Vyhláška Československé komise pro atomovou energii o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady

(1) Veškerá doprava radioaktivních odpadů v jaderném zařízení a všechny činnosti s ní spojené musí být navrženy a prováděny tak, aby se zamezilo úniku radioaktivních odpadů ze systému zacházení s nimi.

(2) Tekuté radioaktivní odpady se mohou v jaderném zařízení přepravovat v kontejnerech jen tehdy, je-li jejich doprava potrubím technicky nebo hospodářsky neúnosná.

(3) Způsob, organizace a prostředky dopravy radioaktivních odpadů v jaderném zařízení musí být upraveny samostatnými provozními předpisy.

(4) Přeprava radioaktivních odpadů vně jaderných zařízení se řídí zvláštními předpisy.5) Musí být organizována tak, aby rizika s ní spojená byla tak nízká, jak lze při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(1) Radioaktivní odpady, které vyhovují limitům a podmínkám konečného uložení, uloží odpovědná organizace v úložišti. Požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti při konečném uložení radioaktivních odpadů, které limitům a podmínkám konečného uložení vyhovět nemohou, stanoví v jednotlivých případech Komise po projednání s příslušnými orgány.

(2) Úložiště se pokládá za jaderné zařízení. Musí být umístěno, navrženo, postaveno a provozováno tak, aby uložené radioaktivní odpady byly bezpečně odděleny od životního prostředí na dobu, než jejich aktivita klesne na požadovanou úroveň. Případné úniky radioaktivních látek z úložiště do okolního prostředí musí být tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(3) Úložné prostory úložiště musí být tak velké, aby spolehlivě pojaly radioaktivní odpady z provozu určených jaderných zařízení. Při umisťování a navrhování úložiště musí být pamatováno na možnost konečného uložení radioaktivních odpadů vznikajících za mimořádných okolností nebo v období po ukončení provozu těchto jaderných zařízení.

(4) Úložné prostory úložiště musí zaručovat těsnost proti obousměrnému průsaku vod odpovídající geologickému podloží. Zaplňované úložné prostory úložiště musí být suché.

(5) Pozemní úložiště musí být chráněno proti záplavě a zatopení srážkovými vodami i za abnormálních srážek. Je-li touto ochranou vnější odvodňovací systém, musí být navržen a postaven tak, aby nedošlo k jeho zanesení nebo ucpání. Pro případné průniky vod do úložných prostorů musí být zajištěno jejich odčerpání a zacházení s nimi v souladu s požadavky podle § 6 až 8 této vyhlášky.

(6) Zaplněné úložné prostory úložiště musí být uzavřeny v souladu s požadavky odstavců 4 a 5.

(7) Úložiště a jeho okolí musí být monitorováno po celou dobu provozu úložiště, to znamená po dobu jeho zaplňování. Systém monitorování musí poskytovat dostatečný přehled o případném vniknutí vody do úložných prostorů úložiště a o případném úniku radionuklidů z úložiště do okolního prostředí a současně nesmí snižovat těsnost a narušovat celistvost úložiště. Systém monitorování musí sledovat činnost vnějšího odvodňovacího systému.

(8) Úložiště musí být navrženo, postaveno a provozováno tak, aby jeho kontrola a monitorování byly možné i v době po ukončení jeho provozu.

(9) Jaderná bezpečnost systému konečného uložení radioaktivních odpadů musí být prokázána v bezpečnostní dokumentaci obsahující jednak bezpečnostní rozbory možných následků navrhovaného způsobu konečného uložení a jednak limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů. Bezpečnostní rozbory musí prokazatelně a věrohodně v rozsahu a podrobnostech odpovídajících stupni a obsahu bezpečnostní zprávy zhodnotit rizika vyplývající z provozu úložiště a rizika přicházející v úvahu v období po skončení provozu úložiště.

(1) Uložit lze jen radioaktivní odpady, které s ohledem na daný systém konečného uložení způsobí obyvatelstvu a životnímu prostředí v současné době i v budoucnosti dávky záření tak nízké, jak lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.

(2) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů musí vymezovat charakteristické vlastnosti ukládaných radioaktivních odpadů, zejména obsah radionuklidů, strukturální stabilitu, loužitelnost, tepelné a radiační účinky, možnost tvoření plynů, mikrobiálního rozkladu a vzniku kritického stavu, obsah korozívních, výbušných a samozápalných látek, hořlavin, volných kapalin a komplexotvorných činidel, korozivzdornost a povrchovou kontaminaci obalů a dávkový příkon. Tyto limity a podmínky musí vycházet z bezpečnostních rozborů možných dopadů systému konečného uložení radioaktivních odpadů na okolní prostředí.

