Zákon ČNR o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu

(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.

(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen „geologická dokumentace“). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací.

(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.

(1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat

a) ministerstvu

1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,

2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,

3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,

b) Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu, emanací a peloidu,

c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 l.s-1.

(2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.

(3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají být provedeny.

(4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto geologických prací.

(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.

(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.

Ten, kdo využije k podnikatelské činnosti výsledky geologických prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky uhradit ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu.4b) Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.4c)

(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické službě.

(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.

(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.5d) Česká geologická služba poskytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,5e) která je jejím příjmem.

(4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.

(5) Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické dokumentace a podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné využití.

(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Ministerstvo uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území.

(3) Ministerstvo může v zájmu účelného postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. Stavební úřady mohou v takto vymezených územích vydat povolení záměru jen na základě vyjádření krajského úřadu. V území vojenských újezdů6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo při vymezení území podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a vyjádření k územnímu rozhodnutí podle věty druhé vydává újezdní úřad.

(1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů2a) zůstávají nedotčena.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný krajský úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,7a) pro

a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,

b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací),

d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí,

e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,

f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy, nebo pro ukládání oxidu uhličitého21),

g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu,

h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva,

i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území vymezené Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra postupem podle stavebního zákona upravují zvláštní právní předpisy.8b)

Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných děl, která určí ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, zničit nebo učinit nepoužitelnými.

(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 2 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.

(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.

(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 2, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká.

(5) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.10)

(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.

(2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou geologickou službu.

(1) Ministerstvo na svém úseku kontroluje, jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; je oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné nedostatky.

(2) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.

(1) Organizace se dopustí přestupku tím, že

a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,

b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,

c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání,

d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4,

e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo porušuje stanovené podmínky,

f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,

g) neodevzdal projekt krajskému úřadu podle § 6,

h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,

i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle § 11,

j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu,10a)

k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14,

l) nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 3 odst. 7.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně

a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění geologických prací, nebo

b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumní dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),

c) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).

(4) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

(1) Přestupky podle § 20 odst. 1 projednává ministerstvo, přestupky podle § 20 odst. 2 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Přestupek podle § 20 odst. 2 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky, orgán státní báňské správy a ministerstvo.

(3) Pokuty uložené za přestupek podle § 20 odst. 2 jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí.

Ministerstvo může zadavateli zrušit stanovení průzkumného území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě nebo zákony vydanými k ochraně veřejného zdraví a k ochraně životního prostředí.11)

Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy,2a) postupuje se v souladu s těmito předpisy.

(1) Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně jako podle § 4a a 4b.

(2) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b)

(3) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.

(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení průzkumného území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.

(5) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko23), vyjádření podle § 13 odst. 3 se nevydává.

Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování geologických prací, upravené zvláštními předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.

Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle tohoto zákona.

Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 7.

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5, § 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.

(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).

Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.19)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Kempný v. r.

Adamec v. r.

Příloha k zákonu č. 62/1988 Sb.

1. Základní údaje pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolní oblasti

Pro popis a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolních oblastí a pro sestrojení volumetrického a statického trojrozměrného (3-D) geologického modelu úložiště a úložného komplexu včetně nadloží a okolní oblasti a včetně hydraulicky spojených oblastí se shromáždí a získají alespoň tyto údaje o vnitřních vlastnostech úložného komplexu:

a) geologické a geofyzikální parametry,

b) hydrogeologické parametry (zejména existence podzemní vody určené ke spotřebě),

c) inženýrské parametry rezervoáru (včetně objemových výpočtů objemu pórů pro vtláčení oxidu uhličitého a maximální úložné kapacity),

d) geochemické parametry (rychlosti rozpouštění, rychlosti mineralizace),

e) geomechanické parametry (permeabilita, mezní tlak porušení nadloží),

f) seizmicita,

g) přítomnost a stav přírodních a umělých cest, včetně studní a vrtů, které by se mohly stát únikovými cestami.

