Zákon o národních výborech

(1) Radu tvoří předseda národního výboru, jeho náměstkové, tajemník a ostatní členové rady.

(2) Rada krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy má patnáct až osmnáct členů.

(3) Rada okresního národního výboru, městského národního výboru v Bratislavě, v Ostravě, v Brně a v Plzni a obvodního národního výboru v Praze má dvanáct až patnáct členů.

(4) Rada městského, místního nebo obvodního národního výboru má v městech (v obcích, městských obvodech) s počtem

nad 20 000 obyvatel 12 - 15 členůod 10 000 do 20 000 obyvatel 11 - 14 členůod 5000 do 10 000 obyvatel 10 - 13 členůod 1500 do 5000 obyvatel 9 - 11 členůod 600 do 1500 obyvatel 7 - 9 členůdo 600 obyvatel 5 - 7 členů

(5) Se souhlasem rady národního výboru vyššího stupně může být počet členů rady podle skutečné potřeby zvýšen; ke zvýšení počtu členů rady krajského národního výboru je třeba souhlasu vlády.

(1) Radu zvolí národní výbor na celé volební období.

(2) Rada je podřízena a odpovědna svému národnímu výboru. Předkládá mu pravidelně zprávy o své činnosti.

(3) Národní výbor může svou radu i její jednotlivé členy kdykoliv odvolat.

(4) Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený národní výbor nezvolí radu.

(1) Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

(2) Rada národního výboru může zrušit usnesení rady národního výboru nižšího stupně za podmínek stanovených v § 20.

(3) Rady národních výborů jsou ve své činnosti podřízeny vládě.

(1) Předseda národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Zajišťuje řádnou činnost rady, zejména svolává a řídí její schůze a zabezpečuje plnění jejich usnesení. Předseda národního výboru podpisuje spolu s tajemníkem nařízení a jiná usnesení národního výboru a jeho rady.

(2) Náměstkové zastupují předsedu a jako členové rady odpovídají za svěřené úseky. Rada národního výboru může pověřit zastupováním předsedy v jednotlivých případech i jiného svého člena.

Komise jsou iniciativními, výkonnými a kontrolními orgány národního výboru, vybavenými rozhodovací pravomocí k řízení úseků, pro něž byly ustaveny.

Komise jsou výraznou formou přímé účasti pracujících v řešení a plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby, vypracovávání a zabezpečování plánu a rozpočtu národního výboru, zajišťování operativního řízení podniků, kulturních, zdravotních, sociálních a jiných zařízení.

(1) Komise národního výboru zejména:

a) řeší problémy v souvislosti s vypracováváním a plněním úkolů plánu a rozpočtu, usnesení národního výboru a jeho rady;

b) podílejí se na vypracovávání a posuzování všech návrhů předkládaných plenárnímu zasedání národního výboru; iniciativně předkládají vlastní návrhy radě a plenárnímu zasedání národního výboru;

c) kontrolují, jak jsou plněna stranická a vládní usnesení, usnesení národního výboru a jeho rady na úseku činnosti, pro který byla komise ustavena; činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků;

d) rozhodují o všech důležitých otázkách týkajících se zabezpečování plánu a rozvoje podniků a zařízení, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru nebo jeho radě;

e) mají právo požadovat od vedoucích podniků, od představenstev jednotných zemědělských družstev, od vedoucích zařízení národního výboru atd. vypracování opatření nezbytných k přípravě a zabezpečování plánu a k mobilizaci všech místních zdrojů a rezerv. Dbají, aby taková opatření byla projednána s pracujícími v podniku; na jejich základě napomáhají rozvoji socialistického soutěžení;

f) organizují prověrky činnosti podniků a zařízení, projednávají stav jejich práce s jejich vedoucími pracovníky a ukládají jim závazná opatření k odstranění nedostatků;

g) rozhodují jednotlivé otázky širšího společenského významu a důležité otázky týkající se občanů.

(2) Komise soustřeďují hlavní pozornost na práci mezi obyvatelstvem a pracujícími v podnicích a zařízeních; úzce spolupracují s organizacemi pracujících, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Československým svazem mládeže. Zkušeností pracujících, jejich podnětů a připomínek využívají k vypracovávání opatření, směřujících k tomu, aby podniky a zařízení zdokonalovaly svou činnost a stále lépe uspokojovaly potřeby občanů.

(1) Komise jsou ve své činnosti řízeny a kontrolovány národním výborem. Rada národního výboru usměrňuje a koordinuje činnost komisí a zevšeobecňuje jejich zkušenosti.

(2) Komise v rámci své pravomoci rozhodují a činí opatření a mohou dávat závazné pokyny vedoucím příslušných odborů národního výboru a vedoucím podniků a zařízení řízených národním výborem.

