Stručně: Paragraf 47 zákona č. 67/1956 Sb. stanoví, od kdy se počítá lhůta pro vyklizení bytu, a to v závislosti na tom, zda je přidělen náhradní byt a zda je již vyklizen, nebo zda náhradní byt přidělen být nemusí.
§ 47
(1) Lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se příkaz k vyklizení, jakož i přidělení náhradního bytu staly vykonatelnými, byl-li přidělený náhradní byt v té době již vyklizen, jinak ode dne jeho vyklizení. Nemusí-li být uživateli bytu přidělen náhradní byt (§ 61), počítá se lhůta k vyklizení ode dne, kdy se příkaz k vyklizení stal vykonatelným.
(2) Lhůta k vyklizení bytu se prodlužuje o dobu nutnou k úpravě náhradního bytu.
Paragraf 47 zákona č. 67/1956 Sb. stanoví, od kdy se počítá lhůta pro vyklizení bytu, a to v závislosti na tom, zda je přidělen náhradní byt a zda je již vyklizen, nebo zda náhradní byt přidělen být nemusí.
Co to znamená v praxi
Pokud je uživateli bytu přidělen náhradní byt, lhůta pro vyklizení se začíná počítat až poté, co se příkaz k vyklizení a přidělení náhradního bytu stanou vykonatelnými.
Jestliže je přidělený náhradní byt v době, kdy se příkaz a přidělení staly vykonatelnými, již vyklizen, lhůta začíná běžet ihned. Pokud není, lhůta začíná běžet až ode dne vyklizení náhradního bytu.
V případě, že uživateli bytu nemusí být přidělen náhradní byt (podle § 61), lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se příkaz k vyklizení stal vykonatelným.
Lhůta pro vyklizení bytu se prodlouží o dobu, která je nutná k úpravě náhradního bytu.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi situacemi, kdy je náhradní byt přidělen a kdy nikoli, jelikož to ovlivňuje počátek běhu lhůty.
Vykonatelnost příkazu k vyklizení a přidělení náhradního bytu je klíčovým okamžikem pro určení začátku lhůty.
Případná potřeba úprav náhradního bytu může lhůtu k vyklizení prodloužit.
Hlídat změny § 47 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.