Stručně: Paragraf 17 zákona č. 61/1954 Sb. stanoví pravidla pro přihlašování se o slovo a jeho udělování řečníkům v Národním shromáždění, včetně práva mluvit v mateřštině.
§ 17
(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedy, dokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda neudělí závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.
Paragraf 17 zákona č. 61/1954 Sb. stanoví pravidla pro přihlašování se o slovo a jeho udělování řečníkům v Národním shromáždění, včetně práva mluvit v mateřštině.
Co to znamená v praxi
Řečníci se musí přihlásit o slovo u předsedy, a to do doby, než je rozprava ukončena nebo než předseda udělí závěrečné slovo zpravodaji.
Slovo je řečníkům udělováno zpravidla v pořadí, v jakém se přihlásili.
Každý řečník má právo vystoupit ve svém mateřském jazyce.
Na co si dát pozor
Předseda má pravomoc ukončit rozpravu nebo udělit závěrečné slovo zpravodaji, což omezuje možnost dalších přihlášek o slovo.
Pořadí udělování slova je sice zpravidla podle přihlášek, ale formulace "zpravidla" naznačuje, že mohou existovat výjimky.
Hlídat změny § 17 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.