Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:

„i) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba52) (dále jen „záchytná služba“).

52) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 53 zní:

„c) odborné lékařské vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek53).

53) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.“.

3. V § 11 odst. 4 a 6, § 18 odst. 1 písm. a) bodě 4, § 18 odst. 2 písm. a) bodě 4, § 19 odst. 1 písm. b) a § 74 odst. 1 písm. d) se za slova „d) až f)“ vkládají slova „a i)“.

4. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisu znějí:

(1) Mimo zdravotnické zařízení mohou být poskytovány zdravotní výkony v rámci preventivní péče zaměřené na předcházení onemocnění a jeho včasné rozpoznání, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem.

(2) Povolení se udělí poskytovateli, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci budou zdravotní výkony podle odstavce 1 poskytovány mimo zdravotnické zařízení. Mimo zdravotnické zařízení lze poskytovat jen takové zdravotní výkony v rámci preventivní péče, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.

(3) Povolení se uděluje na dobu nejdéle jednoho roku. O udělení povolení rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízení.

(4) Povolení lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska krajské hygienické stanice, v jejímž správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízení. Žádost poskytovatele o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 5. V žádosti musí být dále uvedena hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění při činnostech podle věty první.

(5) Žádost o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

b) vymezení činností, které budou poskytovány mimo zdravotnické zařízení,

c) místo, kde budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízení,

d) dobu, na kterou má být povolení uděleno, určenou konkrétním datem.

(6) Žadatel k žádosti o udělení povolení předloží

a) kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud rozhodnutí nevydal krajský úřad příslušný k udělení povolení,

b) závazné stanovisko krajské hygienické stanice.

(7) Rozhodnutí o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaje uvedené v odstavci 5. Krajský úřad zašle kopii pravomocného rozhodnutí neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle odstavce 4.

(8) Při poskytování zdravotních výkonů v rámci preventivní péče mimo zdravotnické zařízení podle odstavce 1 není poskytovatel povinen vést zdravotnickou dokumentaci.

(1) Povolení zaniká

a) zánikem oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo

c) odejmutím povolení rozhodnutím krajského úřadu, který povolení vydal.

(2) Krajský úřad odejme povolení, jestliže poskytovatel

a) přestal splňovat některou z podmínek podle § 11a,

b) závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost vztahující se k poskytovaným zdravotním výkonům mimo zdravotnické zařízení stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo

c) poskytoval zdravotní výkony mimo zdravotnické zařízení v rozporu s povolením.

(3) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí o odejmutí povolení neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle § 11a odst. 4.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek.“.

5. V § 28 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Práva pacienta uvedená v odstavci 3 písm. c), e), i) a j) nemůže uplatnit pacient, kterému je poskytována záchytná služba nebo který je povinen se podrobit odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento pacient rovněž nemůže při uplatňování práva podle odstavce 3 písm. h) odmítnout přítomnost příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vojenské policie, strážníka obecní policie nebo příslušníka Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), který na žádost poskytovatele poskytuje součinnost při poskytování záchytné služby nebo při vyšetření podle věty první.“.

6. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) záchytnou službu.“.

7. V § 30 odst. 1 se slova „České republiky (dále jen „Vězeňská služba“)“ zrušují.

8. V § 38 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „ , a záchytnou službu“.

9. V § 39 odst. 1 písm. c) a § 47 odst. 1 písm. b) a f) se na konci textu doplňují slova „ ; to neplatí v případě poskytování záchytné služby“.

10. V § 39 odst. 2 se na konci písmene a) slovo „a“ zrušuje.

11. V § 39 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) poté, co byl neúspěšně použit mírnější postup, než je použití omezovacích prostředků, s výjimkou případu, kdy použití mírnějšího postupu by zjevně nevedlo k dosažení účelu podle písmene a), přičemž musí být zvolen nejméně omezující prostředek odpovídající účelu jeho použití.“.

12. V § 39 odst. 3 písmeno e) zní:

„e) každé použití omezovacího prostředku, včetně důvodu jeho použití, bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.“.

13. V § 39 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Poskytovatel je povinen vést centrální evidenci použití omezovacích prostředků, která obsahuje souhrnné údaje o počtech případů použití omezovacích prostředků za kalendářní rok, a to pro každý omezovací prostředek zvlášť; identifikační údaje pacientů, u kterých byly omezovací prostředky použity, se v centrální evidenci neuvádějí. Použití omezovacího prostředku se zaznamená do centrální evidence nejpozději do 60 dnů ode dne jeho použití.“.

14. V § 45 odst. 2 písm. h) se za slova „neodkladné péče“ vkládají slova „ , záchytné služby“.

15. V § 47 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; traumatologický plán se nezpracovává pro poskytování záchytné služby“.

16. V příloze v bodě 7 se slova „§ 20 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami“ nahrazují slovy „zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“.

