Stručně: Paragraf 187 Celního zákona (618/1992) stanoví, jak se prokazuje původ zboží (československé nebo zahraniční) a co se děje v případě, že takový důkaz chybí.
§ 187
(1) Jestliže bylo zboží dodáno nebo vráceno do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky nebo propuštěno do příslušného režimu, je možno použít potvrzení uvedené v § 177 odst. 3, aby bylo prokázáno, zda se jedná o československé nebo zahraniční zboží.
(2) Jestliže není k dispozici žádné potvrzení nebo jiná evidence o tom, zda se jedná o zahraniční nebo československé zboží, pokládá se zboží
a) pro účely uplatnění vývozního cla a vývozních licencí nebo vývozních obchodně-politických opatření za československé zboží,
b) v ostatních případech za zahraniční zboží.
Paragraf 187 Celního zákona (618/1992) stanoví, jak se prokazuje původ zboží (československé nebo zahraniční) a co se děje v případě, že takový důkaz chybí.
Co to znamená v praxi
Pokud bylo zboží dodáno, vráceno nebo propuštěno do určitého režimu v rámci Československa, lze k prokázání jeho původu (československé vs. zahraniční) použít potvrzení uvedené v § 177 odst. 3.
Jestliže chybí jakékoli potvrzení nebo jiný doklad o původu zboží, považuje se zboží pro účely vývozního cla, vývozních licencí nebo vývozních obchodně-politických opatření za československé.
V ostatních případech, kdy není k dispozici důkaz o původu, se zboží považuje za zahraniční.
Na co si dát pozor
Je důležité mít k dispozici příslušné potvrzení o původu zboží, aby nedošlo k jeho chybné klasifikaci.
Absence dokladů o původu může mít různé důsledky v závislosti na tom, zda jde o vývozní cla/licence (zboží je pak československé) nebo jiné situace (zboží je pak zahraniční).
Hlídat změny § 187 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.