O vlastnostech nejbližšího okolí plánovaného úložného komplexu se shromáždí a získají tyto údaje:

a) zda úložný komplex nezasahuje na území sousedních států,

b) jaké oblasti obklopující úložný komplex mohou být ovlivněny ukládáním oxidu uhličitého v úložišti,

c) distribuce obyvatelstva v oblasti ležící nad úložištěm oxidu uhličitého,

d) blízkost cenných přírodních zdrojů (zejména soustavy Natura 2000, zdrojů pitné podzemní vody a ložisek uhlovodíků),

e) činnosti v okolí úložného komplexu a možné interakce s nimi (například průzkum, dobývání a ukládání uhlovodíků, geotermální využívání vodonosných horizontů a využívání zdrojů podzemní vody),

f) blízkost k potenciálním zdrojům oxidu uhličitého (včetně odhadů celkového potenciálního množství oxidu uhličitého, které je hospodárné získat k uložení) a ke vhodným přepravním sítím.

2. Posuzování plánovaného úložného komplexu pomocí trojrozměrného statického geologického modelu

Posuzování plánovaného úložného komplexu se provádí pomocí trojrozměrného statického geologického modelu následujícím postupem.

2.1. S využitím údajů uvedených v bodu 1 se s pomocí počítačových rezervoárových simulátorů vytvoří trojrozměrný statický geologický model potenciálního úložného komplexu včetně nadloží a hydraulicky spojených oblastí a fluid nebo soubor takových modelů. Tento statický geologický model nebo modely podloží popíší komplex z těchto hledisek:

a) geologická struktura fyzikální pasti,

b) geomechanické, geochemické a průtočné vlastnosti nadloží rezervoáru (nadloží, těsnící horniny, porézní a propustné horizonty) a okolních formací,

c) popis systému zlomů a přítomnost jakýchkoli uměle vytvořených cest,

d) plošný a vertikální rozsah úložného komplexu,

e) objem pórového prostoru (včetně rozložení pórovitosti),

f) základní rozložení fluid,

g) veškeré další důležité vlastnosti.

2.2. Nejistota spojená s každým z parametrů použitých k vytvoření modelu se posoudí prostřednictvím vytvoření několika scénářů pro každý parametr a výpočtu příslušných mezí spolehlivosti. Posoudí se také případná nejistota spojená s modelem samotným.

3. Popis dynamického chování úložiště, charakterizace citlivosti, posouzení rizik

K popisu a posouzení dynamického chování plánovaného úložiště oxidu uhličitého se použije dynamické modelování skládajícího se ze simulace postupu vtláčení oxidu uhličitého do úložiště s využitím trojrozměrného statického geologického modelu nebo modelů podloží vytvořených podle bodu 2 v počítačovém simulátoru úložného komplexu.

3.1 Popis dynamického chování úložiště

Při popisu dynamického chování úložiště se přihlíží alespoň k těmto faktorům:

a) možná rychlost vtláčení a vlastnosti toku oxidu uhličitého,

b) účinnost modelování sdružených procesů (tj. způsob, jakým na sebe vzájemně působí jednotlivé dílčí vlivy v simulátoru (simulátorech),

c) reaktivní procesy (tj. způsob, jakým model zpětně zohledňuje reakci vtláčeného oxidu uhličitého s minerály v místě ukládání),

d) použitý rezervoárový simulátor (pro ověření některých poznatků může být zapotřebí využít více simulací),

e) krátkodobé a dlouhodobé simulace (s cílem určit působení a chování oxidu uhličitého v řádu desetiletí a tisíciletí, včetně míry rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě).

Výsledkem dynamického modelování jsou modelové hodnoty těchto parametrů:

f) tlak a teplota úložné formace jako funkce rychlosti vtláčení a kumulativního objemu vtláčení v čase,

g) plošné a vertikální rozšíření oxidu uhličitého v čase,

h) vlastnosti toku oxidu uhličitého v rezervoáru včetně skupenských přeměn,

i) mechanismy a míry zadržení oxidu uhličitého (včetně bodů přetoku a bočního a vertikálního utěsnění),

j) druhotné zádržné systémy v celém úložném komplexu,

k) úložná kapacita a tlakové gradienty v úložišti,

l) riziko vzniku zlomů v úložné formaci (úložných formacích) a nadloží,

m) riziko průniku oxidu uhličitého do nadloží,

n) riziko úniku z úložiště (například opuštěnými nebo nevhodně utěsněnými vrty),

o) rychlost migrace (v otevřených rezervoárech),

p) míra utěsnění zlomů,

q) změny chemických parametrů fluid ve formaci (formacích) a následné reakce (například změna pH, tvorba minerálů) a využití reaktivního modelování k posouzení účinků,

r) vytlačení formačních fluid,

s) zvýšená seizmicita a zdvihy povrchu.

