§ 2 vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o novém církevním zřízení Českobratrské církve evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. – Na základě právě uvedeného rozhodnutí byla přijata týmž…
Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o novém církevním zřízení Českobratrské církve evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. · 64/1922 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 64/1922 stanovuje, že se české evangelické církve augsburského a helvetského vyznání slučují do jedné církve pod názvem „Českobratrská církev evangelická“, přičemž definuje její vyznání, členství a přechod majetku. Vznik nové církve: Dvě dosud oddělené evangelické církve (augsburského a helvetského vyznání) se spojují do jedné, čímž vzniká Českobratrská církev evangelická. (§ 2 zákona č. 64/1922 Sb., vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o novém církevním zřízení Českobratrské církve evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku., stav k 12. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1922 Sb.
Na základě právě uvedeného rozhodnutí byla přijata týmž sněmem a vládou Československé republiky dne 5. listopadu 1919 a presidentem republiky dne 22. prosince 1919 schválena tato ustanovení:
1. Spoluvěřící evangelicko-křesťanské církve augsburského a helvetského vyznání v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, národnosti české, tvoří samostatnou českou církev.
2. Církev tato, podle vyznání dříve rozdělená na dvě, slučuje se v jednu církev a přijímá jméno „Českobratrská církev evangelická“ a vyznání České z r. 1575 a Bratrské z r. 1662 jakožto výraz historické a duchovní souvislosti s reformací českou.
3. K církvi této náležejí všecky české sbory dříve augsburského a helvetského vyznání a všichni souvěrci české národnosti, dříve vyznání a. a h.v., jakož i ty sbory jiného jazyka, které uznají zásady a zřízení Českobratrské církve evangelické.
4. Všechno jmění a fondy, které náležely církevním a školním sborům i kazatelským stanicím, seniorátům neb superintendencím augsburského a helvetského vyznání, i podíl ze jmění celé dříve rakouské církve evangelické přechází v majetek a správu těchto sborů, stanic, seniorátů a superintendencí Českobratrské církve evangelické, po případě v majetek a správu celé církve.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vznik nové církve: Dvě dosud oddělené evangelické církve (augsburského a helvetského vyznání) se spojují do jedné, čímž vzniká Českobratrská církev evangelická.
- Definice vyznání: Nová církev přijímá jako svůj základ vyznání České z roku 1575 a Bratrské z roku 1662, což zdůrazňuje její historické kořeny v české reformaci.
- Členství v církvi: K církvi automaticky náleží všechny české sbory a souvěrci české národnosti dříve augsburského a helvetského vyznání, a také sbory jiného jazyka, které uznají její zásady a zřízení.
- Přechod majetku: Veškerý majetek a fondy dříve patřící církevním a školním sborům, kazatelským stanicím, seniorátům a superintendencím augsburského a helvetského vyznání přechází na nově vzniklou Českobratrskou církev evangelickou.
Na co si dát pozor
- Paragraf jasně vymezuje, kdo je považován za člena nové církve a jaký majetek na ni přechází, což je klíčové pro právní kontinuitu a fungování církve.
- Zmiňuje se o sborech jiného jazyka, které mohou být součástí církve, pokud uznají její zásady a zřízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.