Poskytovatel zdravotních služeb, který ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona byl oprávněn poskytovat zdravotní služby v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici podle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službu.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

1. Za hlavu VI se vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní:

„HLAVA VII

(1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen „záchytná služba“) je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen „záchytná stanice“). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení.

(3) Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací.

(4) Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti.

(1) Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

(2) Do záchytné stanice nelze umístit osobu

a) ohroženou na životě selháním základních životních funkcí, v bezvědomí, s neošetřeným zraněním, s masivním krvácením nebo osobu jevící známky onemocnění bezprostředně vyžadující péči, kterou nelze poskytnout v záchytné stanici, nebo

b) mladší 15 let.

(3) Osobu lze umístit do záchytné stanice pouze se souhlasem lékaře určeného poskytovatelem záchytné služby a za splnění podmínek podle odstavců 1 a 2.

(4) Pokud osoba, které je poskytována záchytná služba, bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu nebo poškozuje majetek poskytovatele záchytné služby a poskytovatel záchytné služby tomu nemůže zabránit vlastními silami, může tento poskytovatel požádat o nezbytnou součinnost Policii České republiky, Vojenskou policii, jde-li o osobu vyzvanou k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek22) vojenským policistou, obecní policii a v případě osob ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody Vězeňskou službu.

(5) Osobě umístěné v záchytné stanici poskytovatel záchytné služby doporučí odbornou péči.

(1) Dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

(2) Pokud osoba, která je do záchytné stanice dopravována při poskytnutí zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnické dopravní služby, bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu nebo poškozuje majetek poskytovatele zdravotnické záchranné služby nebo poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatel zdravotnické záchranné služby nebo poskytovatel zdravotnické dopravní služby nemůže tomu zabránit vlastními silami, může tento poskytovatel požádat o nezbytnou součinnost Policii České republiky, Vojenskou policii, jde-li o osobu vyzvanou k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vojenským policistou, obecní policii a v případě osob ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody Vězeňskou službu.

(1) Vyšetření a pobyt osoby v záchytné stanici oznamuje poskytovatel záchytné služby jejímu registrujícímu poskytovateli, je-li mu tento poskytovatel znám.

(2) Vyšetření a pobyt nezletilé osoby v záchytné stanici oznamuje poskytovatel záchytné služby též

a) jejímu zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její výchovu, a

b) orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

(3) Jde-li o osobu s omezenou svéprávností, oznamuje se její vyšetření a pobyt v záchytné stanici též jejímu opatrovníkovi.

(1) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

(2) Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice.

(3) Pokud je v souvislosti s poskytnutím záchytné služby nezbytné s osobou, které je záchytná služba poskytována, komunikovat způsobem založeným na tlumočení druhou osobou a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na tlumočení osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady na tlumočení její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na tlumočení ten, kdo nese náklady podle odstavce 2.

22) § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.“.

Dosavadní hlavy VII a VIII se označují jako hlavy VIII a IX.

2. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který zní:

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 89b odst. 1 se nepodrobí vyšetření, pobytu nebo nezbytné péči v záchytné stanici.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává obec v přenesené působnosti. V blokovém řízení může přestupek projednat též orgán Policie České republiky nebo obecní policie.

(4) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.“.

(1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice zřízená podle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici podle zákona č. 373/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Doprava do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice a ošetření a pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici podle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uhradí podle zákona č. 379/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. května 2017.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

Příloha k zákonu č. 65/2017 Sb.

A. Grafická značka „Kouření zakázáno“ charakteru zákazové grafické značky (obrázek č. 1) má velikost nejméně 12 cm x 16 cm a obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4, bílým pozadím, černým okrajem a s kruhem s červeným okrajem, červeným šikmým pruhem a s černou hořící cigaretou na bílém pozadí a černými tiskacími písmeny „KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO“.

B. Grafická značka „Kouření povoleno“ charakteru výstražné grafické značky (obrázek č. 2) má velikost nejméně 12 cm x 16 cm a obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4, bílým pozadím, černým okrajem a s trojúhelníkem s černým okrajem a s černou hořící cigaretou na žlutém pozadí a černými tiskacími písmeny „KOUŘENÍ POVOLENO“ a „KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ“. Slova „KOUŘENÍ POVOLENO“ jsou uvedena dvojnásobnou velikostí písma než „KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ“.

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.

2) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

3) Čl. 2 odst. 36, čl. 18 odst. 1 a 4 a čl. 20 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES, v platném znění.

4) Čl. 18 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/40/EU.

5) Čl. 18 odst. 1 a čl. 20 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/40/EU.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění.

6a) Čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.

6b) § 33b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

6c) § 33a odst. 1 písm. c) zákona č. 167/1998 Sb.

6d) § 2 a 3 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

6e) § 22 odst. 3 zákona č. 250/2017 Sb.

7) Například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

11) § 2 odst. 4 zákona o zdravotních službách.

12) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.