§ 245 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Zastavení trestního stíhání
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 245 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 245 zákona 64/1956 stanoví, že soud zastaví nebo může zastavit trestní stíhání během hlavního líčení, pokud zjistí určité překážky trestního stíhání nebo důvody pro zastavení stíhání.
§ 245 Zastavení trestního stíhání
(1) Soud zastaví trestní stíhání, shledá-li za hlavního líčení, že tu jsou okolnosti uvedené v § 6.
(2) Soud může zastavit trestní stíhání též tehdy, shledá-li za hlavního líčení, že tu jsou důvody uvedené v § 192 odst. 2.
(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se může týkat také jen některého ze skutků, pro které byla podána obžaloba.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 2 může prokurátor podat stížnost, jež má odkladný účinek.
Paragraf 245 zákona 64/1956 stanoví, že soud zastaví nebo může zastavit trestní stíhání během hlavního líčení, pokud zjistí určité překážky trestního stíhání nebo důvody pro zastavení stíhání.
Co to znamená v praxi
Soud je povinen zastavit trestní stíhání, pokud během hlavního líčení vyjdou najevo okolnosti, které brání pokračování v trestním stíhání (např. smrt obviněného, promlčení trestného činu, amnestie).
Soud má možnost zastavit trestní stíhání, pokud se během hlavního líčení objeví důvody, které umožňují zastavení stíhání (např. neúčelnost stíhání vzhledem k nízké společenské nebezpečnosti činu).
Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání se může týkat buď všech skutků, pro které byla podána obžaloba, nebo jen některého z nich.
Proti rozhodnutí soudu o zastavení trestního stíhání může prokurátor podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí soudu nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.