§ 243 trestní řád – Shledal-li soud důvod pro vyslovení ochranného opatření…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 243 zákona 64/1956 umožňuje soudu nařídit ochranné opatření proti obžalovanému i bez návrhu prokurátora, a pokud je potřeba další důkazy, může rozhodnutí o něm odložit na veřejné zasedání. Soud má pravomoc rozhodnout o ochranném opatření z vlastní iniciativy, i když to prokurátor nenavrhne. (§ 243 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Shledal-li soud důvod pro vyslovení ochranného opatření proti obžalovanému, může je nařídit i bez návrhu prokurátora.
(2) Jestliže v takovém případě potřebuje soud provést ještě další důkazy, které nemohou být provedeny ihned, vyhradí rozhodnutí o ochranném opatření veřejnému zasedání.
(3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestliže prokurátor učinil návrh na zabrání věci nenáležející obžalovanému.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud má pravomoc rozhodnout o ochranném opatření z vlastní iniciativy, i když to prokurátor nenavrhne.
- Pokud soud potřebuje pro rozhodnutí o ochranném opatření další důkazy, které nelze získat hned, může rozhodnutí o něm odložit na pozdější veřejné zasedání.
- Tento odklad je možný i v případě, že prokurátor navrhl zabrání věci, která nepatří obžalovanému, a je potřeba provést další důkazy.
Na co si dát pozor
- Soud může nařídit ochranné opatření i bez návrhu prokurátora, což znamená, že obžalovaný by měl být připraven na možnost takového rozhodnutí i v případě, že prokurátor tento návrh neučinil.
- Odložení rozhodnutí o ochranném opatření na veřejné zasedání znamená, že řízení v této části bude pokračovat i po hlavním líčení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.