Cejchování lodí, které jsou určeny k dopravě zboží

(1) K určení objemu cejchovního prostoru rozdělí se tento prostor ponornými rovinami na cejchovní vrstvy zpravidla o výšce 1 dm.

(2) Dvěma příčnými řezy, jejichž poloha se řídí podle tvaru lodi, vedenými kolmo k podélné ose lodi a k vodní hladině, rozdělí se roviny omezující cejchovní vrstvy na koncové a střední díly tak, aby střední díly byly ohraničeny přibližně přímkami. Koncové díly těchto rovin jsou pak ohraničeny křivkami. Délka každého dílu těchto rovin rozdělí se na 4 části a v dělících bodech se odměří jejich šířky.

(3) K výpočtu plošného obsahu ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla:

v/3 (1a + 4b + 2c + 4d - 1e). (Viz obr. 1.)

Ostatní plochy se vypočtou podle pravidla lichoběžníku:

v (a/2 + b + c + d - e/2). (Viz obr. 2.)

Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

(4) Jsou-li délky koncových dílů jednotlivých ponorných rovin nestejné (obr. 2), mohou se rozdělit stejným způsobem, jako byla rozdělena nejkratší ponorná rovina, kterou je obyčejně rovina ponoru prázdné lodi a nejkrajnější výběžky na přídi a zádi lodi se vypočítají zvlášť. Tyto nejkrajnější výběžky nesmí být delší než délky části přiléhajících koncových dílů.

(5) Objem jedné cejchovní vrstvy rovná se polovičnímu součtu ploch horní a dolní ponorné roviny, ohraničujících cejchovní vrstvu, násobenému výškou cejchovní vrstvy. Součet cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru.