616/1992 Sb. · 38 paragrafů
(1) Nejvyšší počet žáků při teoretickém vyučování je třicet. Ředitel školy může při organizaci teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Při vyučování cizím jazykům se třída vždy dělí na skupiny.
(2) Vyučovací hodina trvá 45 minut.
(1) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách, školských zařízeních, na útvarech nebo v zařízeních civilních organizací, s nimiž útvary nebo školy spolupracují. Ředitel školy může podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví dělit třídy na skupiny.
(2) Vyučovací hodina praktického vyučování trvá 45 minut.
Střední školy organizují pro žáky v úplném studiu zimní lyžařské výcvikové kursy v rozsahu stanoveném učebním plánem.
(1) Výchova mimo vyučování poskytuje žákům při respektování jejich zájmů aktivní odpočinek, rozvíjí jejich schopnosti, nadání a zájmy a pomáhá jim při přípravě na vyučování.
(2) Péčí o žáky mimo vyučování se rozumí poskytování ubytování a stravování a vytváření podmínek pro jejich přípravu na výuku a pomoc při rozvíjení zájmové činnosti.
(1) Žákům lze za vzorné plnění studijních povinností a za mimořádnou aktivitu udělit:
a) písemnou pochvalu,
b) věcný dar,
c) peněžitý dar.
(2) Žákům, kteří neplní studijní povinnosti nebo hrubým způsobem nebo opakovaně porušují řád střední školy, lze uložit tato opatření:
a) napomenutí nebo důtku třídního učitele,
b) důtku ředitele školy,
c) podmíněné vyloučení ze studia,
d) vyloučení ze studia.
(3) Výchovná opatření podle odstavce 1 uděluje a podle odstavce 2 písm. b), c) a d) ukládá ředitel školy.
(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení žáka ze studia stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.
(5) O udělení a uložení výchovných opatření uvědomí ředitel školy útvar, pro který se žák připravuje. Jedná-li se o nezletilého žáka, uvědomí ředitel školy současně jeho zákonného zástupce.
(1) Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.
(2) Chování žáka v úplném studiu se klasifikuje těmito stupni:
1 - velmi dobré,
2 - uspokojivé,
3 - neuspokojivé.
(3) Nelze-li žáka klasifikovat v řádném termínu některého pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení daného pololetí.
(4) Zamešká-li žák v denním studiu během některého pololetí více než 15 procent plánovaného teoretického vyučování některého předmětu, provede jeho vyzkoušení ve stanoveném náhradním termínu příslušný učitel za přítomnosti přísedícího učitele se stejnou nebo příbuznou aprobací, popřípadě zkušební komise.
(5) Zamešká-li žák denního studia v některém předmětu více než 10 procent z celkového počtu hodin praktického vyučování organizovaného v zařízení střední školy, rozhodne ředitel školy na základě doporučení příslušného vyučujícího, která ze zameškaných zaměstnání praktického vyučování musí žák nahradit. Náhradnímu zaměstnání se žák nemusí podrobit, jestliže před vyučujícím prokáže zvládnutí požadovaných praktických dovedností.
(6) Je-li součástí studia odborný výcvik nebo praxe u útvarů a žák se nezúčastní alespoň poloviny z celkové doby praxe, rozhodne ředitel školy na základě doporučení příslušného vyučujícího, zda žák může konat maturitní nebo pomaturitní závěrečnou zkoušku v řádném termínu.
(7) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti klasifikace na konci pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li žák nezletilý, může o přezkoušení požádat jeho zákonný zástupce. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení do osmi dnů ode dne doručení žádosti. Přezkoušet žáka nelze, jestliže byl v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.
(1) Celkové hodnocení žáka v úplném studiu na konci pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech a klasifikaci chování. Celkové hodnocení studujícího policisty nebo vojáka vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech. Klasifikace v nepovinných předmětech se do celkového hodnocení nezahrnuje.
(2) Celkové hodnocení žáka na konci pololetí se vyjadřuje takto:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl,
c) neprospěl.
(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a chování žáka v úplném studiu je velmi dobré.
(4) Žák prospěl, nemá-li v žádném předmětu prospěch nedostatečný.
(5) Žák neprospěl, má-li z některého předmětu prospěch nedostatečný.
(1) Žák v úplném a v nástavbovém studiu, jehož prospěch je na konci druhého pololetí z jednoho předmětu nedostatečný, koná opravnou zkoušku.
(2) V úplném a v nástavbovém studiu koná opravnou zkoušku i žák, jehož prospěch je nedostatečný na konci prvního pololetí z jednoho předmětu, který se vyučoval pouze v prvním pololetí.
(3) Žáku, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, může ředitel školy povolit náhradní termín. Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je v předmětu, z něhož měl opravnou zkoušku konat, klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný.
(4) Termín opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby
a) opravné zkoušky podle odstavce 1 byly vykonány do 31. srpna a opravné zkoušky v náhradním termínu nejpozději do 15. září,
b) opravné zkoušky podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.
(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) koná-li rozdílovou zkoušku,
b) koná-li se přezkoušení podle § 24 odst. 7,
c) koná-li opravné zkoušky podle § 26 odst. 1 a 2.
(2) Komise pro komisionální zloušky je nejméně tříčlenná. Tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, přísedící, který má aprobaci pro komisionálně zkoušený předmět, a zkoušející učitel. Přísedící jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise v den konání zkoušky.
(1) Maturitní zkouška se skládá z části ústní, z písemné práce z českého jazyka a literatury nebo slovenského jazyka a literatury a z praktické zkoušky z odborných předmětů. Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami, a prověřit jejich připravenost pro výkon služby nebo pro další studium.
(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úpěšné ukončení posledního ročníku studia.
(3) Maturitní zkoušky se zahajují nejdříve v dubnu a ukončují se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury nebo slovenského jazyka a literatury se koná v dubnu. Termíny určí ředitel školy, pokud nebudou stanoveny jiným závazným způsobem.
(4) Maturitní zkoušky v nástavbovém studiu se konají na konci studia v termínu, který stanoví ředitel školy.
(5) Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci v denním studiu nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena na přípravu k vykonání maturitní zkoušky.
(1) Maturitní zkouška obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury nebo slovenského jazyka a literatury, z volitelného předmětu, teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah zkoušek z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky. Jednu ze dvou teoretických zkoušek lze nahradit zkouškou z cizího jazyka. Praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně, jestliže je stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(2) Volitelnými předměty maturitní zkoušky jsou předměty označené takto v učebním plánu, případně další předměty, které určí ředitel školy.
(3) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury nebo se slovenského jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví ředitel školy čtyři témata, pokud nejsou stanovena jiným závazným způsobem. Žák si jedno z nich zvolí. Vypracování písemné práce trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce se žákům oznámí nejpozději před zahájením ústních zkoušek. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí se stanoví 25 až 30 témat, z nichž jedno si žák vylosuje. Příprava na zkoušku trvá 15 minut a ústní ověření nejdéle 15 minut.
(4) Pro jednotlivé zkoušky z volitelného předmětu a pro každou teoretickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 25 až 30 témat. Žák si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí zkoušky grafické řešení, může se tato doba prodloužit o dalších 15 minut. Každá zkouška trvá nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.
(5) V praktické zkoušce prokazuje žák úroveň praktických dovedností potřebných pro výkon služby. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Žák si jedno ze stanovených témat vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle ve třech po sobě následujících dnech.
(1) Maturitní zkouška v pomaturitním kvalifikačním studiu nebo pomaturitní závěrečná zkouška ve zdokonalovacím a specializačním studiu (dále jen „pomaturitní závěrečná zkouška“) je komplexní odborná zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami, a prověřit jejich připravenost pro výkon služby.
(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky v pomaturitním kvalifikačním studiu a pomaturitní závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení studia.
(3) Maturitní zkouška v pomaturitním kvalifikačním studiu a pomaturitní závěrečná zkouška se konají v termínu stanoveném ředitelem školy.