3.2. Popis citlivosti

Pro charakterizaci citlivosti se provede více simulací a určí se citlivost posouzení na změny předpokladů přijatých ohledně jednotlivých parametrů. Simulace musí být založeny na měnících se parametrech ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží a měnících se rychlostních funkcích a předpokladech v dynamickém modelování. Jakákoli případná významná citlivost se vezme v úvahu při posuzování rizika.

3.3. Posouzení rizik

Posouzení rizik zahrnuje především tyto prvky:

3.3.1. Popis nebezpečí

Popis nebezpečí spočívá v charakterizaci možností úniku z úložného komplexu zjištěných pomocí výše popsaného dynamického modelování a charakterizace bezpečnosti. Při popisu nebezpečí se přihlíží mimo jiné k těmto faktorům:

a) potenciální únikové cesty,

b) potenciální rozsah úniků zjištěnými únikovými cestami (rychlosti proudění),

c) rozhodující parametry mající vliv na případný únik (např. maximální tlak v rezervoáru, maximální rychlost vtláčení, teplota, citlivost na jednotlivé předpoklady ve statickém geologickém modelu nebo modelech podloží),

d) druhotné účinky ukládání oxidu uhličitého včetně vytlačení původních formačních fluid a vytvoření nových látek uložením oxidu uhličitého,

e) veškeré další faktory, které by mohly představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí (např. fyzické struktury spojené s projektem).

Popis nebezpečí zahrnuje plný rozsah provozních podmínek v zájmu ověření bezpečnosti úložného komplexu.

3.3.2. Posouzení expozice – na základě vlastností prostředí a distribuce a činností obyvatelstva nad úložným komplexem a potenciálního chování a osudu oxidu uhličitého uniklého potenciálními únikovými cestami zjištěnými podle bodu 3.3.1.

3.3.3. Posouzení účinků – na základě citlivosti konkrétních chráněných druhů organismů, společenstev nebo přírodních stanovišť v souvislosti s možnými úniky zjištěnými podle bodu 3.3.1. Posouzení účinků v relevantních případech zahrnuje účinky (asfyxie; hyperkapnie) expozice zvýšeným koncentracím oxidu uhličitého v biosféře, včetně půdy, a poklesu pH v těchto prostředích v důsledku úniku oxidu uhličitého. Posouzení účinků zahrnuje rovněž posouzení účinků dalších látek, které mohou být přítomny v unikajících tocích oxidu uhličitého (nečistoty přítomné ve vtláčeném toku nebo nové látky vzniklé po uložení oxidu uhličitého. Tyto účinky se posoudí v delším časovém a prostorovém měřítku a v závislosti na různých rozsazích úniků.

3.3.4. Popis rizik – součástí popisu rizik je posouzení bezpečnosti a neporušenosti úložiště oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, včetně posouzení rizika úniku za zamýšlených podmínek užívání a nejhorších dopadů na životní prostředí a zdraví. Popis rizik se provádí na základě posouzení nebezpečí, expozice a účinků. Jeho součástí je posouzení zdrojů nejistoty určených v průběhu provádění jednotlivých kroků popisu a posouzení úložiště, a je-li to možné, popis způsobů, jimiž lze nejistotu snížit.

1) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

1a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb.

1b) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

1c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

1d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.

2d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

3c) § 7 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

3d) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

3e) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

4) Čl. 1.06 výnosu Českého báňského úřadu č. j. 3700/1974 ze dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický předpis pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek ropy a zemního plynu, reg. v částce 6/1976 Sb.

4a) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb.

4b) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

4c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.

5b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

5c) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná) vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.

5c) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

5d) Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 419/1991 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

5e) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

7a) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) Např. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

8a) § 125 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

8b) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Např. § 443 občanského zákoníku, § 145 až 150 hospodářského zákoníku a vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

10) § 36 a 37 horního zákona.

10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

11) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 334/1992 Sb., ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.

Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.

Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) Část třetí vyhlášky ministerstva financí, Státní plánovací komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací.

13) § 3, 6, 7, § 11 až 15, § 17, 20, 24 a § 31 horního zákona.

14) § 8, 9, 10, 21 a § 22 horního zákona.

16) Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky č. 9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.), vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní zákon a zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

17) Vyhláška č. 5/1987 Sb.

18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

19) § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje horním zákonem.

20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.

21) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

22) § 2 písm. d) zákona č. 85/2012 Sb.

23) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.