§ 16 vyhláška, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování – Pravidla pro opravu chybných bankovních transakcí…
Vyhláška, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování · 62/2004 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 16 stanovuje pravidla pro opravu chybných bankovních transakcí po uplynutí tříměsíční lhůty, kdy již není možné provést opravné zúčtování přímo, a řeší specifika oprav u účtů státního rozpočtu. Pokud banka zjistí chybu v zúčtování po více než třech měsících, nemůže již sama provést opravné zúčtování (např. strhnout peníze z účtu neoprávněného příjemce). (§ 16 zákona č. 62/2004 Sb., vyhláška, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 11
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 62/2004 Sb.
(1) Uplyne-li tříměsíční lhůta od vzniku chyby v zúčtování, není banka, která chybu v zúčtování způsobila, oprávněna postupovat podle § 11 odst. 3, může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta. Tato banka vynaloží veškeré úsilí, které na ní lze požadovat, aby její klient, který je neoprávněným příjemcem, chybně zúčtovanou částku vrátil a aby nedocházelo ke zvětšování rozsahu škody. Obdobný postup se uplatní pro opravné zúčtování v rámci téže banky.
(2) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce, může od svého klienta požadovat kromě vrácení chybně zúčtované částky též příslušný úrok, který mu byl v důsledku chybného zúčtování částky připsán.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů státního rozpočtu s výjimkou účtů správců daní15) musí být prováděno v souladu se zvláštním zákonem.16) Provádí-li banka opravné zúčtování k tíži účtů státního rozpočtu v kalendářním roce následujícím po vzniku chyby v zúčtování, nepostupuje podle § 11 odst. 3. Může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud banka zjistí chybu v zúčtování po více než třech měsících, nemůže již sama provést opravné zúčtování (např. strhnout peníze z účtu neoprávněného příjemce). Může ale požádat banku neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala dobrovolné vrácení peněz klientem.
- Banka, která vede účet neoprávněného příjemce, má povinnost vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby její klient chybně přijatou částku vrátil a aby se nezvětšovala případná škoda.
- Neoprávněný příjemce může být bankou požádán o vrácení nejen chybně připsané částky, ale i úroků, které mu byly díky této chybě připsány.
- Opravné zúčtování týkající se účtů státního rozpočtu (s výjimkou účtů správců daní) se řídí zvláštním zákonem a po uplynutí kalendářního roku od vzniku chyby se také neprovádí přímým opravným zúčtováním, ale prostřednictvím žádosti o zprostředkování vrácení.
Na co si dát pozor
- Po uplynutí tříměsíční lhůty od vzniku chyby je oprava chybně zúčtované částky závislá na ochotě neoprávněného příjemce peníze vrátit.
- Banka neoprávněného příjemce má sice povinnost usilovat o vrácení peněz, ale nemůže je po uplynutí lhůty strhnout bez souhlasu klienta.
- Při chybném zúčtování na účty státního rozpočtu je nutné dodržet specifické postupy dané zvláštním zákonem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.