§ 259 trestní řád – Jakým způsobem se provádějí důkazy…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 259 zákona 64/1956 stanoví, jakým způsobem se provádějí důkazy při neveřejném zasedání, upravuje závěrečné vyjádření prokurátora a určuje, že rozhodnutí soudu musí být vždy vyhlášeno. Při neveřejném zasedání se důkazy provádějí čtením protokolů a jiných písemností, nikoli například výslechem svědků. (§ 259 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Je-li třeba při neveřejném zasedání provést důkazy, děje se tak přečtením protokolů a jiných písemností.
(2) Před tím, než se soud odebere k závěrečné poradě, udělí předseda senátu prokurátoru, je-li přítomen, slovo ke konečnému vyjádření nebo návrhu.
(3) Rozhodnutí soudu se vždy vyhlásí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při neveřejném zasedání se důkazy provádějí čtením protokolů a jiných písemností, nikoli například výslechem svědků.
- Pokud je přítomen prokurátor, má před závěrečnou poradou soudu právo na konečné vyjádření nebo návrh.
- Soud je povinen své rozhodnutí učiněné na neveřejném zasedání vždy vyhlásit.
Na co si dát pozor
- Způsob provádění důkazů je omezen pouze na písemnosti, což odráží povahu neveřejného zasedání.
- Právo prokurátora na závěrečné vyjádření je podmíněno jeho přítomností.
- Povinnost vyhlásit rozhodnutí soudu zajišťuje informovanost o výsledku neveřejného zasedání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.