§ 25
Za porušení povinností uložených organizacím odpovídají podle tohoto zákona osoby, které za ně jednaly neb měly jednat, popřípadě osoby, které daly k jednání příkaz.
60/1961 Sb. · 31 paragrafů
Za porušení povinností uložených organizacím odpovídají podle tohoto zákona osoby, které za ně jednaly neb měly jednat, popřípadě osoby, které daly k jednání příkaz.
(1) Nevede-li k nápravě občana samotné projednání přestupku před národním výborem, jiným státním orgánem nebo společenskou organizací, uloží národní výbor za přestupek některé z těchto opatření:
a) napomenutí,
b) veřejnou důtku,
c) pokutu do 500 Kčs.
(2) Vedle toho může národní výbor vyslovit propadnutí věci, která náleží tomu, kdo se přestupku dopustil, a které bylo použito ke spáchání přestupku nebo která byla přestupkem získána, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku nebo jiný obecný zájem.
(3) Věc, která nepatří tomu, kdo se přestupku dopustil, může být zabrána, jestliže jí bylo použito ke spáchání přestupku a ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku nebo mravnost. Taková věc může být zabrána i v tom případě, náleží-li tomu, kdo se přestupku dopustil, jestliže ho nelze volat k odpovědnosti.
(4) Propadnutí nebo zabrání věci nelze vyslovit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(5) Pokuty připadají státu. Vlastníkem propadlé a zabrané věci se stává stát.
Byla-li přestupkem způsobena majetková škoda, působí národní výbor k tomu, aby byla dobrovolně nahrazena. Odepře-li občan způsobenou škodu nahradit, uloží mu národní výbor tuto povinnost. Jestliže se však národnímu výboru nepodaří zjistit přesnou výši škody nebo kdyby mu zjištění přesné výše škody činilo potíže, doporučí poškozenému, aby se obrátil se svým nárokem na náhradu škody na okresní soud.
(2) Odvolání má vždy odkladný účinek.
(1) Orgány pověřené okresními národními výbory nebo vyhláškou ministra vnitra, vydanou v dohodě s příslušnými ústředními úřady, mohou za přestupek ukládat a vybírat pokuty do 100 Kčs bez dalšího projednání, je-li přestupek spolehlivě zjištěn a nestačí-li domluva (blokové řízení).
(2) Odepře-li občan pokutu zaplatit, projedná přestupek příslušný orgán národního výboru nebo orgán příslušný podle § 31.
(3) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
Pokud z předchozích ustanovení nevyplývá jinak, platí pro projednávání přestupků obecné předpisy o správním řízení, zejména též o přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení.
(1) Přestupky, jimiž se porušují pravidla silničního provozu, projednávají oddělení Veřejné bezpečnosti.
(3) Vláda může nařízením stanovit, které další orgány státní správy projednávají přestupky ve svém oboru působnosti.
Pro projednávání přestupků jinými státními orgány platí obdobně ustanovení o projednávání přestupků národními výbory s těmito odchylkami:
a) přestupky projednávají orgány nejnižšího stupně, o odvolání proti jejich opatření rozhodují orgány nejblíže vyššího stupně,
b) za přestupek porušení pravidel silničního provozu [§ 10 písm. a)] spočívající v překročení nejvyšších dovolených rychlostí jízdy stanovených zvláštním předpisem1) lze uložit pokutu do 1000 Kčs; v blokovém řízení mohou být za tento přestupek ukládány a vybírány pokuty do 200 Kčs.
Podle tohoto zákona se projednávají i přestupky, k nimž došlo přede dnem účinnosti zákona. Řízení zahájené o takovém přestupku u národního výboru nebo soudu a pravomocně neskončené se dokončí podle dosavadních předpisů. Lze však uložit jen opatření podle tohoto zákona.
(1) Zrušují se:
1. trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.,
2. zákon č. 89/1950 Sb. (trestní řád správní),
3. nařízení ministra financí č. 119/1950 Sb., o podrobovacím řízení,
4. §§ 12 až 15 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a § 54 vyhlášky ministerstva vnitra č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu,
5. zákon č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního,
6. § 6 zákonného opatření č. 57/1955 Sb., kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí,
7. zákon č. 14/1957 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.,
8. vládní nařízení č. 65/1957 Sb., o trestní pravomoci místních národních výborů,
9. vyhláška ministerstva vnitra č. 198/1954 Ú. l., o organizaci trestních komisí rad národních výborů, a
10. vyhláška ministerstva vnitra č. 273/1956 Ú. l., o blokovém řízení.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy o pravomoci státních inspekcí.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1961.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
1) § 12 odst. 1 písm. a), b), c), d) vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 70/1979 Sb.