(3) Odporuje-li opatření komise plánu nebo rozpočtu, jinému usnesení národního výboru nebo jeho rady anebo usnesením, předpisům a směrnicím vyšších orgánů a nezjedná-li nápravu komise sama, národní výbor nebo jeho rada usnesení komise zruší.

(1) Do komisí volí národní výbory zpravidla dvě třetiny členů z poslanců národního výboru a ostatní členy volí z osvědčených pracovníků ze závodů, z jednotných zemědělských družstev, z kulturních zařízení apod.

(2) Za předsedu komise volí národní výbor zpravidla člena rady, za tajemníka komise zpravidla vedoucího odboru.

(3) Komise se scházejí, kdykoliv je toho třeba k plnění jejich úkolů. Rozhodují většinou hlasů všech svých členů.

K rozšíření účasti pracujících při plnění svých úkolů vytvářejí komise aktivy ze vzorných pracovníků, z odborníků z jednotlivých úseků hospodářského a kulturního života a z veřejných pracovníků; opírají se o poradní a pracovní sbory občanů při podnicích a zařízeních; organizují a řídí občanskou kontrolu.

Komise národních výborů vyšších a nižších stupňů navzájem spolupracují a pomáhají si. Komise nemají právo ukládat úkoly komisím ani radám národních výborů nižších stupňů.

(1) Poslanec národního výboru zastupuje své voliče v národním výboru. Radí se s nimi o všech důležitých opatřeních, řeší s nimi problémy volebního obvodu a uplatňuje jejich zkušenosti, návrhy a připomínky v národním výboru a v jeho orgánech.

(2) Poslanec národního výboru se pravidelně schází se svými voliči, vysvětluje jim politiku Komunistické strany Československa, seznamuje je se zákony, s nařízeními a usneseními vlády, s usneseními národního výboru i národních výborů vyšších stupňů, mobilizuje a organizuje je k jejich uskutečňování. Skládá voličům pravidelně účty ze své činnosti.

(3) Poslanec národního výboru upevňuje styk s kolektivy pracujících v závodech svého volebního obvodu, získává je pro spolupráci s národním výborem a rozvíjí spolupráci s odborovými organizacemi a jejich orgány. Pravidelně je informuje o úkolech národního výboru a vyžaduje si od nich podněty pro svou práci.

(4) Poslanec národního výboru vyššího stupně udržuje úzký styk s národními výbory nižšího stupně, které působí v jeho volebním obvodu, pomáhá jim a spolupracuje též s jejich poslanci.

Poslanec národního výboru je povinen aktivně se zúčastňovat prací národního výboru, pracovat v některé komisi a svou funkci svědomitě plnit.

(1) Rada národního výboru je povinna vytvářet podmínky pro úspěšnou činnost poslanců národního výboru, zejména je povinna pravidelně informovat poslance o důležitých problémech politického, hospodářského a kulturního rozvoje, o vlastních opatřeních i o opatřeních vyšších orgánů a organizovat výměnu zkušeností z jejich činnosti.

(2) Rada, komise a odbory národního výboru projednávají předem s poslancem národního výboru závažnější opatření, která se bezprostředně týkají občanů jeho volebního obvodu.

(1) Poslanec národního výboru iniciativně předkládá národnímu výboru, jeho radě a komisím k projednání otázky spadající do jejich působnosti.

(2) Poslanec národního výboru je oprávněn vznášet na radu a komise dotazy souvisící s jejich činností. Tyto dotazy musí být zodpověděny do 15 dnů.

(3) Poslanec národního výboru má právo požadovat od vedoucích odborů veškerá vysvětlení vztahující se na činnost odborů, která mu musí být bezodkladně poskytnuta.

(4) Poslanec národního výboru má právo projednávat s vedoucími podniků, provozoven a zařízení v obvodu národního výboru stížnosti a připomínky občanů a doporučovat vedoucím opatření k odstranění nedostatků. V závažnějších případech se obrací na národní výbor, jeho radu nebo příslušnou komisi, aby vedoucímu uložila v zájmu občanů vhodná opatření k nápravě nedostatků.

(1) Funkce poslance národního výboru je čestná. Podnik, družstvo nebo jiná organizace, v níž poslanec pracuje, je povinna umožnit mu výkon funkce.

(2) Plnění povinností poslance národního výboru nemůže vést k újmě na pracovním výdělku, ani ke zkrácení na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro občany zvolené národním výborem za členy jeho komisí.

(3) Nároky předsedů, jejich náměstků, tajemníků a ostatních členů rad národních výborů, které jim vzniknou, nemohou-li pro výkon funkce vykonávat své pravidelné zaměstnání, upraví vláda.

