Úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších změn

Další důsledky zrušení strany a hnutí a pozastavení jejich činnosti stanoví zvláštní zákon.

(1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o jeho přezkoumání, považuje-li je za nezákonné nebo odporující stanovám.

(2) Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh na přezkoumání podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání.

(3) Soud v řízení postupuje podle § 246a, § 246b odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu. Návrh na přezkoumání rozhodnutí orgánu strany a hnutí o jejich zrušení má odkladný účinek. Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.

(4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.

(1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.

(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b)

(3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:

a) provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren,

b) publikační a propagační činnost,

c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo

d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.

(4) Příjmem strany a hnutí mohou být:

a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,

b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen „příspěvek na činnost“),

c) členské příspěvky,

d) dary a dědictví,

e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku,

f) úroky z vkladů,

g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3,

h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,

i) půjčky a úvěry.

(5) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3)

(6) Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.

(1) Peněžitý dar od téhož dárce ve výši, která v kalendářním roce přesáhne částku 50 000 Kč, lze poskytnout pouze na základě písemné darovací smlouvy, která má formu darovací poukázky podle odstavce 2.

(2) Darovací poukázka se skládá ze 3 dílů a obsahuje

a) je-li dárcem fyzická osoba, její jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno; je-li dárcem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo,

b) název, sídlo, identifikační číslo a číslo účtu strany a hnutí přijímajících dar,

c) výši daru,

d) podpisy dárce a příjemce daru.

(3) Podpisy dárce a příjemce daru na dílu č. 1 darovací poukázky musí být ověřeny podle zvláštního právního předpisu.3a)

(4) Dárce je povinen předložit díly č. 1 a 2 vyplněné darovací poukázky při hotovostní i bezhotovostní platbě příslušné bance; díl č. 3 si ponechá strana a hnutí. Banka na předložených dílech darovací poukázky vyznačí datum splatnosti nebo složení peněžitého daru na účet strany a hnutí; díl č. 2 banka vrátí dárci a díl č. 1 darovací poukázky zašle straně a hnutí, které jej předloží té bance, v níž mají vedeny příslušný účet, k potvrzení data připsání daru na tento účet, je-li dar proveden bezhotovostně.

(5) Strana a hnutí vede o nakoupených a vydaných darovacích poukázkách evidenci.

(6) Technické náležitosti darovací poukázky a její vzor stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(7) Tisk darovacích poukázek zajišťuje Ministerstvo financí a jejich prodej stranám a hnutím za cenu kryjící náklady spojené s jejich pořízením zajišťují finanční ředitelství.

(8) Na darovací smlouvu podle odstavce 1 se vztahují ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje

a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,4)

b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky, s výrokem bez závad,

c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 4 a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje na daně a poplatky a výdaje na volby,

d) přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu dárce; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo,

e) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím; pokud hodnota takto získaného majetku přesahuje 100 000 Kč, uvede se zůstavitel.

(2) Přesahuje-li dar výši podle § 17a odst. 1, doloží se přehled o darech a dárcích podle odstavce 1 písm. d) dílem č. 1 příslušné darovací poukázky.

(3) Výroční finanční zprávu předkládá strana a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami. Ministerstvo financí stanoví prováděcím předpisem vzor formuláře.

(4) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

Strana a hnutí nesmějí přijmout bezúplatná plnění a dary od

a) státu, nestanoví-li tento zákon jinak,

b) příspěvkových organizací,

c) obcí, městských částí a městských obvodů a krajů s výjimkou pronájmu nebytových prostor,

d) státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osob, na jejichž řízení a kontrole se podílí stát; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,

e) právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo městských obvodů; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,

f) obecně prospěšných společností,

g) jiných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

h) zahraničních právnických osob s výjimkou politických stran a nadací,

i) fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky; to neplatí, jedná-li se o cizí státní příslušníky, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky.

(1) Získají-li strana a hnutí peněžitý dar v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení daru, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém dar získaly. Není-li takový postup možný, odvedou příslušnou částku v téže lhůtě do státního rozpočtu. Nedošlo-li k vrácení daru nebo k jeho odvodu do státního rozpočtu ve stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad5) straně a hnutí pokutu ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru.

(2) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný finanční úřad dozvěděl, že strana a hnutí nevrátily peněžitý dar získaný v rozporu s tímto zákonem dárci nebo jej neodvedly do státního rozpočtu. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let po roce, ve kterém došlo k přijetí daru.

(3) Nejsou-li podle zjištění Poslanecké sněmovny údaje uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí v souladu s § 19 zákona nebo nejsou-li doloženy podle § 18 odst. 2, oznámí Poslanecká sněmovna tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu.

(1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek stanovených zákonem.

(2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát.

(3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18 odst. 1) výroční finanční zprávu.

(4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. Nezíská-li strana a hnutí v následujících volbách počet hlasů potřebných k jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně podle zvláštního právního předpisu,6) nárok na stálý příspěvek nevzniká.

(5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

(6) Stálý příspěvek činí ročně 3 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 100 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.

(7) Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 1 000 000 Kč a na mandát člena krajského zastupitelstva činí ročně 250 000 Kč.

(8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor nebo člen zastupitelstva kraje zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor nebo člen zastupitelstva kraje zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně a hnutí nenáleží.

(9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

(10) Jestliže se dohody podle odstavce 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.

(11) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo k novým volbám do zastupitelstva kraje, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo k novým volbám do zastupitelstva kraje. Uprázdní-li se mandát poslance nebo člena zastupitelstva kraje a na uprázdněný mandát není náhradník, nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.

(1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se vyplácí každoročně do 30. června a za druhé pololetí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť.

(2) Výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže

a) výroční finanční zpráva nebyla Poslanecké sněmovně předložena,

b) předložená výroční zpráva je podle zjištění Poslanecké sněmovny neúplná, nebo

c) byl podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15.

(3) Příspěvek na činnost, jehož výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí vyplatí i zpětně, pokud

a) výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Poslanecké sněmovny je úplná,

b) nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo

c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).

(4) O skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) Poslanecká sněmovna informuje Ministerstvo financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.

(5) Ministerstvo financí upraví výši další splátky příspěvku na činnost, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.

(1) Byl-li mandát poslance uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 8), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.

(2) Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 8 oznámí Poslanecká sněmovna nebo Senát Ministerstvu financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.

(1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.

(2) Strany a hnutí uvedené v odstavci 1 upraví do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 6 odst. 2 písm. b), § 6 odst. 3 a 4 a předloží je v další lhůtě 10 dnů ministerstvu příslušnému podle sídla strany a hnutí. Pokud tak v této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], popřípadě na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. Pokud tak neučiní, jejich právo vyvíjet činnost na území České republiky zaniká.

Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 17a odst. 6 a § 18 odst. 3.

Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení (1. listopadu 1991).

* * *

Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (22. listopadu 1991).

Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (15. února 1993).

Zákon č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 516/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (15. července 1993).

Zákon č. 117/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nabyl účinnosti dnem 1. července 1994.

Nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 296/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. prosince 1995), s výjimkou bodu 3, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1997.

Zákon č. 322/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1997.

Zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

1a) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.

2) Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění č. 361/1992 Sb.).

2a) § 250m občanského soudního řádu.

2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

3a) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.

4) Např. zákon č. 563/1991 Sb.

5) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.