Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení divadelního zákona

(1) Agentáž v oblasti divadelní činnosti je propagace slovenského divadelnictví v Československé socialistické republice i v zahraničí a cílevědomé zpřístupňování divadelního umění širokému okruhu obyvatelstva společenským uplatňováním divadelních děl mimo provoz divadel.

(2) Agentura plní své poslání na úseku agentáže zejména tím, že

a) propaguje a popularizuje činnost divadel a divadelních umělců,

b) eviduje divadelní umělce; k zajištění svých úkolů v oblasti divadelní činnosti přijímá divadelní umělce do pracovního poměru nebo s nimi uzavírá smlouvy podle autorskoprávních předpisů,1)

c) vytváří dramaturgicky ucelené programy z divadelních děl, popřípadě zabezpečuje inscenace těchto děl a nabízí je pořadatelům uměleckých a kulturně osvětových akcí,

d) soustřeďuje požadavky pořadatelů uměleckých a kulturně osvětových akcí na veřejné scénické předvádění divadelních děl mimo provoz divadel a pečuje o jejich uspokojování,

e) pořádá představení,

f) v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami realizuje výměnu uměleckých hodnot v oblasti profesionálního divadelnictví ve styku se zahraničím.

(3) Činnost agentury podle odstavce 2 písm. c) se řídí dramaturgickým plánem, který schvaluje ministerstvo.

(1) Zprostředkování v oblasti divadelní činnosti je sjednání podmínek pro účinkování divadla nebo divadelního umělce (dále jen „účinkující“) v představení mezi agenturou a pořadatelem na základě smlouvy uzavřené mezi agenturou a účinkujícím.

(2) Právní vztahy mezi pořadatelem a agenturou, jakož i mezi agenturou a divadlem, které vznikly uzavřením smlouvy podle odstavce 1, se řídí příslušnými hospodářskoprávními předpisy.3)

(3) Pokud poměr mezi agenturou a divadelním umělcem nemá povahu pracovněprávního vztahu, řídí se jejich smlouva uzavřená podle odstavce 1 příslušnými autorskoprávními předpisy.1)

Smlouva uzavřená v rámci zprostředkování musí obsahovat údaje o místě a čase představení, o divadelním díle, které má být na něm předvedeno, o účasti účinkujícího na jeho předvedení, o povinnostech pořadatele ve vztahu k účinkujícímu a o výši náhrady (honoráře). Smlouva má obsahovat též ustanovení o důsledcích jejího nedodržení a dispozice pro případ neuskutečnění představení.

(1) Agentura odmítne zprostředkování, nemůže-li převzít odpovědnost za ideovou nebo uměleckou úroveň představení.

(2) O odmítnutí zprostředkování je agentura povinna neprodleně informovat orgán státní správy, kterému přísluší rozhodování o povolení příslušného představení.

ČÁST ČTVRTÁ

(k § 10 až 14 zákona)

(1) V písemném oznámení o zřízení ochotnického souboru (dále jen „soubor“) je nutno uvést přesné označení socialistické organizace, která soubor zřídila (dále jen „zřizovatel“), datum zřízení souboru, název, umělecké zaměření a místo (obvod) působení souboru, jakož i jméno a odborné vzdělání jeho vedoucího (popřípadě uměleckých vedoucích); v oznámení o převzetí práv a povinností vůči souboru, jehož zřizovatel zanikl, je třeba uvést i přesné označení předcházejícího zřizovatele.

(2) Zrušení souboru oznámí zřizovatel okresnímu národnímu výboru písemně. V oznámení uvede název souboru, důvod a datum jeho zrušení.

(3) U souboru zřízeného, převzatého nebo zrušeného odborovou organizací plní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 2 a § 14 zákona okresní odborová rada příslušná podle stálého působiště souboru.

(1) Oprávnění souboru veřejně scénicky předvádět divadelní díla vzniká jeho registrací; provede ji okresní národní výbor příslušný podle předpokládaného stálého působiště souboru na základě oznámení o zřízení souboru. O registraci souboru uvědomí okresní národní výbor jeho zřizovatele, resp. okresní odborovou radu do 30 dnů od doručení oznámení.

