62/1961 Sb. · 75 paragrafů
(1) Soudce z povolání může být kárně stíhán, poruší-li své soudcovské povinnosti anebo chová-li se způsobem nedůstojným soudce a narušujícím autoritu jeho soudcovské funkce. Kárnou odpovědnost soudců z povolání upravuje zvláštní zákon.
(1) Soudci se povolávají k výkonu soudcovské funkce na dobu nepřesahující celkem 2 týdny v roce, a to zpravidla v určeném pořadí; prodloužení této doby je přípustné tehdy, je-li třeba dokončit projednávání věci započaté za jejich účasti.
(2) Soudci vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem; musí mít stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší, anebo hodnost vyšší.
(1) Soudcům, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají soudcovskou funkci nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada ušlé mzdy. Náhradu ušlé mzdy je povinen poskytovat podnik, v němž je soudce zaměstnán.
(2) Soudcům, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.
(3) Stát hradí soudcům hotové výdaje, které jim vzejdou vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.
(1) Soudci nemohou být vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených zkráceni na svých nárocích z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.
(2) Úraz, který soudce utrpí při výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených, se považuje vždy za úraz pracovní.
(1) Podniky a ostatní organizace jsou povinny poskytovat soudcům pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce i jiných povinností s touto funkcí spojených.
(2) V ozbrojených silách a v ozbrojených sborech jsou příslušní velitelé povinni umožňovat soudcům plnění všech povinností vyplývajících ze soudcovské funkce.
Státní správu soudů vykonává ministerstvo spravedlnosti, které organizuje a kontroluje činnost soudů; za tím účelem zejména:
a) provádí prověrky práce okresních, krajských a vojenských soudů; má-li za to, že některá pravomocně rozhodnutá věc byla posouzena nesprávně, dává podnět ke stížnosti pro porušení zákona,
b) sleduje a zobecňuje soudní činnost a navrhuje plénu Nejvyššího soudu vydání směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů,
c) vydává instrukce a směrnice v otázkách organizace a práce soudů,
d) zajišťuje řádný chod soudů po stránce osobní, hospodářské a finanční,
e) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů.
(1) Státní správu u okresních a krajských soudů a u Nejvyššího soudu vykonávají předsedové těchto soudů.
(2) Předsedové krajských soudů řídí a kontrolují výkon státní správy u okresních soudů v obvodu příslušného krajského soudu.
(1) Úkoly ministerstva spravedlnosti na úseku vojenského soudnictví vykonává správa vojenských soudů; v jejím čele stojí náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů, který je nadřízeným všech vojáků činných u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu a u správy vojenských soudů.
(2) Náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů upravuje úkoly náčelníků vojenských soudů a předsedy vojenského kolegia Nejvyššího soudu na úseku správy.
Za výkon státní správy soudů odpovídají orgány jí pověřené ministru spravedlnosti.
Vláda vydá podle zásad platných pro volby do zastupitelských sborů volební řád, ve kterém upraví organizaci voleb soudců okresních soudů.
(1) Dobu, kdy má být provedena volba soudců okresních a krajských soudů, stanoví vláda.
(2) Dobu, kdy má být provedena volba soudců Nejvyššího soudu a soudců z povolání vojenských soudů, stanoví předsednictvo Národního shromáždění.
(3) Dobu, kdy má být provedena volba ostatních soudců vojenských soudů, jakož i organizaci a přípravu těchto voleb stanoví ministr spravedlnosti společně s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.
Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
Soudci vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí do funkce soudci nově zvolení.
(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu a vojenských soudů, kteří byli ustanoveni podle dosavadních předpisů, vykonávají svou funkci až do dne, kdy nastoupí do funkce, kterou vykonávají, zvolení soudci z povolání.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na soudce z lidu u Nejvyššího soudu a u vojenských soudů, povolané k výkonu soudcovské funkce podle dosavadních předpisů.
(1) Soudcům z povolání Nejvyššího soudu ustanoveným podle dosavadních předpisů se zachovává pracovní poměr, i když nebudou zvoleni podle tohoto zákona do funkce soudce z povolání.
(2) Ministr spravedlnosti učiní opatření, aby dosavadní soudci z povolání, pokud nebudou zvoleni do této funkce, byli zařazeni na místa odpovídající jejich politické a odborné kvalifikaci.
(3) U vojenských soudců ustanovených podle dosavadních předpisů, nebudou-li zvoleni za soudce z povolání, učiní opatření k zařazení na místa odpovídající jejich způsobilosti dnem, kdy nastoupí do funkce zvolení soudci z povolání, ministr národní obrany v součinnosti s ministrem spravedlnosti.
(1) Soudci z povolání, kteří jsou v době svého funkčního období povoláni podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přiděleni k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra spravedlnosti pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci z povolání vojenských soudů.
(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.
(1) Zrušují se:
1. dosud nezrušená ustanovení zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví,
2. zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahuje na soudce z povolání,
3. dosud nezrušená ustanovení zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
4. zákon č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, ve znění zákona č. 66/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů,
5. vládní nařízení č. 93/1952 Sb., o náhradách příslušejících soudcům z lidu,
6. ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství,
7. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 21/1955 Sb., kterým se zřizuje presidium Nejvyššího soudu,
8. ustanovení §§ 1 až 4 a § 7 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb., jímž se mění některé předpisy o platových poměrech státních zaměstnanců a o působnosti ministrů a ústředních úřadů při provádění státní mzdové politiky, pokud se vztahují na soudce Nejvyššího soudu nebo vojenských soudů,
9. ustanovení čl. II zákona č. 66/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů,
10. zákon č. 36/1957 Sb., o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů a o úpravě některých jejich poměrů,
11. zákon č. 40/1960 Sb., o provedení nové územní organizace soudů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.