(3) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů obsažené v předprovozní bezpečnostní zprávě musí zahrnovat soupis podmiňujících veličin nebo kritérií, způsoby a lhůty nebo četnost jejich měření a hodnocení, limity podmiňujících veličin a jejich zdůvodnění nebo zdůvodnění toho, proč není charakteristická vlastnost ukládaných radioaktivních odpadů limitována. Způsoby měření a hodnocení podmiňujících veličin upravují technické normy.

(4) Limity a podmínky konečného uložení schvaluje Komise.4)

Zacházení s radioaktivními odpady včetně monitorování, organizace, výcviku pracovníků, prohlídek a údržby zařízení, vedení záznamů apod. musí být organizovány tak, aby byla jednoznačně vymezena odpovědnost každého pracovníka.

(1) Provozovatel jaderného zařízení musí evidovat a pravidelně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocovat množství a měrné aktivity radioaktivních odpadů při jejich vzniku, třídění, zpracování, úpravě, skladování, dopravě a konečném uložení, včetně nákladů s tím spojených.

(2) Před odvozem radioaktivních odpadů z jaderného zařízení do úložiště musí provozovatel jaderného zařízení provozovateli úložiště prokázat splnění limitů a podmínek konečného uložení odvážených radioaktivních odpadů.

(3) Doklady o splnění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů musí provozovatelé jaderných zařízení trvale archivovat. Stejným způsobem musí provozovatel úložiště nakládat s evidenčními záznamy o konečném uložení radioaktivních odpadů v úložišti.

(1) Bezpečnostní dokumentace systému zacházení s radioaktivními odpady předkládaná Komisi musí obsahovat vedle náležitostí požadovaných zvláštními předpisy6) a jinými předpisy Komise:7)

a) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním řízení o umístění stavby doklad o splnění požadavků podle § 12 odst. 2 této vyhlášky;

b) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v stavebním řízení o stavebním povolení:

1. doklad o splnění požadavků na návrh systému,

2. průkaz, že hodnoty charakterizující úroveň zajištění jaderné bezpečnosti a uvedené v § 4 odst. 1 a § 12 odst. 2 této vyhlášky jsou takové, jak jich lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,

3. bezpečnostní rozbory požadované podle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 9 této vyhlášky,

4. předběžný návrh limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů;

c) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním řízení o kolaudačním rozhodnutí:

1. doklad o splnění požadavků na výstavbu systému,

2. průkaz, že hodnoty uvedené v § 11 odst. 4 a § 13 odst. 1 jsou takové, jak jich lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,

3. konečné znění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů,

4. doplnění nebo změny limitů a podmínek jaderného zařízení podle § 7 odst. 4 a § 8 odst. 2 této vyhlášky,

5. kompletní provozní předpisy,

6. doklady o připravenosti zařízení ke zkušebnímu provozu systému,

7. doklady o připravenosti pracovníků,

8. program zkušebního provozu,

9. doklady o úspěšném zakončení zkušebního provozu,

10. dokumentaci podle č. 1 až 8, pokud byla na základě výsledků zkušebního provozu upravena.

Doklady podle č. 1 až 8 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu. Doklady č. 9 a 10 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním rozhodnutí.

(2) Průkaz požadovaný podle odst. 1 písm. b) č. 2 a odst. 1 písm. c) č. 2 musí být založen na rozboru nákladů potřebných na zvýšení úrovně zajištění jaderné bezpečnosti a přínosů z toho plynoucích.

Jaderná zařízení nebo jejich části umístěné, navržené, postavené, provozované nebo vyřazované z provozu před počátkem účinnosti této vyhlášky, pokud nesplňují požadavky jí stanovené, musí být postupně, nejpozději 1. 9. 1993, uvedeny do souladu s ní, nerozhodne-li Komise o pozdější lhůtě.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. září 1987.

Předseda:

Ing. Havel CSc. v. r.

1) § 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

§ 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

2) § 2 odst. 6, 7 a 8 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením, registrovaného v částce 28/1978 Sb.

3) § 2 odst. 9 výnosu citovaného v poznámce 2).

4) § 7 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2) zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

5) Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID), Příloha I k jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) tvořící přípojek B k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb.).

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb.).

6) § 7, 20 a 39 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního úřadu.

7) § 9 až 13 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, registrováno v částce 29/1979 Sb.