(4) Maturitní zkouška v pomaturitním kvalifikačním studiu a pomaturitní závěrečná zkouška se člení na praktickou zkoušku z odborných předmětů a teoretickou zkoušku z odborných předmětů. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky. Praktická zkouška se koná před teoretickou zkouškou. Pojetí závěrečné zkoušky, obsah a formu praktické zkoušky a odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky, stanoví ředitel školy. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně, jestliže je stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(5) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou; součástí zkoušky může být písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 20 až 30 témat; žák si jedno z témat vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 až 20 minut; je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 10 minut. Zkouška trvá nejdéle 20 minut.
(6) Počet témat praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Žák si jedno téma vylosuje. Zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(1) Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.
(2) Klasifikaci při maturitní zkoušce a pomaturitní závěrečné zkoušce schvaluje na návrh jednotlivých zkoušejících zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška anebo není-li praktická zkouška z odborných předmětů klasifikována samostatně, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu z příslušné zkoušky k jejich hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
(3) Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.
(4) Celkové hodnocení maturitní zkoušky a pomaturitní závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u pomaturitní závěrečné zkoušky z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a průměrný prospěch u maturitní zkoušky nebo pomaturitní závěrečné zkoušky nemá horší než 1,50,
b) prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u pomaturitní závěrečné zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,
c) neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky nebo u pomaturitní závěrečné zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.
(5) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku podle § 36 odst. 2.
(6) Celkové hodnocení maturitní zkoušky nebo pomaturitní závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žáku předseda zkušební komise ve dni, ve kterém zkoušku ukončil.
(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo pomaturitní závěrečné zkoušky z jednoho předmětu klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, koná z tohoto předmětu opravnou zkoušku.
(2) Opravnou zkoušku koná žák úplného studia v září v příštím školním roce, žáci ostatních druhů studia v termínu stanoveném ředitelem školy.
(3) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo pomaturitní závěrečné zkoušky klasifikován nejméně ze dvou předmětů stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku nebo pomaturitní závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.
(4) Celou maturitní zkoušku nebo pomaturitní závěrečnou zkoušku lze opakovat pouze jednou.
(5) Písemná práce z českého jazyka a literatury a ze slovenského jazyka a literatury a písemná zkouška z cizího jazyka se v případě konání opravné zkoušky z předmětu opakuje pouze v tom případě, že byla klasifikována stupněm 5 - nedostatečný.
(1) Maturitní zkouška a pomaturitní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí.
(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel. Dalšími členy zkušební komise jsou učitel příslušného předmětu (zkoušející) a přísedící.
(3) Jestliže je to ke komplexnímu odbornému posouzení žáka nutné, přizve ředitel školy odborníka z praxe.
(1) Předsedu zkušební komise jmenuje ministerstvo. Předsedou zkušební komise je po dohodě se zaměstnavatelem jmenován pedagogický pracovník z jiné střední odborné školy resortů ministerstev vnitra, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Předsedou zkušební komise pro maturitní zkoušku v nástavbovém studiu a pro pomaturitní závěrečnou zkoušku může být po dohodě se zaměstnavatelem jmenován i odborník z praxe, který má pedagogické vzdělání. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.
(2) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje z pedagogických pracovníků střední školy, ve které se zkoušky konají, ředitel školy. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.
(1) Předseda zkušební komise řídí práci komise a odpovídá za její činnost, kontroluje připravenost zkoušek a hodnotí jejich úroveň.
(2) Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.
(3) Ministerstvo je oprávněno vyslat ke zkouškám své pracovníky, kteří mají právo přesvědčit se doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného; nepodílejí se však na jeho hodnocení.
(4) Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást zkoušenému otázky, ale na jeho hodnocení se nepodílí.
(1) Žáci studující v posledním ročníku úplného nebo nástavbového studia oznámí v termínu stanoveném ředitelem školy písemně třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže zvolený předmět ve stanoveném termínu neoznámí, určí jim volitelný předmět třídní učitel.
