§ 31 zákon o jednacím řádu Národního shromáždění – Výbor je schopen se usnášet
Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění · 61/1954 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 31 zákona 61/1954 stanovuje, za jakých podmínek je výbor schopen se usnášet a jakým způsobem probíhá jeho jednání, včetně pravidel pro podávání návrhů. Aby výbor mohl platně rozhodovat (usnášet se), musí být přítomna alespoň polovina jeho členů. (§ 31 zákona č. 61/1954 Sb., zákon o jednacím řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 61/1954 Sb.
Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných. Předseda výboru se může účastnit rozpravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem předsedy podávat ústně. Jinak platí pro jednání ve výboru obdobně pravidla pro jednání ve schůzích Národního shromáždění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Aby výbor mohl platně rozhodovat (usnášet se), musí být přítomna alespoň polovina jeho členů.
- Pro přijetí usnesení je potřeba, aby pro něj hlasovala nadpoloviční většina z přítomných členů.
- Předseda výboru má právo se aktivně zapojit do diskuse a předkládat návrhy.
- Návrhy mohou být podány ústně, pokud s tím předseda výboru souhlasí; jinak se pro jednání ve výboru použijí stejná pravidla jako pro jednání celého Národního shromáždění.
Na co si dát pozor
- I když je přítomna dostatečná většina pro usnášení, samotné usnesení nemusí být přijato, pokud pro něj nehlasuje nadpoloviční většina přítomných.
- Pravidla pro jednání ve výboru jsou v mnoha ohledech stejná jako pro jednání Národního shromáždění, což naznačuje formální a strukturovaný průběh.
- Souhlas předsedy výboru je klíčový pro možnost ústního podání návrhů, což mu dává určitou kontrolu nad formou diskuse.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.