§ 17 zákon o jednacím řádu Národního shromáždění – Řečníci se hlásí o slovo u předsedy
Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění · 61/1954 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 61/1954 Sb. stanoví pravidla pro přihlašování se o slovo a jeho udělování řečníkům v Národním shromáždění, včetně práva mluvit v mateřštině. Řečníci se musí přihlásit o slovo u předsedy, a to do doby, než je rozprava ukončena nebo než předseda udělí závěrečné slovo zpravodaji. (§ 17 zákona č. 61/1954 Sb., zákon o jednacím řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 61/1954 Sb.
(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedy, dokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda neudělí závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Řečníci se musí přihlásit o slovo u předsedy, a to do doby, než je rozprava ukončena nebo než předseda udělí závěrečné slovo zpravodaji.
- Slovo je řečníkům udělováno zpravidla v pořadí, v jakém se přihlásili.
- Každý řečník má právo vystoupit ve svém mateřském jazyce.
Na co si dát pozor
- Předseda má pravomoc ukončit rozpravu nebo udělit závěrečné slovo zpravodaji, což omezuje možnost dalších přihlášek o slovo.
- Pořadí udělování slova je sice zpravidla podle přihlášek, ale formulace "zpravidla" naznačuje, že mohou existovat výjimky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.