§ 5 Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů a upravují některé podrobnosti o postupu při vyřazování (skartaci) písemností – Skartační plány
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archivních dokumentů a upravují některé podrobnosti o postupu při vyřazování (skartaci) písemností · 63/1976 Sb. · § 5 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 63/1976 stanovuje, že ústřední orgány vydávají skartační plány jako součást skartačního řádu, které organizace musí používat nebo si podle nich sestavit vlastní, a které určují, jak dlouho se písemnosti uchovávají a co se s nimi stane po uplynutí této doby.
§ 5 Skartační plány
(1) Ústřední orgány vydají zároveň se skartačním řádem jako jeho součást skartační plán, který Je pomůckou k vyřazování jednotlivých druhů písemností v příslušném odvětví (úseku). Podle tohoto skartačního plánu si organizace upraví své dosavadní skartační plány a v případě, že skartační plán dosud nemají, jsou povinny jej sestavit. Skartační plány obsahují v souladu se spisovým, popřípadě s ukládacím plánem, uspořádání písemností podle jejich věcného obsahu, dále skartační lhůty pro jednotlivé druhy písemností, pokud tyto lhůty nejsou stanoveny zvláštními předpisy1), a skartační znaky „A“, „S“, „V“ pro písemnosti (odstavec 3).
(2) Skartačními lhůtami se stanoví doba, po kterou písemnosti zůstávají uloženy v ústředních nebo zvláštních spisovnách organizací. Skartační lhůty počínají běžet dnem 1. ledna následujícího roku po vyřízení písemnosti. Jestliže organizace nadále nutně potřebují písemnosti pro svou činnost, mohou skartační lhůtu po projednání s příslušným archivním orgánem (§ 7) prodloužit. Skartační lhůty nelze zkrátit.
(3) Jednotlivé písemnosti se již před jejich uložením do ústřední nebo zvláštní spisovny organizace označují skartačními znaky, podle nichž se po uplynutí skartačních lhůt navrhnou při vyřazování ve skartačním řízení, jsou-li označeny
a) skartačním znakem „A“ (archiv), k předání do trvalé archivní péče příslušného archivu,
b) skartačním znakem „S“ (skart), ke zničení,
c) skartačním znakem „V“ (výběr), k opětovnému posouzení a k rozhodnutí, zda se má písemnost předat do trvalé archivní péče příslušného archivu nebo k zničení.
Paragraf 5 vyhlášky 63/1976 stanovuje, že ústřední orgány vydávají skartační plány jako součást skartačního řádu, které organizace musí používat nebo si podle nich sestavit vlastní, a které určují, jak dlouho se písemnosti uchovávají a co se s nimi stane po uplynutí této doby.
Co to znamená v praxi
Organizace musí mít skartační plán, který určuje uspořádání písemností, skartační lhůty a skartační znaky.
Skartační lhůty určují, jak dlouho se písemnosti uchovávají v organizaci, a začínají běžet 1. ledna následujícího roku po vyřízení písemnosti.
Skartační lhůty nelze zkrátit, ale organizace je mohou po dohodě s archivním orgánem prodloužit, pokud písemnosti nadále potřebují.
Písemnosti se již před uložením označují skartačními znaky „A“ (archivace), „S“ (zničení) nebo „V“ (opětovné posouzení).
Příklad
Úřad vyřídí žádost občana 15. března 2023. Skartační lhůta pro tuto písemnost začne běžet 1. ledna 2024. Pokud je písemnost označena znakem „A“, bude po uplynutí lhůty předána do archivu.
Na co si dát pozor
Skartační lhůty nelze zkrátit.
Prodloužení skartační lhůty je možné pouze po projednání s příslušným archivním orgánem (§ 7).
Skartační plány musí být v souladu se spisovým, popřípadě s ukládacím plánem.