(2) Okresní národní výbor neprovede registraci souboru, není-li jeho zřizovatelem socialistická organizace.

(3) Ustanovení zákona a této vyhlášky o povolování představení nejsou registrací souboru dotče

Povinností zřizovatele je trvale zajišťovat souboru podmínky pro jeho působení v souladu s posláním divadelní činnosti podle zákona. Zřizovatel je povinen zejména

a) vytvářet přiměřené organizační, materiální a technické předpoklady pro činnost souboru,

b) vydat organizační řád souboru,

c) jmenovat a odvolávat vedoucího souboru, který mu odpovídá za ideovou a uměleckou úroveň souboru, popřípadě ustanovit podle charakteru a složení souboru další členy vedení nebo je schvalovat v těchto funkcích na základě návrhu vedoucího souboru,

d) pečovat ve spolupráci s příslušnými kulturně osvětovými zařízeními a kulturními institucemi, zejména divadly, o soustavný ideový a umělecký růst souboru a o to, aby umělecké zaměření a výběr divadelních děl odpovídal cílům vytčeným při zřízení souboru,

e) projednávat a schvalovat plány činnosti a rozpočty souboru,

f) napomáhat k společenskému uplatnění souboru,

g) kontrolovat a pravidelně hodnotit činnost souboru.

(1) Členství v souboru je dobrovolné, bezplatné a nezakládá nárok na odměňování; činnost v souboru, s výjimkami uvedenými v odstavci 2, se neposuzuje jako pracovní činnost.

(2) Funkci vedoucího souboru, popřípadě dalších uměleckých vedoucích lze vykonávat i v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.4) Obdobným způsobem může zřizovatel svěřit úkoly spojené s péčí o ideový a umělecký růst souboru divadelním umělcům a jiným odborníkům.

(3) Účinkování divadelního umělce v představení souboru musí být, pokud se uskutečňuje za odměnu, zprostředkováno agenturou.

(1) Okresní národní výbory zajišťují zpravidla prostřednictvím okresních osvětových středisek evidenci souborů, dohled na jejich činnost a na jejich kulturně politické a společenské využití.

(2) Metodicko-poradenskou, vzdělávací a konzultační péči o soubory jako součást odborné péče o zájmovou uměleckou činnost, vykonávají zejména Osvětový ústav v Bratislavě a krajská a okresní osvětová střediska.

ČÁST PÁTÁ

(k § 15 až 23 zákona)

(1) Žádost o povolení představení, jehož pořadatelem není divadlo nebo které se nekoná v rámci schválené kulturní akce, podává pořadatel na předepsaném tiskopise, který slouží zároveň jako žádost o svolení ochranné organizace autorské k použití divadelního díla.

(2) Žádosti se podávají samostatně pro každé představení.

(1) V žádosti o povolení představení se uvede přesné označení pořadatele a účinkujících, čas a místo představení, autor a název divadelního díla, které má být na představení předvedeno, jakož i údaje o výši vstupného. Místní (městský) národní výbor příslušný pro rozhodování o povolení představení může žádat i další údaje související s představením.

(2) K žádosti o povolení představení mimo provoz divadel je třeba připojit text divadelního díla, které má být na představení předvedeno; výjimku tvoří představení, které pořádá nebo zprostředkuje agentura. Místní (městský) národní výbor může od požadování textu upustit, jde-li o divadelní dílo obecně známé.

(3) Jestliže mají v představení podle odstavce 2 účinkovat divadelní umělci za odměnu, je pořadatel povinen předložit místnímu (městskému) národnímu výboru doklad o tom, že jejich účinkování smluvně sjednal s agenturou.

(1) V oznámení o pořádání představení v oblasti svého působení (§ 21 odst. 2 zákona) a v žádosti o povolení pořádat představení mimo oblast svého působení (§ 21 odst. 3 zákona) uvede divadlo místo a datum představení, jméno autora a název divadelního díla, které hodlá na představení předvést. Do oznámení i žádosti lze zahrnout i více představení v určitém časovém rozpětí.

