Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony

(1) Zajištuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, odpovídá tato osoba za dluh s dlužníkem společně a nerozdílně.

(2) Zajišťuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, musí být doklad prokazující tuto skutečnost připojen k

a) záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo

b) celnímu prohlášení, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo jinak než podle písmene a).“.

9. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní:

V odvolacím řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.“.

10. V části čtvrté hlavě II se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu zní:

„Díl 3

Ustanovení daňového řádu o přednostním uspokojení exekučních nákladů a úhradě hotových výdajů se při placení cla nepoužijí.“.

11. § 51 včetně nadpisu zní:

(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce cla. K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo.

(2) Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.“.

12. V § 56 odst. 2 písmena b) a c) znějí:

„b) obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie včetně údajů o obchodu s energetickými produkty a jejich agregáty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a

c) pohybu a stavu kontejnerů užívaných námořními přepravci.“.

13. V § 56 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.

14. V § 57 odstavec 1 zní:

„(1) Zpravodajská jednotka podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je povinna po dosažení prahu pro vykazování vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie.“.

15. V § 57 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou zpravodajské jednotky, v jejímž případě došlo pouze k jednorázovému dosažení prahu pro vykazování“.

16. V § 58 odst. 3 písm. b) se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie“ a slova „přijetí zboží“ se nahrazují slovy „dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie“.

17. V § 58 odstavec 4 zní:

„(4) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, a celý kalendářní rok následující, nebo do dne zrušení registrace zpravodajské jednotky k dani z přidané hodnoty, pokud k němu došlo dříve.“.

18. V § 59 odst. 2 se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývoz do jiného členského státu Evropské unie“ a slovo „přijetí“ se nahrazuje slovy „dovoz z jiného členského státu Evropské unie“.

19. V § 59 odst. 3 písm. a) se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie“ a slova „přijetí zboží“ se nahrazují slovy „dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie“.

20. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní:

(1) Správce cla povolí osobě s místem pobytu nebo sídlem v České republice v souladu s mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní přepravu zboží na podkladě karnetů TIR (dále jen „Úmluva TIR“)3) používat karnety TIR, pokud

a) je způsobilá provozovat silniční nákladní dopravu v souladu s živnostenským zákonem,

b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

1. u orgánů Finanční správy České republiky,

2. u orgánů Celní správy České republiky,

3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a

4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

c) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem celní nebo daňové právní předpisy,

d) prokáže znalost provádění Úmluvy TIR a

e) prokáže, že předložila prohlášení podle Úmluvy TIR sdružení, kterému je správcem cla v souladu s Úmluvou TIR povoleno vydávat karnety TIR a být ručitelem.

(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazuje potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než 60 dnů.

(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzením vydaným sdružením, kterému je správcem cla povoleno v souladu s Úmluvou TIR vydávat karnety TIR a být ručitelem, které není ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než jeden rok.

(4) Podmínky pro vydání povolení pro přístup k systému TIR musí osoba podle odstavce 1 splňovat po celou dobu trvání povolení.

(5) Pro povolení pro přístup k systému TIR se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upravující řízení ve věci povolení.

3) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s., kterým se nahrazuje vyhláška ministra zahraničních věcí č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).“.

21. V § 70 odst. 1 písm. d) se slova „celním zástupcem, který jedná na základě přímého zastoupení“ nahrazují slovy „jinou osobou“.

Čl. XLIV

1. Řízení nebo jiné postupy podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povoleno přistupovat k systému TIR, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele povolení pro přístup k systému TIR podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Čl. XLV

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 207/2020 Sb., se mění takto:

1. § 10a zní:

(1) Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro rok, na který se předkládá návrh státního rozpočtu, na základě salda, které je vždy meziročně vyšší alespoň o 0,5 procentního bodu.

(2) V roce 2021 použije ministerstvo pro účely stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí na rok 2022 saldo pro rok 2021, které prognózuje nejpozději v září roku 2021, zvýšené o 0,5 procentního bodu. Ustanovení § 9 se nepoužije.

(3) Dosáhne-li saldo alespoň výše aktuálního střednědobého rozpočtového cíle plynoucího pro Českou republiku z přímo použitelných předpisů Evropské unie2), postupuje ministerstvo podle § 10.

(4) Saldem se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí saldo hospodaření sektoru veřejných institucí očištěné o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, vyjádřené v procentech nominálního hrubého domácího produktu prognózovaného ministerstvem pro daný rok. Saldo se zaokrouhluje na jedno desetinné místo.“.

2. § 11a zní:

(1) Ministerstvo navýší pro účely § 11 částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí o částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 % nominálního hrubého domácího produktu.

(2) Postupovalo-li ministerstvo v předchozím roce podle § 10 při stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí, postupuje v aktuálním roce při výpočtu nápravné složky podle § 11.“.

3. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní:

V letech 2021 a 2022 nepostupuje ministerstvo podle § 11 a 11a.“.

4. V § 12 odst. 1 a 2 se slova „podle § 10“ zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. XLVI

V § 9 odst. 2 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. XLVII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „9,78“.

2. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „23,58“ nahrazuje číslem „25,84“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Čl. XLVIII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však dnem 1. ledna 2021, s výjimkou

a) ustanovení čl. XII bodu 17, čl. XXXII bodu 4 a čl. XLV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení,

b) ustanovení čl. XXXI bodů 4 a 7 a čl. XXXII bodů 1, 5, 8, 11 a 12, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,

c) ustanovení čl. XI bodu 63, čl. XXXI bodů 5 a 8, čl. XXXII bodů 2, 6, 9 a 13 a čl. XLIII bodů 1, 14, 16, 18 a 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, a

d) ustanovení čl. XXXI bodů 6 a 9 a čl. XXXII bodů 3, 7, 10 a 14, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023.

v z. Filip v. r.

Babiš v. r.