§ 33 vyhláška o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě – Jak obchodník s cennými papíry…
Vyhláška o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě · 64/2003 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 33 vyhlášky 64/2003 stanovuje, jak obchodník s cennými papíry vypočítá kapitálový požadavek k měnovému riziku pro určité finanční nástroje, které drží v cizích měnách. Obchodník musí identifikovat, které z jeho úrokových, akciových nebo komoditních pozic jsou v cizích měnách (tzv. měnové pozice v cizích měnách) a které v korunách. (§ 33 zákona č. 64/2003 Sb., vyhláška o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 9
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/2003 Sb.
(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku obchodník stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách obchodník vyjímá pozice
a) nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,
b) podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování (§ 9 odst. 6) se proti měnovému riziku plynoucího z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.
(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.
(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou je možné rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obchodník musí identifikovat, které z jeho úrokových, akciových nebo komoditních pozic jsou v cizích měnách (tzv. měnové pozice v cizích měnách) a které v korunách.
- Do cizích měn se pro tyto účely počítá i měnové zlato a zúčtovací jednotky jako SDR, které se rozdělí na jednotlivé měny.
- Z výpočtu kapitálového požadavku se vyjímají pozice v cizích měnách, u kterých se kurzové rozdíly nepromítají do nákladů nebo výnosů, a zajišťovací deriváty k těmto pozicím.
Na co si dát pozor
- Je klíčové správně rozlišit mezi měnovými pozicemi v cizích měnách a v korunách, protože to ovlivňuje výpočet kapitálového požadavku.
- Obchodník musí pečlivě sledovat, zda kurzové rozdíly u nástrojů v cizích měnách vstupují do nákladů a výnosů, jelikož to určuje, zda se daná pozice zahrne do kapitálového požadavku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 36 Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riz (Vyhláška o pravidlech pro výpočet kapitá)§ 156 Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riz (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)§ 44 Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riz (Vyhláška České národní banky, kterou se )§ 152 Kapitálový požadavek k měnovému riziku (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)§ 3 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (Vyhláška o pravidlech pro výpočet kapitá)