§ 394 trestní řád – Kdo utrpěl majetkovou škodu tím
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 394 zákona 64/1956 stanoví, za jakých podmínek může osoba žádat stát o náhradu majetkové škody, kterou utrpěla v důsledku vykonaného trestu, pokud se později ukázalo, že trest byl neoprávněný nebo nepřiměřený. Pokud byl na někom vykonán trest (např. odnětí svobody, peněžitý trest) a později byl zproštěn obžaloby nebo bylo trestní stíhání zastaveno, může žádat stát o náhradu majetkové škody. (§ 394 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 394 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest odnětí svobody, nápravné opatření, propadnutí jmění nebo věci, trest peněžitý nebo pokuta, může žádat, aby mu ji stát nahradil, byl-li v pozdějším řízení obžaloby zproštěn nebo bylo-li později trestní stíhání zastaveno.
(2) O náhradu škody za trest může žádat i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než ke kterému byl odsouzen zrušeným rozsudkem, a ten, na němž byl vykonán trest odnětí svobody delšího trvání, než který mu byl uložen.
(3) Právo žádat náhradu škody za trest nepřísluší však tomu,
a) kdo si přivodil své odsouzení úmyslně,
b) proti němuž bylo později trestní stíhání zastaveno proto, že mu byla udělena milost nebo že po právní moci původního rozsudku byla udělena amnestie vztahující se na čin, za nějž byl trest uložen.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud byl na někom vykonán trest (např. odnětí svobody, peněžitý trest) a později byl zproštěn obžaloby nebo bylo trestní stíhání zastaveno, může žádat stát o náhradu majetkové škody.
- Nárok na náhradu škody má i ten, kdo byl později odsouzen k mírnějšímu trestu, než který mu byl původně uložen a vykonán, nebo komu byl vykonán delší trest odnětí svobody, než mu byl nakonec uložen.
- Nárok na náhradu škody nevzniká, pokud si osoba své odsouzení úmyslně přivodila.
- Nárok na náhradu škody nevzniká ani v případě, kdy bylo trestní stíhání zastaveno kvůli milosti nebo amnestii, která se vztahovala na daný čin.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 394
Jak soudy aplikují § 394
Protože nezákonné odsuzující rozhodnutí bylo vydáno a nabylo právní moci ještě předtím, než oba shora uvedené předpisy nabyly účinnosti, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 64/1956 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), který upravuje odškodnění za vazbu a za trest v hlavě 21. Podle ustanovení § 394 odst. 1 zákona č. 64/1956 Sb. kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest odnětí svobody, nápravné opatření, propadnutí jmění nebo věci, trest peněžitý nebo pokuta, může žádat, aby mu ji stát nahradil, byl-li v …
… odsuzující rozhodnutí v dané věci bylo vydáno a nabylo právní moci v r. 1958, tedy ještě před tím, než oba uvedené předpisy nabyly účinnosti, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 64/1956 Sb. o trestním řízení soudním (trestního řádu), který upravuje odškodnění za vazbu a za trest v hlavě 21. Podle ustanovení § 394 odst. 1 zákona č. 64/1956 Sb. kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest odnětí svobody, nápravné opatření, propadnutí jmění nebo věci, trest peněžitý nebo pokuta, může žádat, aby mu ji stát nahradil, …
Nejvyšší soud s odkazem na ustanovení § 394 odst. 1 zákona č. 64/1956 Sb. rovněž připomněl, že je na poškozeném, aby tvrdil a prokázal rozhodující údaje pro určení průměrného a pravděpodobného výdělku, pokud přesahuje částku již vyplacenou, s tím, že výše současné průměrné mzdy není okolností, s níž by zákon spojoval možnost zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku.