§ 2 Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, federálního ministerstva dopravy, ministerstva vnitra České socialistické republiky, ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami – Způsob předepisování a objednávání léčiv pro zdravotnická zařízení

§ 2 Způsob předepisování a objednávání léčiv pro zdravotnická zařízení (1) Lékaři předepisují na základě vyšetření nemocného léčiva, která jsou zařazena do lékopisu nebo jejichž používání je ministerstvem zdravotnictví České republiky (dále jen „ministerstvo“) povoleno.1) Při předepisování léčiv a prostředků jsou povinni postupovat účelně a při předepisování léčiv a prostředků na účet Pojišťovny podle zásad uvedených ve zvláštním předpisu.19) (2) Předepsání léčiv a prostředků včetně počtu jejich balení a dávkování musí být zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci nemocného. Léčiva se předepisují pro nemocného na recepturní tiskopis;20) jde-li o léčiva obsahující omamné látky skupiny I seznamu21) a psychotropní látky skupiny II seznamu22) předepisují se pro nemocného na zvláštní recepturní tiskopis.23) Prostředky se předepisují pro nemocného na tiskopis poukazu na léčebnou a ortopedickou pomůcku.24) (3) Lékaři mohou předepisovat léčiva, jež jsou potřebná pro výkon diagnostické, preventivní a terapeutické činnosti stanovené v jejich pracovní náplni a jejichž indikace a účinky bezpečně znají. Prostředky hrazené v plném rozsahu Pojišťovnou mohou lékaři předepisovat pouze v provedení, které pojištěnci funkčně plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti. (4) Při poskytování první pomoci lze předepisovat jen léčiva nezbytná pro poskytnutí této pomoci a v množství potřebném do doby návštěvy nemocného u lékaře. (5) Na jeden recepturní tiskopis lze předepsat nejvýše dva druhy hromadně vyráběných léčiv s výjimkou uvedenou v § 13 odst. 3, nebo pouze jeden druh léčiva vyráběného individuálně. V případě, že je předepsán jen jeden druh léčiva, musí předepisující lékař zbylé prázdné místo proškrtnout. (6) Při předepsání více původních balení léčiva nebo více dávek individuálně (magistraliter) připravovaného léčiva v lékárně vyznačí předepisující lékař na recepturním tiskopisu nebo na žádance počet balení nebo dávek římskou číslicí a slovy. (7) Lékařem vyplněný a) recepturní tiskopis (dále jen „recept“), b) tiskopis poukazu na léčebnou a ortopedickou pomůcku (dále jen „poukaz“) musí mít tyto náležitosti: 1. jméno, příjmení, rodné číslo, adresu nemocného; 2. předpis léčiva (prostředku); záměrné překročení nejvyšší dávky léčiva je nutno označit symbolem(„!“) a vypsáním slovy. V případě, že lékař trvá na předepsaném léčivu nebo prostředku, označí jej symbolem „R“; 3. při předepsání individuálně připravovaných léčiv lze používat pouze lékopisných názvů a zkratek, u hromadně vyráběných léčiv jejich registrovaných názvů (ochranných značek); při předepisování léčiv mezinárodním nechráněným (generickým) názvem je lékař povinen uvést na receptu koncentraci účinné látky; 4. návod k použití léčiva (prostředku); 5. podpis předepisujícího lékaře a datum vystavení receptu (poukazu); 6. otisk razítka zdravotnického zařízení s jmenovkou předepisujícího lékaře; u lékařů, kteří poskytují první pomoc, pouze otisk razítka s jeho jmenovkou a adresou. (8) Recepty (poukazy), na nichž jsou předepsané léčiva (prostředky) a) označené písmenem „Z“ v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky, který tvoří přílohu zvláštního předpisu,19) b) přesahující nejvyšší stanovenou úhradu Pojišťovnou musí mít náležitosti uvedené v předchozím odstavci a musí být opatřeny otiskem razítka příslušného revizního lékaře, jeho podpisem a datumem, kdy tak učinil. (9) Jestliže předepisující lékař předepíše léčivo nebo prostředek, na jehož úhradě se podle zvláštního předpisu19) podílí nemocný, je povinen na tuto skutečnost upozornit nemocného.