Stručně: Paragraf 87 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, že zaměstnavatel určuje začátek a konec pracovní doby a rozvrh směn po projednání s odbory, a umožňuje rozdělit pracovní dobu směny na více částí, opět po projednání s odbory a s ohledem na určité praktické aspekty.
§ 87 Začátek a konec pracovní doby
(1) Začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.
(2) Pracovní dobu téže směny může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozdělit na dvě části; v zemědělství, v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v obchodě může být pracovní doba téže směny takto rozdělena i na více částí. Zaměstnavatel přitom přihlíží k možnostem zabezpečení plynulé dopravy pracujících do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou parou a k tomu, aby tato rozdělení pracovní doby nebyla v rozporu se zájmy obyvatelstva.
Paragraf 87 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví, že zaměstnavatel určuje začátek a konec pracovní doby a rozvrh směn po projednání s odbory, a umožňuje rozdělit pracovní dobu směny na více částí, opět po projednání s odbory a s ohledem na určité praktické aspekty.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel má hlavní slovo při určování, kdy se začíná a končí práce a jak jsou rozvrženy směny, ale musí to projednat s odborovou organizací, pokud u něj působí.
Běžně lze pracovní dobu jedné směny rozdělit maximálně na dvě části (např. ranní a odpolední blok s delší pauzou mezi nimi), a to opět po projednání s odbory.
V některých specifických odvětvích (zemědělství, doprava, spoje, kultura, obchod) je možné rozdělit pracovní dobu směny i na více než dvě části.
Při rozdělování pracovní doby musí zaměstnavatel brát v úvahu praktické dopady, jako je doprava zaměstnanců nebo zásobování energiemi, a nesmí to být v rozporu se zájmy obyvatelstva.
Na co si dát pozor
Projednání s odborovým orgánem je povinné, nikoli pouze informativní.
Rozdělení pracovní doby na více částí by nemělo nepřiměřeně zatěžovat zaměstnance nebo mít negativní dopad na veřejnost.