Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 110

§ 110 trestní řád – Výslech svědka počíná výzvou vyslýchajícího

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 64/1956 § 110 upravuje, jakým způsobem probíhá výslech svědka v trestním řízení, stanovuje pravidla pro kladení otázek a zaznamenávání výpovědi. Svědek je nejprve vyzván, aby souvisle popsal vše, co o věci ví, a odkud své informace získal. (§ 110 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Výslech svědka počíná výzvou vyslýchajícího, aby svědek souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud zvěděl okolnosti jím uváděné. Výpověď svědka se do protokolu zapíše v přímé řeči a pokud možno doslova.

(2) Má-li vyslýchající za to, že výpověď svědka není zcela jasná a úplná nebo že jsou jeho údaje v rozporu, dá mu otázky směřující k jejich ověření, doplnění a objasnění. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi. Je-li toho třeba, otázky a odpovědi na ně se zapíší do protokolu doslova.

(3) Má-li se výslechem zjistit totožnost nějaké osoby nebo věci, vyzve vyslýchající svědka, aby ji popsal; teprve pak mu má být osoba nebo věc ukázána, a to zpravidla mezi několika osobami nebo několika věcmi téhož druhu.

(4) Je-li třeba zjistit pravost rukopisu svědka, může ho vyslýchající vyzvat, aby napsal potřebný počet slov.

(5) Svědkovi může být dovoleno, aby dříve než dá odpověď, nahlédl do písemných poznámek, jež však musí vyslýchajícímu, požádá-li o to, dát k nahlédnutí; tato okolnost musí být v protokole poznamenána.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Svědek je nejprve vyzván, aby souvisle popsal vše, co o věci ví, a odkud své informace získal.
  • Výpověď svědka se zaznamenává do protokolu v přímé řeči, pokud možno doslova.
  • Vyslýchající může klást doplňující a objasňující otázky, ale nesmí v nich naznačovat okolnosti, které má svědek teprve zjistit.
  • Pokud je potřeba zjistit totožnost osoby nebo věci, svědek ji nejprve popíše a teprve poté mu je ukázána, zpravidla mezi několika podobnými.

Na co si dát pozor

  • Svědek si může před odpovědí nahlédnout do svých písemných poznámek, ale musí je na požádání ukázat vyslýchajícímu. Tato skutečnost musí být zaznamenána v protokolu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.