§ 217 trestní řád – Zahájení hlavního líčení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 217 zákona 64/1956 upravuje zahájení hlavního líčení, stanovuje povinnou přítomnost určitých osob a za jakých podmínek může proběhnout hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného. Hlavní líčení se vždy koná za přítomnosti soudců, zapisovatele a zpravidla i prokurátora. (§ 217 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zahájení hlavního líčení
- Týká se: soud, obviněný
- Trestní sazba (odst. 3): „…stanoví zákon trest smrti nebo trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, nebo považuje-li to soud za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo…“
- Odkazuje na: § 7
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele a zpravidla též za účasti prokurátora.
(2) Účast prokurátora při hlavním líčení je povinná
a) ve vazebních věcech,
b) v řízení proti mladistvému,
c) v řízení proti uprchlému,
d) rozhodne-li tak soud při předběžném projednání obžaloby.
(3) Jde-li o případ, kdy účast prokurátora při hlavním líčení je povinná, musí mít obžalovaný obhájce, ledaže by výslovně prohlásil, že si obhájce nepřeje. Obžalovaný však musí mít obhájce vždy, koná-li se řízení o trestném činu, na který stanoví zákon trest smrti nebo trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, nebo považuje-li to soud za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obžalovaného má pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
(4) V nepřítomnosti obžalovaného lze, nejde-li o řízení proti uprchlému, hlavní líčení provést jen výjimečně, a to jsou-li zde současně tyto podmínky:
a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán,
b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení (§ 7 odst. 1) vyslechnut a byla dodržena ustanovení o vznesení obvinění a o seznámení obviněného s výsledky přípravného řízení,
c) soud pro malou závažnost věci a pro jasnost důkazního materiálu má za to, že věc lze i bez přítomnosti obžalovaného spolehlivě rozhodnout.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Hlavní líčení se vždy koná za přítomnosti soudců, zapisovatele a zpravidla i prokurátora.
- V některých případech, jako jsou vazební věci nebo řízení proti mladistvým, je účast prokurátora povinná.
- Pokud je účast prokurátora povinná, musí mít obžalovaný obhájce, ledaže by se ho výslovně vzdal. Obhájce je vždy povinný u závažných trestných činů (trest smrti, trest odnětí svobody nad 5 let) nebo pokud soud pochybuje o schopnosti obžalovaného se hájit.
- Hlavní líčení bez přítomnosti obžalovaného je možné jen výjimečně a za splnění přísných podmínek, například pokud byl obžalovaný řádně vyrozuměn, již byl vyslechnut k danému skutku a soud považuje věc za dostatečně jasnou k rozhodnutí i bez jeho přítomnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 156 Příslušnost k přijetí žádosti nebo příkazu (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )§ 202 Zahájení hlavního líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 202 Zahájení hlavního líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 201 Zahájení hlavního líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 201 Zahájení hlavního líčení (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)