§ 3 Vyhláška federálního ministerstva financí o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti – Činnost ověřovatele (auditora)
Vyhláška federálního ministerstva financí o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti · 63/1989 Sb. · § 3 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 63/1989 stanovuje, že činnost ověřovatele (auditora) spočívá v přezkoušení roční účetní závěrky podniku z formálního i věcného hlediska a v přezkoušení hospodaření podniku za daný rok.
§ 3 Činnost ověřovatele (auditora)
Výkon činnosti ověřovatele (auditora) zahrnuje:
a) přezkoušení roční účetní závěrky podniku po formální a věcné stránce,
b) přezkoušení hospodaření podniku za příslušný rok.
Paragraf 3 vyhlášky 63/1989 stanovuje, že činnost ověřovatele (auditora) spočívá v přezkoušení roční účetní závěrky podniku z formálního i věcného hlediska a v přezkoušení hospodaření podniku za daný rok.
Co to znamená v praxi
Ověřovatel kontroluje, zda je roční účetní závěrka podniku správně sestavena po stránce formy (např. zda jsou použity správné formuláře a zda jsou dodrženy vztahy mezi údaji).
Ověřovatel posuzuje věcnou správnost údajů v roční účetní závěrce, například správnost ocenění majetku nebo časového rozlišení nákladů a výnosů.
Součástí práce ověřovatele je také prověření celkového hospodaření podniku za dané období.
Na co si dát pozor
Ověřovatel se zaměřuje na dodržení zásad pro oceňování, odpisování a časové rozlišování nákladů a výnosů.
Při přezkoumání hospodářského výsledku je kladen zvláštní důraz na povinnosti podniku vůči státnímu rozpočtu.