(2) Žáci studující v posledním ročníku úplného nebo nástavbového studia, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli v termínu stanoveném ředitelem školy předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho předmětu zařazeného v učebním plánu školy nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky.
(3) Z cizího jazyka může žák úplného studia konat maturitní zkoušku, pokud bylo na předmět během studia vyhrazeno nejméně 400 vyučovacích hodin. V nástavbovém studiu může žák konat maturitní zkoušku z cizího jazyka, jestliže se tento jazyk vyučoval ve všech ročnících studia a celkový počet vyučovacích hodin činil nejméně 250 hodin. Hodiny povinných a nepovinných předmětů se mohou sčítat.
(4) Součástí maturitní zkoušky z cizího jazyka může být písemná zkouška. O jejím konání, obsahu a termínu rozhoduje ředitel školy.
(5) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, kdy se posuzuje, jako by studia zanechal.
(6) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce, pomaturitní závěrečné zkoušce nebo k opravné zkoušce pro vážné důvody, je povinen omluvit se řediteli školy nejpozději do tří dnů ode dne stanoveného na její konání. Závažnost důvodu, pro něž se nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uznají-li omluvu, určí ředitel školy náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy nebo jestliže mu nebyla omluva uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal, a to dnem, který byl stanoven jako den jeho zkoušky. Zmeškání lhůty může předseda zkušební komise v závažných případech prominout.
(7) Jestliže se žák nedostaví ze závažných důvodů k závěrečnému soustředění externího studia, jehož součástí je maturitní zkouška nebo pomaturitní závěrečná zkouška, a jeho neúčast je řádně omluvena, může mu ředitel školy povolit náhradní termín.
(8) Poruší-li žák stanovená pravidla zkoušky, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku v nejbližším zkušebním období opakovat.
(9) Zkoušky se konají zpravidla ve škole, kterou žáci navštěvovali. Praktická zkouška se může konat na místech, jež jsou vyhrazena pro praktické vyučování.
(10) Maturitní zkoušky jsou veřejné, s výjimkou zkoušek, u kterých je to z bezpečnostních nebo služebních důvodů vyloučeno. O vyloučení veřejnosti rozhodne předseda zkušební komise na doporučení ředitele školy.
(11) Žáci mohou při zkouškách používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.
(12) Při ústní zkoušce se vylosované téma pro daný den do osudí nevrací. Během zkoušek se může téma vylosovat maximálně dvakrát.
(13) Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce. Žákům, kteří vykonali úspěšně pomaturitní závěrečnou zkoušku, se vydá vysvědčení o pomaturitní závěrečné zkoušce. Vysvědčení o maturitní zkoušce a pomaturitní závěrečné zkoušce má datum ukončení zkoušky a vydá se žákům nejpozději do sedmi dnů od závěrečné porady zkušební komise.
(1) Žák přestává být žákem střední školy dnem
a) následujícím po dni, kdy bylo řediteli školy doručeno sdělení o zanechání studia podle § 17 odst. 1, nebo dnem určeným podle § 15 odst. 5, § 17 odst. 3 a 4 a § 36 odst. 6,
b) nabytí právní moci rozhodnutí ředitele školy o jeho vyloučení ze studia podle § 23 odst. 2 písm. d),
c) následujícím po dni, kdy vykonal maturitní zkoušku nebo pomaturitní závěrečnou zkoušku,
d) následujícím po dni, kdy neuspěl u opravné zkoušky podle § 26 nebo § 32.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena možnost konat maturitní zkoušku nebo pomaturitní závěrečnou zkoušku v náhradním termínu nebo opakovat celou maturitní zkoušku a pomaturitní závěrečnou zkoušku.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Čermák CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 616/1992 Sb.
Studijní obor:BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ ČINNOSTKód:68-52-6Zaměření
studijního oboru:Služba kriminální policieSlužba pohraniční policieCizinecká policie a pasová službaOchranná službaPátrací službaVojska ministerstva vnitra
1) § 19 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
2) Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 30/1991 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách, ve znění vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 65/1992 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, mládeže a sportu Slovenské republiky č. 79/1991 Sb., o přijímání ke studiu na středních školách.