(2) Oznámení i žádost je třeba podat písemně. K žádosti podané později než pět týdnů před konáním představení přihlédne okresní národní výbor, jen jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

(1) V oznámení o představeních, která se mají konat v rámci schválené kulturní akce (§ 23 odst. 2 zákona), uvede pořadatel název akce a označení orgánu státní správy, který ji schválil; uvede též místa a data představení, jakož i jména autorů a názvy divadelních děl, která mají být na těchto představeních předvedena. Mají-li se představení konat v obvodě více okresů, je třeba tyto údaje oznámit všem zúčastněným okresním národním výborům.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je třeba podat písemně nejméně osm dnů před zahájením kulturní akce.

Pořadatel nesmí propagovat představení před jeho povolením. Údaje uvedené v propagačních materiálech musí být v souladu s údaji uvedenými v povolení.

(1) Pořadatel oznámí do 14 dnů od konání představení ochranné organizaci autorské podklady pro výpočet a vyměření provozního autorského honoráře (datum a místo představení, jméno autora a název předvedeného divadelního díla, počet návštěvníků a celkovou tržbu na vstupném). V téže lhůtě předkládá ochranné organizaci autorské tyto podklady i pořadatel schválené kulturní akce za představení konaná v rámci této akce.

(2) Divadlo předkládá podklady podle odstavce 1 za představení, jejichž pořadatelem bylo, jakož i za představení, kde smluvně převzalo povinnosti pořadatele vůči ochranné organizaci autorské (§ 16 odst. 2 zákona), úhrnně za období dohodnuté s ochrannou organizací autorskou.

(3) Upouští-li pořadatel od pořádání povoleného představení nebo změní-li dodatečně se souhlasem národního výboru, který představení povolil, místo jeho konání, uvědomí o této skutečnosti neprodleně ochrannou organizaci autorskou.

ČÁST ŠESTÁ

(k § 24 až 27 zákona)

Pověření krajského, okresního a místního (městského) národního výboru k zabezpečení dohledu, vydané orgánem státní správy příslušným k dohledu, může znít i na více představení, popřípadě na všechna představení pořádaná v obvodě působnosti pověřeného národního výboru v určitém časovém rozpětí.

Orgán státní správy příslušný k dohledu anebo pověřený jeho zabezpečením zmocní k výkonu dohledu zpravidla své odborné pracovníky; národní výbor může zmocnit též členy své příslušné komise. Plná moc k výkonu dohledu musí mít písemnou formu.

O výkonu dohledu, včetně svých opatření, podává dohlédací orgán do tří dnů písemnou zprávu orgánu státní správy, který je k výkonu dohledu zmocnil; jestliže však při výkonu dohledu zakázal představení nebo přerušil představení a zakázal v něm pokračovat, je povinen podat písemnou zprávu neprodleně.

(1) Rozhodnutí o zákazu představení nebo o přerušení představení a zákazu jeho pokračování, vyslovené ústním vyhlášením dohlédacího orgánu je orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu povinen doručit pořadateli v písemném vyhotovení do tří dnů od vyhlášení rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí vyslovené při jeho ústním vyhlášení nesmí být v písemném vyhotovení rozhodnutí změněno.

(2) Orgán státní správy, který zmocnil dohlédací orgán k výkonu dohledu, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 1 do tří dnů od jeho ústního vyhlášení též

a) orgánu státní správy, který divadlo řídí nebo který schválil kulturní akci, v jejímž rámci se konalo představení, jednalo-li se o představení, na němž byl dohled zabezpečován na základě pověření tímto orgánem,

b) agentuře, jednalo-li se o představení, v němž účinkovali jí zprostředkovaní divadelní umělci,

c) zřizovateli souboru, jednalo-li se o představení tohoto souboru.

ČÁST SEDMÁ

(k § 33 zákona)

(1) Ministerstvo, krajské národní výbory a okresní národní výbory sledují a kontrolují divadelní činnost v rozsahu své působnosti a úkolů na úseku divadelnictví prostřednictvím osob pověřených inspekční činností (dále jen „inspektoři“).

