§ 13 Nařízení o správních poplatcích – Přechodná ustanovení.

§ 13 Přechodná ustanovení. (1) Roční poplatky za patenty, udělené před 1. dubnem 1952 a platné ještě po tomto dni, platí se podle ustanovení zákona a tohoto nařízení, pokud jsou podle nich splatné za jejich účinnosti. To platí, i když byly tyto poplatky podle dřívějších předpisů zaplaceny před 1. dubnem 1952; částky takto zaplacené započítají se na roční poplatky stanovené tímto nařízením. (2) Byly-li bývalým patentním úřadem v Praze a bývalým úřadem na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě uděleny patenty na stejný vynález, použije se ustanovení odstavce 1 na roční poplatky za patent, který zůstane podle zákona o přechodných opatřeních v oboru patentů v platnosti. Roční poplatky zaplacené předem za patent, který pozbyl platnosti, započítají se na žádost, pokud připadají na poplatkové roky, které začínají plynout po 31. březnu 1952, na roční poplatky za patent, který zůstal v platnosti; poplatky se však na žádost vrátí, nelze-li je takto započítat, zejména proto, že patenty patří různým majitelům. (3) Ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně, jestliže byly přihlášky stejného vynálezu podány různými přihlašovateli jednak u bývalého patentního úřadu v Praze, jednak u bývalého úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě a k přihlášce s pozdější dobou platnosti byl udělen patent, který podle předpisů zákona o přechodných opatřeních v oboru patentů pozbyl platnosti. (4) Za přídavkový patent, který se stal samostatným, platí se roční poplatky za poplatkové roky začínající po 31. březnu 1952. Výše poplatků se řídí dobou, která uplynula od počátku platnosti přídavkového patentu.