Stručně: Paragraf 9a stanoví, kdo je oprávněn činit právní úkony v pracovněprávních vztazích za organizační složku státu, která vystupuje jako zaměstnavatel.
§ 9a
(1) Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí v případech uvedených v § 8b vedoucí organizační složky státu,40) jíž se tyto právní úkony týkají. Jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů organizační složky státu, jsou oprávněni činit právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy.
(2) Vedoucí organizační složky státu může určitými právními úkony v pracovněprávních vztazích pověřit další zaměstnance, kteří pracují v této organizační složce státu.
(3) Vedoucími zaměstnanci uvedenými v odstavci 1 se rozumějí vedoucí zaměstnanci uvedení v § 9 odst. 3.
Paragraf 9a stanoví, kdo je oprávněn činit právní úkony v pracovněprávních vztazích za organizační složku státu, která vystupuje jako zaměstnavatel.
Co to znamená v praxi
Právní úkony za organizační složku státu (např. uzavření pracovní smlouvy) činí primárně vedoucí této složky.
Jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů v rámci složky státu, mohou činit právní úkony, které vyplývají z jejich funkce a jsou stanoveny v organizačních předpisech.
Vedoucí organizační složky státu má možnost pověřit konkrétními právními úkony v pracovněprávních vztazích i další zaměstnance, kteří v dané složce pracují.
Na co si dát pozor
Oprávnění k činění právních úkonů je vázáno na funkci nebo na konkrétní pověření.
Při jednání s organizační složkou státu je důležité ověřit, zda osoba, která právní úkon činí, k tomu má oprávnění buď ze své funkce, nebo na základě pověření.
Hlídat změny § 9a – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.