(1) Národní výbory vytvářejí z politicky vyspělých a odborně kvalifikovaných pracovníků, schopných organizátorů pro jednotlivá odvětví nebo úseky činnosti své odbory. Odbory národního výboru připravují odborné podklady pro volené orgány národního výboru, podávají jim iniciativní návrhy, pod jejich vedením vyvíjejí organizátorskou činnost, zabezpečují a kontrolují provádění usnesení národního výboru, jeho rady a komisí a řeší otázky, kterými je tyto orgány pověří.

(2) Vedoucí a ostatní pracovníci odborů jsou povinni zúčastňovat se schůzí a besed poslanců národního výboru s voliči, pomáhat jim při organizování těchto schůzí a besed a při zajišťování úkolů, které z nich vyplynou.

(3) Vedoucí odborů odpovídají za správné a včasné vyřizování připomínek, návrhů, stížností a záležitostí občanů patřících do jejich působnosti.

(1) Činnost odborů řídí národní výbor a jeho rada, jimž jsou odbory plně odpovědny. Odbory jsou vázány též pokyny příslušných komisí a jsou povinny plnit úkoly, které jim komise uloží.

(2) Vedoucí odborů jsou v otázkách odborného vedení odvětví a v otázkách vyžadujících jednotné celostátní úpravy vázáni směrnicemi a pokyny příslušného ministerstva (ústředního orgánu). Obdobně jsou vedoucí odborů vázáni směrnicemi a pokyny vedoucích odborů národních výborů vyšších stupňů.

(3) Národní výbor, jeho rada a příslušná komise mohou rozhodnutí a opatření odborů měnit nebo rušit.

(4) Vedoucí odboru národního výboru vyššího stupně může zrušit rozhodnutí a opatření odboru národního výboru nižšího stupně, je-li v rozporu s platnými předpisy nebo usneseními národních výborů. Totéž oprávnění přísluší ministrům (vedoucím ústředních orgánů), jde-li o rozhodnutí a opatření odborů krajských národních výborů.

Orgány nově zvolených národních výborů převezmou nejpozději do 30. června 1960 úkoly orgánů dosavadních národních výborů. Dokud se tak nestane, plní orgány dosavadních národních výborů své běžné úkoly.

(1) Vláda podrobněji upraví rozšíření pravomoci národních výborů, zejména okresních, městských a místních, stanoví pravomoc a odpovědnost národních výborů jednotlivých stupňů, vymezí úkoly při řízení jednotlivých úseků hospodářství a kultury a okruh hospodářských a rozpočtových organizací, které spravují národní výbory jednotlivých stupňů.

(2) Vláda též upraví

a) zásady organizačního uspořádání národních výborů jednotlivých stupňů a jejich orgánů,

b) postup při rozhodování národních výborů (jejich orgánů) o právních poměrech občanů a organizací, jakož i o výkonu těchto rozhodnutí orgány národních výborů nebo soudy,

c) rozsah nároků poslanců národních výborů a občanů zvolených za členy komisí národních výborů, jakož i rozsah povinností podniků, družstev a jiných organizací, v nichž pracují.

(3) Vláda, popřípadě orgány jí pověřené učiní opatření potřebná k nerušenému přechodu na novou organizaci národních výborů a jejich orgánů.

Zrušují se:

zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech, ve znění zákona č. 10/1957 Sb. a zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 38/1958 Sb.,

vládní nařízení č. 32/1954 Sb., o úpravě některých poměrů členů národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 39/1958 Sb.,

ustanovení §§ 7 a 8 zákona č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech,

vládní nařízení č. 27/1956 Sb., o městských národních výborech v západočeských lázních,

vládní nařízení č. 33/1958 Sb., o organizaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 25/1959 Sb.,

zákon Slovenské národní rady č. 3/1954 Sb. SNR, o působnosti, organizaci a územním obvodu Městského národního výboru ve Vysokých Tatrách,

nařízení sboru pověřenců č. 5/1954 Sb. SNR, o působnosti Městského národního výboru a obvodních národních výborů ve Vysokých Tatrách a o organizaci jejich výkonných orgánů, ve znění nařízení sboru pověřenců č. 3/1957 Sb. SNR a č. 5/1957 Sb. SNR,

zákon Slovenské národní rady č. 6/1958 Sb. SNR, o zřízení, organizaci a působnosti Městského národního výboru v Piešťanech,

zákon č. 266/1920 Sb., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označení obcí místními tabulkami a číslování domů, a prováděcí nařízení č. 324/1921 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 12. června 1960; provede jej vláda.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Barák v. r.

inž. Šimůnek v. r.

inž. Jankovcová v. r.

dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

generál armády Lomský v. r.

Machačová v. r.

dr. Nejedlý v. r.

Poláček v. r.

Štrougal v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

dr. Kahuda v. r.

Reitmajer v. r.

dr. Škoda v. r.

dr. Vlasák v. r.

Brabec v. r.

inž. Černý v. r.

dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

inž. Púčik v. r.