Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 166

§ 166 zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky

Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 64/2017 Sb. · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 166 zákona č. 64/2017 Sb. stanoví, že zajištění věřitelé musí své pohledávky v insolvenčním řízení přihlásit a v přihlášce se výslovně dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které zajištění osvědčují, a připojit k tomu relevantní listiny. Povinnost přihlásit pohledávku: Zajištěný věřitel musí svou pohledávku aktivně přihlásit do insolvenčního řízení, aby mohl být uspokojen. (§ 166 zákona č. 64/2017 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: věřitel, soud, dlužník, insolvenční správce
  • Částka nebo sazba (odst. 3): „…a jinou než povinnou osobou, z něhož pohledávka věřitele vznikla, nižší než 10 000 EUR“
  • Odkazuje na: § 182a
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 64/2017 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, a jde-li o zajištěné věřitele podmíněných pohledávek nebo pohledávek budoucích, k jejichž zajištění byla zastavena věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota nebo zřízeno jiné zajištění uvedené v § 2 písm. g).“.

61. § 167 odstavec 1 zní:

„(1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak. To platí obdobně pro věřitele podmíněných pohledávek nebo pohledávek budoucích, k jejichž zajištění byla zastavena věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota nebo zřízeno jiné zajištění uvedené v § 2 písm. g).“.

62. V § 176 se věta poslední zrušuje.

63. V § 177 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 67 znějí:

„(2) Věřitel, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zvláštního zákona67), a důvod, pro který se podle zvláštního zákona67) taková osoba považuje za skutečného majitele.

(3) Věřitel nemá povinnost podle odstavce 2, ač má skutečného majitele podle zvláštního zákona67), jestliže se na obchod podle zvláštního zákona67), z něhož pohledávka věřitele vznikla, uzavřený mezi povinnou osobou podle zvláštního zákona67) a věřitelem, nevztahuje povinnost provést kontrolu klienta podle zvláštního zákona67). Věřitel nemá povinnost podle odstavce 2 ani v případě, kdy je hodnota plnění z právního jednání učiněného mezi věřitelem a jinou než povinnou osobou, z něhož pohledávka věřitele vznikla, nižší než 10 000 EUR. Důvod, pro který je povinnost podle odstavce 2 vyloučena, uvede věřitel v čestném prohlášení, které předloží v příloze přihlášky.

(4) Je-li věřitelem podle odstavce 2 osoba, která skutečného majitele podle zvláštního zákona67) nemá, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení o tom, že skutečného majitele nemá.

(5) Je-li věřitelem fyzická osoba, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.

(6) Dokud věřitel povinnost stanovenou v odstavcích 2 až 4 nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

(7) Je-li informace o skutečném majiteli věřitele podle odstavce 2 uvedena v soudu a insolvenčnímu správci přístupné evidenci podle zvláštního právního předpisu, věřitel podle odstavce 2 nemá povinnost doložit ji podle odstavce 2 ani doložit prohlášení podle odstavců 3 a 4.

67) Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.“.

64. Za § 182 se vkládá nový § 182a, který zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Povinnost přihlásit pohledávku: Zajištěný věřitel musí svou pohledávku aktivně přihlásit do insolvenčního řízení, aby mohl být uspokojen.
  • Specifikace zajištění: V přihlášce je nutné jasně uvést, jakým způsobem je pohledávka zajištěna (např. zástavním právem, zadržovacím právem) a doložit to příslušnými dokumenty (např. zástavní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí).
  • Uspokojení z majetku: Zajištění věřitelé se uspokojují přednostně ze zpeněžení majetku, kterým byla jejich pohledávka zajištěna, jak vyplývá z navazujícího § 167 odst. 1.
  • Platí i pro specifické případy: Tato pravidla platí i pro zajištěné věřitele, kteří mohou být uspokojeni pouze z konkrétního zajištěného majetku, a také pro věřitele podmíněných nebo budoucích pohledávek, pokud jsou tyto pohledávky zajištěny.

Na co si dát pozor

  • Důkladné doložení zajištění: Nedostatečné nebo chybné doložení zajištění v přihlášce může vést k tomu, že věřitel nebude v insolvenčním řízení považován za zajištěného a ztratí tak výhodu přednostního uspokojení.
  • Dodržení formálních náležitostí: Je klíčové dodržet všechny formální náležitosti přihlášky pohledávky, včetně připojení všech relevantních listin.
  • Rozhodující je doba vzniku zajištění: Pro pořadí uspokojení zajištěných věřitelů je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo jiného zajištění, pokud se věřitelé písemně nedohodnou jinak.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.