Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti

(1) Příslušníkům může být poskytnuta k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.

(2) Příslušníkům s oslabeným zdravotním stavem může být poskytnuta na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace formou lázeňského léčení spojeného s částí dovolené.

(3) Podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.“.

12. V § 88 se za slova „náhradu za ztrátu na služebním příjmu,“ vkládají tato slova: „popřípadě na důchodu,“.

13. V § 89 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, kdyby nedošlo ke snížení jeho služebního příjmu (výdělku) následkem poškození zdraví služebním úrazem nebo nemocí z povolání.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

14. V § 89 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 5, který zní:

„(5) Příslušníku, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben trestným činem, při služebním zákroku, při výkonu služby v leteckém provozu, při plnění zvláštních úkolů uložených služebními orgány, při práci s výbušninami, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekčním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 10 000 Kčs a nejvýše 45 000 Kčs. Došlo-li však k takovému úrazu za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží příslušníku jednorázové mimořádné odškodnění až do výše 80 000 Kčs. Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 10 000 Kčs a nejvýše 45 000 Kčs náleží za podmínek stanovených v první větě též příslušníku, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku nemoci z povolání.“.

15. V § 90 se spojka „a“ před koncem věty nahrazuje čárkou a za slova „jednorázové odškodnění pozůstalých“ se připojují tato slova: „a náhradu věcné škody“.

16. V § 91 odst. 2 se vypouští poslední věta.

17. § 91 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka.“.

18. V § 92 odst. 2 část věty před středníkem zní: „Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, které podmínky jsou obdobně nebezpečné a zvlášť nebezpečné (§ 89 odst. 5), upraví určování výše jednorázového mimořádného odškodnění a stanoví postup služebních orgánů při projednávání a určování náhrady škody a další podrobnosti o poskytování náhrad v souvislosti se služebními úrazy a nemocemi z povolání;“.

19. V § 94 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit v rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky pro pracovníky v pracovním poměru podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu náležející příslušníkům po skončení neschopnosti k službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.“.

20. V § 100 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:

„Jde-li o propuštění příslušníka z důvodu uvedeného v předchozím odstavci písm. d), nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.“.

21. V § 109 odst. 1 se slova „nepobírá důchod“ nahrazují slovy „nemá nárok na důchod“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „na“.

22. § 109 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Podrobnosti o poskytování platového vyrovnání, o způsobu výpočtu jeho výše a výplatě upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky. Ministři vnitra mohou v oborech své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení odstavců 1 a 2.“.

23. V § 113 se vkládá před dosavadní odstavec 1 nový odstavec 1, který zní:

„(1) Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů1) náleží vyšší příspěvek.“.

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

24. V § 113 odst. 3 ve druhém řádku se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „důchod“ se vkládají tato slova: „nebo na důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let)“.

25. Za § 113 se vkládají § 113a, § 113b a § 113c, které zní:

(1) Po dobu, po kterou se příjemce příspěvku zdržuje v cizině trvale, příspěvek nenáleží. Zdržuje-li se příjemce příspěvku v cizině přechodně, příspěvek mu náleží, avšak do ciziny se nevyplácí.

(2) Po dobu, po kterou je příjemce příspěvku ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, se příspěvek nevyplácí. Manželu a dětem oprávněného se na žádost vyplácí část příspěvku, které je třeba k úhradě jeho závazků a osobních potřeb členů rodiny. Oprávněnému, který je osamělý, lze výjimečně povolit výplatu části příspěvku k úhradě jeho závazků. Byl-li příjemce příspěvku propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se mu příspěvek zpětně za celou dobu vazby.

(1) Organizace jsou povinny na výzvu plátce příspěvku podávat v určené lhůtě hlášení pro účely krácení příspěvku, zejména o výši výdělku příjemce příspěvku. Plátce příspěvku je oprávněn přezkoumat správnost a úplnost tohoto hlášení.

(2) Zavinila-li organizace nesprávným hlášením nebo jeho opomenutím, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinna nahradit plátci příspěvku neprávem vyplacené částky.

(3) Byl-li příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, zaviněním příjemce příspěvku i organizace, odpovídají příjemce příspěvku i organizace za vrácení neprávem vyplacených částek společně a nerozdílně.

(4) O promlčení a promlčecí době platí ustanovení § 132a.

(5) O povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky příspěvku rozhoduje plátce příspěvku; pro řízení se použije obdobně ustanovení upravujících řízení v sociálním zabezpečení příslušníků.2)

Příjemci příspěvku, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin nebo se dopustil takového jednání, pro které by mu jinak za trvání služebního poměru byla odňata hodnost [§ 13 odst. 1 písm. a)], může být příspěvek odňat. O odnětí příspěvku rozhodují v oborech své působnosti ministři vnitra po předchozím projednání ve zvláštní komisi zřízené podle § 13 odst. 2.“.

26. § 116 odst. 2 zní:

„(2) Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o odnětí hodnosti, proti služebnímu hodnocení, jímž byl příslušník hodnocen jako nevyhovující a nezpůsobilý zastávat jinou, méně odpovědnou funkci [§ 100 odst. 1 písm. d)], proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody.“.

27. V § 116 odst. 3 část věty před středníkem zní:

„Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět;“.

28. V § 118 odst. 4 se za slova „ministři vnitra“ vkládají tato slova: „a služební orgány jimi zmocněné;“.

29. V § 129 odst. 1 věta první zní:

„Právo na příspěvek (§ 110 až 114) se nepromlčuje; v ostatních případech se právo promlčí, jestliže nebylo uplatněno v době v tomto zákoně stanovené.“.

30. V § 131 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Nárok na jednotlivou splátku příspěvku (§ 110 až 114) se promlčuje za jeden rok ode dne její splatnosti; byl-li nárok na příspěvek neprávem odepřen, promlčuje se nárok na jednotlivé splátky příspěvku za tři roky.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

31. Za § 132 se vkládá § 132a, který zní:

Nárok na vrácení jednotlivých splátek příspěvku poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši se promlčuje za tři roky ode dne, kdy plátce tohoto příspěvku zjistil, že příspěvek byl poskytnut neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději za deset let od jeho výplaty. Promlčecí doba neběží, jsou-li z příspěvku prováděny srážky na úhradu částky vyplacené neprávem.“.

32. V § 135 odst. 1 se za slova „§ 108 odst. 4,“ vkládají tato slova: „§ 143 odst. 5,“.

Čl. II

Ustanovení § 113, § 113a, § 113b a § 113c se vztahují též na příspěvek, na který vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; příspěvek lze však odejmout (§ 113c) jen pro jednání, kterého se příjemce příspěvku dopustí v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1984.

Husák v. r.

Indra v. r.

v z. Rohlíček v. r.

1) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.).

2) § 116 odst. 1, 2 a 6 a § 134 odst. 1 až 5 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.