§ 12 Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků – Nároky povolaných osob.
Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků · 64/1950 Sb. · § 12 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 12 zákona 64/1950 stanoví, že osoby povolané k vojenské službě mají nárok na nemocenské dávky podle všeobecných předpisů o vojenské nemocenské péči, pokud nebyly povinně pojištěny podle zákona o národním pojištění. Pokud byly, nemají nárok na dávky z národního pojištění po dobu služby, ale získají je zpět po jejím skončení.
§ 12 Nároky povolaných osob.
(1) O zabezpečení povolaných osob v případě nemoci a mateřství platí všeobecné předpisy o vojenské nemocenské péči, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoby, které byly v den před nastoupením služby v branné moci (§ 2 odst. 2) povinně pojištěny pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění, nemají po dobu vykonávání této služby nárok na dávky nemocenského pojištění podle uvedeného zákona.
(3) Po skončení služby v branné moci mají osoby uvedené v odstavci 2 nárok na nemocenské dávky jen podle zákona o národním pojištění, a to i v tom případě, vznikla-li skutečnost zakládající tento nárok během uvedené služby.
(4) Nárok na nemocenské dávky jen podle zákona o národním pojištění mají také osoby, u nichž zanikly předpoklady pro povinné nemocenské pojištění v době od počátku ochranné doby (§ 4 odst. 1) do 6 týdnů po skončení služby v branné moci, vznikla-li skutečnost zakládající tento nárok během uvedené služby nebo do 6 týdnů po jejím skončení.
(5) Nedotčeny zůstávají nároky na dávky, které mají podle § 5 odst. 2 zákona o vojenské nemocenské péči po skončení služby v branné moci osoby, jež před nastoupením této služby nepodléhaly povinnému pojištění pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění a které nemají nárok na zaopatření podle předpisů o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce.
Paragraf 12 zákona 64/1950 stanoví, že osoby povolané k vojenské službě mají nárok na nemocenské dávky podle všeobecných předpisů o vojenské nemocenské péči, pokud nebyly povinně pojištěny podle zákona o národním pojištění. Pokud byly, nemají nárok na dávky z národního pojištění po dobu služby, ale získají je zpět po jejím skončení.
Co to znamená v praxi
Během služby v branné moci: Pokud jste byli před nástupem do služby povinně pojištěni pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění, nemáte po dobu služby nárok na dávky z tohoto pojištění.
Po skončení služby v branné moci: Pokud jste byli před nástupem do služby povinně pojištěni, máte nárok na nemocenské dávky podle zákona o národním pojištění, i když událost zakládající nárok nastala během služby.
Ochranná doba po službě: Nárok na nemocenské dávky podle zákona o národním pojištění máte i tehdy, pokud jste ztratili předpoklady pro povinné pojištění v době od počátku ochranné doby (§ 4 odst. 1) do 6 týdnů po skončení služby a událost zakládající nárok nastala během služby nebo do 6 týdnů po jejím skončení.
Na co si dát pozor
Všeobecné předpisy: Pro osoby povolané k vojenské službě platí primárně všeobecné předpisy o vojenské nemocenské péči, pokud nebyly před nástupem pojištěny podle zákona o národním pojištění.
Zánik pojištění: Pokud zanikly předpoklady pro povinné nemocenské pojištění v době od počátku ochranné doby (§ 4 odst. 1) do 6 týdnů po skončení služby, nárok na dávky z národního pojištění zůstává zachován, pokud událost nastala v tomto období.