Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích

Zřizovací listinu vydá a majetek, který se podniku svěřuje do správy, určí rada krajského národního výboru, který podnik zřídil.

Ředitele národního podniku určeného za výrobně hospodářskou jednotku, ředitele vedoucího národního podniku a ředitele účelové organizace přímo podřízené radě jmenuje a odvolává rada příslušného krajského národního výboru; ředitele sdružení jmenuje a odvolává krajský národní výbor, který si vyžádá též vyjádření příslušného ministra. U ředitelů organizací podřízených vedoucímu národnímu podniku nebo sdružení přísluší toto právo řediteli vedoucího podniku (sdružení), pokud si je nevyhradila rada krajského národního výboru. Ředitel jmenovaný krajským národním výborem nebo jeho radou skládá slib předsedovi krajského národního výboru; vzdání se funkce ředitele jmenovaného krajským národním výborem nebo jeho radou nabývá účinnosti dnem, ke kterému bylo přijato radou krajského národního výboru.

(1) Výrobně hospodářské jednotky jsou podřízeny radě příslušného krajského národního výboru; to platí i o účelových organizacích, které nejsou podřízeny vedoucímu národnímu podniku nebo sdružení. Radě krajského národního výboru přísluší zejména

a) činit opatření o majetku a závazcích podniků (§§ 11 a 12),

b) schvalovat změny výrobních programů (§ 39),

c) schvalovat přesuny výrobních programů, pokud jejich schválení nepřísluší vládě nebo řediteli vedoucího národního podniku nebo sdružení (§ 40 odst. 2),

d) činit opatření při převodu plánovaných úkolů (§ 41).

(2) Příslušný ministr vykonává řídící působnost, která je nutná k zajištění zájmů celého národního hospodářství, zejména při řešení zásadních otázek rozvoje odvětví a při uplatňování nejnovějších poznatků vědy a zavádění nejvyspělejší techniky.

(1) Na slučování, splynutí, rozdělování a zrušování podniků a na převádění jejich částí se usnáší příslušný krajský národní výbor, který je povinen, jde-li o podniky plánované ministerstvy, vyžádat si též vyjádření příslušného ministra. Týkají-li se tato opatření podniků v různých krajích nebo má-li být podnik dotčený těmito opatřeními převeden do působnosti jiného krajského národního výboru, provádějí je příslušné krajské národní výbory ve vzájemné dohodě.

(2) Ustanovení § 53 platí tu přiměřeně.

(1) Působností, která podle předchozích ustanovení přísluší krajským národním výborům a jejich výkonným orgánům, může vláda zcela nebo zčásti pověřit okresní národní výbory a jejich výkonné orgány.

(2) Působnost, která podle předchozích ustanovení přísluší ústředním výborům příslušných odborových svazů, vykonává u podniků podřízených národním výborům příslušný krajský odborový orgán.

Vláda nebo orgán jí zmocněný může k hospodárnějšímu obstarávání výrobní, popřípadě i nevýrobní činnosti nebo k usnadnění řízení zřizovat zvláštní organizace (orgány), a to i jako právnické osoby. Jejich právní postavení a působnost upraví statut, který vydá příslušný ministr. Nestanoví-li statut jinak, platí pro tyto organizace, jsou-li právnickými osobami, přiměřeně ustanovení tohoto zákona a ostatních předpisů o národních podnicích.

Příslušní ministři vydají v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu podle zásad schválených vládou statuty, které podrobněji upraví pro jednotlivá hospodářská odvětví nebo obory právní poměry a organizaci národních podniků, sdružení a účelových organizací, vzájemné vztahy organizací ve výrobně hospodářských jednotkách, řízení výrobně hospodářských jednotek a organizací nadřízenými orgány, jakož i jiné otázky týkající se odvětví nebo oborů. Statuty vztahující se na výrobně hospodářské jednotky a organizace řízené národními výbory vydají podle zásad schválených vládou příslušní ministři po projednání s radami krajských národních výborů; rady krajských národních výborů mohou v dohodě s příslušným ministrem vydat k těmto statutům podle místních poměrů potřebné doplňky.

(1) O závazkových právních poměrech, financování, úvěrování, platebním styku a kontrole finančního hospodaření organizací, na něž se vztahují ustanovení tohoto zákona, platí zvláštní předpisy.

(2) Peněžní ústavy a podniky, i když jsou organizovány jako národní podniky, řídí se i nadále předpisy dosud pro ně platnými.“

Čl. III

Označení „odštěpný podnik“ v zákoně č. 100/1950 Sb., o podnikovém rejstříku, se mění na „odštěpný závod“.

Čl. IV

Opatření učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona při reorganizaci národního hospodářství podle zásad schválených vládou považují se za učiněná podle něho.

Čl. V

Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích, jak vyplývá z pozdějších předpisů, a přitom provedl průběžné číslování jednotlivých ustanovení.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Bakuľa v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Poláček v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Dr. Škoda v. r.

Ing. Černý v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

generálplukovník Lomský v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.