Stručně: Paragraf 256 zákona č. 618/1992 Sb. stanoví podmínky, za nichž může být právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, vysloveno propadnutí zboží, a určuje, že vlastníkem takového zboží se stává stát.
§ 256 Propadnutí zboží
(1) Propadnutí zboží lze vyslovit, jestliže zboží náleží právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, a zboží
a) bylo ke spáchání celního deliktu užito nebo určeno, anebo
b) bylo celním deliktem získáno nebo bylo nabyto za zboží celním deliktem získané.
(2) Propadnutí zboží nelze vyslovit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze celního deliktu.
(3) Vlastníkem propadlého zboží se stává stát.
Paragraf 256 zákona č. 618/1992 Sb. stanoví podmínky, za nichž může být právnické osobě, která se dopustila celního deliktu, vysloveno propadnutí zboží, a určuje, že vlastníkem takového zboží se stává stát.
Co to znamená v praxi
Pokud právnická osoba spáchá celní delikt a zboží bylo k tomuto deliktu použito, určeno, získáno nebo nabyto za zboží získané deliktem, může jí být toto zboží odebráno ve prospěch státu.
Propadnutí zboží je sankce, kterou lze uložit samostatně nebo společně s pokutou za celní delikt.
Stát se stává vlastníkem propadlého zboží, což znamená, že původní vlastník o zboží přichází bez náhrady.
Tato sankce se vztahuje i na fyzické osoby – podnikatele, neboť ti jsou pro účely celních deliktů považováni za právnické osoby.
Na co si dát pozor
Propadnutí zboží nelze vyslovit, pokud je hodnota zboží zjevně nepřiměřená závažnosti celního deliktu.
Sankci propadnutí zboží lze uložit pouze do jednoho roku od zjištění deliktu celními orgány, nejpozději však do šesti let od jeho spáchání.