§ 20 Vyhláška ministerstev národní obrany, vnitra a zdravotnictví o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád) – Léčení v cizině
Vyhláška ministerstev národní obrany, vnitra a zdravotnictví o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád) · 62/1968 Sb. · § 20 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 20 vyhlášky 62/1968 stanovuje pravidla pro úhradu nákladů na léčení v zahraničí pro vojáky a jejich rodinné příslušníky, přičemž rozlišuje mezi služebními a soukromými cestami a upravuje i možnost vyslání na léčení do ciziny na náklady státu.
§ 20 Léčení v cizině
(1) Pokud vojákům vyslaným do zahraničí a jejich rodinným příslušníkům není při pobytu v cizině poskytována léčebně preventivní péče bezplatně na základě mezistátních úmluv, popř. podle zásady vzájemnosti a není-li zajištěna jiným způsobem, obdrží tyto osoby náhradu prokázaných nákladů nutného a přiměřeného léčení v cizině. Vojákům, kteří se přechodně zdržují v cizině ze soukromých důvodů a v tuzemsku mají nárok na bezplatnou péči, může být poskytnuta náhrada nutného a přiměřeného léčení v cizině, a to zpravidla do výše nákladů, jichž by si vyžádalo léčení v tuzemsku.
(2) Nárok na náhradu nákladů nelze uplatnit po uplynutí 6 měsíců po skončení ošetřování; pokračuje-li ošetřování i po skončení kalendářního roku, je nutno nárok na úhradu nákladů vzniklých v uplynulém roce uplatnit nejpozději do 30. června roku následujícího. V odůvodněných případech lze přiznat náhradu i po uplynutí této lhůty.
(3) Ve zcela výjimečných, mimořádně odůvodněných případech, může ministerstvo národní obrany nebo vnitra vyslat nemocného vojáka v činné službě nebo příslušníka SNB na léčení do ciziny na účet státu.
(4) Sjedná-li si nemocný léčení v cizině soukromě nebo bylo-li povoleno na jeho vlastní účet, nehradí stát náklady s tím spojené, ani na ně nepřispívá.
Paragraf 20 vyhlášky 62/1968 stanovuje pravidla pro úhradu nákladů na léčení v zahraničí pro vojáky a jejich rodinné příslušníky, přičemž rozlišuje mezi služebními a soukromými cestami a upravuje i možnost vyslání na léčení do ciziny na náklady státu.
Co to znamená v praxi
Vojáci a jejich rodinní příslušníci vyslaní do zahraničí mají nárok na náhradu nutných a přiměřených nákladů na léčení, pokud péče není bezplatná na základě mezinárodních smluv nebo vzájemnosti, nebo není zajištěna jinak.
Vojáci, kteří se zdržují v cizině ze soukromých důvodů a mají nárok na bezplatnou péči v tuzemsku, mohou obdržet náhradu nutného a přiměřeného léčení v cizině, zpravidla do výše nákladů, jaké by si vyžádalo léčení v tuzemsku.
Nárok na náhradu nákladů je třeba uplatnit nejpozději do 6 měsíců po skončení ošetřování, nebo do 30. června následujícího roku, pokud ošetřování pokračuje přes kalendářní rok.
Ministerstvo národní obrany nebo vnitra může ve výjimečných případech vyslat nemocného vojáka v činné službě nebo příslušníka SNB na léčení do ciziny na náklady státu.
Na co si dát pozor
Pokud si nemocný sjedná léčení v cizině soukromě nebo na vlastní účet, stát náklady nehradí ani na ně nepřispívá.
Je důležité dodržet lhůty pro uplatnění nároku na náhradu nákladů, i když v odůvodněných případech lze přiznat náhradu i po jejich uplynutí.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.