Stručně: Paragraf 250 Celního zákona definuje celní přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249, pokud se nejedná o trestný čin, přičemž k odpovědnosti postačuje i zavinění z nedbalosti.
§ 250 CELNÍ PŘESTUPKY
(1) Celním přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249, nejde-li o trestný čin.
(2) K odpovědnosti za celní přestupek postačí zavinění z nedbalosti.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
Paragraf 250 Celního zákona definuje celní přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti způsobem uvedeným v § 249, pokud se nejedná o trestný čin, přičemž k odpovědnosti postačuje i zavinění z nedbalosti.
Co to znamená v praxi
Za celní přestupek je považováno jednání, které naplňuje skutkovou podstatu uvedenou v § 249, například nezákonný dovoz nebo vývoz zboží, nebo uvedení nesprávných údajů o zboží.
Pro naplnění celního přestupku stačí, aby pachatel jednal z nedbalosti, tedy nemusel mít úmysl porušit celní předpisy.
Jednáním se rozumí i situace, kdy někdo neudělá něco, co udělat měl, pokud k tomu byl povinen.
Pokud by jednání naplňovalo znaky trestného činu, nejednalo by se o celní přestupek podle tohoto paragrafu.
Na co si dát pozor
K odpovědnosti za celní přestupek není nutný úmysl, postačuje i nedbalost.
I opomenutí konání, ke kterému byla osoba povinna, může být považováno za jednání vedoucí k celnímu přestupku.