastnit.
§ 23
(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu.
(2) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich opětovnému rozdělení je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.
(3) Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je povinen svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.
(4) Zasedání pléna jsou neveřejná.
(5) Ministr spravedlnosti má právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat předsedy vrchních a krajských soudů a další osoby.
Paragraf 23 zákona o soudech a soudcích definuje složení pléna Nejvyššího soudu, stanovuje pravidla pro jeho usnášení, svolávání a řízení zasedání, a určuje, kdo se jich může zúčastnit.
Co to znamená v praxi
Složení pléna: Plénum Nejvyššího soudu je tvořeno všemi jeho klíčovými představiteli (předseda, místopředsedové, předsedové kolegií a senátů) a všemi ostatními soudci Nejvyššího soudu.
Rozhodování pléna: Aby plénum mohlo platně rozhodovat, musí být přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů. Pro přijetí běžného usnesení stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných, ale pro zaujetí stanoviska nebo změny ve struktuře kolegií je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů pléna.
Svolávání a řízení: Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda Nejvyššího soudu. Je však povinen ho svolat i na žádost nejméně jedné třetiny všech soudců Nejvyššího soudu, přičemž v takovém případě určí program podle návrhu žadatelů.
Účast na zasedání: Zasedání pléna jsou neveřejná, ale ministr spravedlnosti má právo se jich účastnit. Dále je možné přizvat předsedy vrchních a krajských soudů a další osoby.
Na co si dát pozor
Kvorum pro usnášení: Pro platné usnesení pléna je vždy potřeba účast alespoň dvou třetin členů.
Různá většina pro rozhodnutí: Je rozdíl mezi většinou potřebnou pro běžné usnesení (nadpoloviční většina přítomných) a pro závažnější rozhodnutí, jako je zaujetí stanoviska (nadpoloviční většina všech členů).
Právo menšiny na svolání: I menšina soudců (alespoň jedna třetina) má právo iniciovat svolání pléna a navrhnout jeho program.
🔔 Hlídat změny § 23 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.