(2) Inspektoři při výkonu své funkce se zaměřují zejména na zjišťování,

a) jak divadla a jiné státní socialistické organizace působící v oblasti divadelní činnosti plní své kulturně politické úkoly,

b) zda se divadelní díla nastudují a pro veřejné scénické předvádění připravují v souladu se schváleným dramaturgickým plánem a záměry jím sledovanými,

c) jak se rozvíjí činnost souborů,

d) zda divadelní umělci působící mimo pracovní poměr k divadlu nebo agentuře vykonávají divadelní činnost v souladu s ustanoveními zákona,

e) zda se představení připravují a propagují v souladu s uděleným povolením,

f) zda se dodržují ustanovení zákona a této vyhlášky o povinném zprostředkování, jakož i o povinnostech pořadatelů vůči ochranné organizaci autorské,

g) zda se divadelní činnost v rámci mezinárodních družebních styků národních výborů rozvíjí v souladu se zájmy a potřebami společnosti,

h) jak se uplatňuje metodická řídící působnost ministerstva a dalších příslušných orgánů v oblasti divadelní činnosti.

(1) Inspektoři jsou oprávněni

a) vyžádat si k nahlédnutí veškeré doklady, záznamy a jiné písemnosti důležité z hlediska účelu inspekce,

b) dávat doporučení k nápravě zjištěných nedostatků a navrhovat orgánu státní správy, který je inspekční činností pověřil, příslušná opatření,

c) upozornit dohlédací orgán na skutečnosti, které vyžadují opatření v mezích jeho pravomoci.

(2) Inspektoři nejsou oprávněni dávat příkazy, ani činit opatření na náklady organizací a osob zúčastněných na sledované činnosti.

ČÁST OSMÁ

(k § 35 zákona)

(1) Představení, které pořádá Vysoká škola muzických umění v Bratislavě, konzervatoř nebo lidová škola umění (dále jen „škola“) v souladu se svým učebním plánem a učebními osnovami, posuzuje se z hlediska zákona, pokud z dalších ustanovení nevyplývá jinak, jako představení pořádané divadlem.

(2) Představení, které škola nepořádá v souladu se svým učebním plánem a učebními osnovami, jakož i představení, které pořádá škola mimo své prostory anebo které pořádá jiná organizace a v němž účinkují žáci, studenti a pedagogové školy, může se konat pouze na základě povolení místního (městského) národního výboru příslušného podle místa představení. Tomuto národnímu výboru přísluší též dohled na představení.

Účinkování škol (jejich souborů, žáků, studentů, pedagogů) v zahraničí a účinkování obdobných zahraničních škol (jejich souborů, žáků, studentů, pedagogů) v Slovenské socialistické republice je vázáno na souhlas ministerstva a ministerstva školství Slovenské socialistické republiky.

ČÁST DEVÁTÁ

(k § 37 zákona)

Registraci souborů, jejichž zřizovatelem je socialistická organizace a které vyvíjely činnost k 30. červnu 1978 podle dřívějších předpisů, provedou příslušné okresní národní výbory k 1. červenci 1978 a zašlou o tom jejich zřizovatelům nejpozději do 31. října 1978 písemné sdělení. Zřizovatel, který sdělení o registraci souboru v této lhůtě neobdržel, je oprávněn vyžádat si jej do 31. prosince 1978 od příslušného okresního národního výboru.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1978.

Ministr:

Válek v. r.

1) § 27 a § 39 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

2) Směrnice o nostrifikaci cizozemských vysvědčení o maturitní zkoušce (zkoušce dospělosti) (poř. č. 55/1957 Sb. NV), vyhláška č. 72/1959 Ú. v. o nostrifikaci studií vykonaných na zahraničních vysokých školách a vědeckých (uměleckých) ústavech, vyhláška č. 84/1974 Sb., o rovnocennosti a uznávání vysvědčení a diplomů o vzdělání vydávaných ve Svazu sovětských socialistických republik, ve znění vyhlášky č. 145/1976 Sb., vyhláška č. 144/1976 Sb., o uznávání ekvivalentnosti dokladů o absolvování středních, středních odborných a vysokých škol a dokladů o udělení titulů.

3) § 354 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.).

4) § 232 a násl. zákoníku práce (úplné znění vyhlášené pod č. 55/1975 Sb.).