618/1992 Sb. · 283 paragrafů
(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celním orgánům vydat.
(2) Není-li zajištěné zboží na výzvu celních orgánů vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.
(3) O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní orgány potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.
(1) Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 268, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.
(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, nebo mají-li celní orgány pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, nevydají zboží a odkáží tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.
(1) Celní orgány mohou prodat dočasně uskladněné zboží, jestliže nebylo celní prohlášení podáno ve lhůtě stanovené v § 48.
(2) Celní orgány mohou prodat zboží zajištěné podle § 264 odst. 1, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za celní přestupek nebo za celní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(3) Celní orgány mohou zboží, podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata, zajištěné podle § 264 odst. 1 ihned prodat.
(1) Celní orgány prodají zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupují podle zvláštních předpisů.5)
(2) Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodají celní orgány osobám způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.
(3) Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem stanoveným zvláštními předpisy.
(1) Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní orgány oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje státu.
(2) Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celních orgánů nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáží celní orgány tuto osobu, aby svůj nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
(3) O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.
(1) Celní orgány jsou oprávněny prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,
a) u něhož bylo vysloveno propadnutí, nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech,
b) u něhož bylo vysloveno propadnutí věci, nebo které bylo zabráno v trestním řízení konaném o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu a tranzitu zboží,
c) které deklarant přenechal ve prospěch státu.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při prodeji, popřípadě jiném nakládání se zbožím uvedeným v odstavci 1.
Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné a pokuty uložené podle celních předpisů uhrazeny v československé měně, mohou celní orgány na jejich úhradu přijímat i zahraniční měnu. K přepočtu zahraniční měny na československé koruny se použije nákupního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.
Obsahuje-li mezinárodní smlouva ustanovení odchylná od tohoto zákona nebo od předpisů podle něho vydaných, platí ustanovení mezinárodní smlouvy.
(1) Celní orgány zabezpečují sběr údajů a zpracování informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení na základě dokladů předepsaných v celním řízení.
(2) Způsob vedení celní statistiky upraví ministerstvo v dohodě s Federálním statistickým úřadem vyhláškou.
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány
a) ve věcech celních přestupků obecné předpisy o přestupcích,6)
b) v ostatních věcech obecné předpisy o správním řízení.1)
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení režimu s ekonomickými účinky musí být vydáno ve lhůtě tří měsíců ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem. Tato lhůta může být prodloužena pouze tehdy, jestliže rozhodnutí nelze vzhledem ke složitosti případu vydat v tříměsíční lhůtě; příslušný celní orgán musí o skutečnosti, která mu brání vydat rozhodnutí, uvědomit žadatele ještě před uplynutím této lhůty, uvést důvody a určit lhůtu, ve které rozhodnutí vydá.
(2) Rozhodnutí, jímž se uděluje povolení k použití režimu s ekonomickými účinky, nemusí mít písemnou formu.
(1) Není-li stanoveno jinak, nemá odvolání proti rozhodnutí celních orgánů odkladný účinek. Celní orgány mohou odkladný účinek rozhodnutí ve výjimečných případech povolit, vyžadují-li to oprávněné zájmy osoby, jež je rozhodnutím dotčena, a neztíží-li se tím vymáhání nedoplatků nebo nebrání-li tomu obecný zájem.
(2) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o uložení sankce za celní přestupek nebo celní delikt má odkladný účinek, který nelze vyloučit.
Zajištěním a stanovením celního dluhu a promlčením práva vymáhat nedoplatek cla podle tohoto zákona se rozumí také zajištění a stanovení daňové a poplatkové povinnosti při dovozu a promlčení práva vymáhat daně a poplatky při dovozu.
Na celní řízení zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona se užije předpisů platných před tímto dnem; nových předpisů se užije pouze tehdy, jestliže je to pro deklaranta výhodnější.
Pokud celní orgány vykonávají oprávnění podle zvláštních předpisů a pokud tyto předpisy nestanoví jinak, mají stejná práva a povinnosti jako při celním dohledu. Totéž platí o právech a povinnostech subjektů, které tomuto dohledu podléhají.
Zrušují se:
1. § 16 až 22, § 24 až 31, § 33 až 39 a § 41 až 123 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákonů č. 117/1983 Sb., č. 5/1991 Sb. a č. 217/1992 Sb.
2. § 2, 3 a 4 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 525/1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Stráský v. r.
Kováč v. r.
1) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě a harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně.
2) Všeobecná dohoda o clech a obchodu (vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu, v platném znění).
Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokol k ní (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb.).
3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
4) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích.
5) Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, v platném znění.
6) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon ČNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.