67/1989 Sb. · 34 paragrafů
Závazné výstupy státního plánu stanoví socialistickým organizacím vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik. Formou závazných výstupů státního plánu je i jejich nezbytná konkretizace provedená ústředním orgánem nebo národním výborem na základě zmocnění daného příslušnou vládou při schválení nebo změně státního plánu a v souladu s tímto zmocněním.
(1) Ústřední orgán nebo národní výbor, který v souladu se základním předmětem činnosti socialistické organizace a prioritami státního plánu navrhuje nebo konkretizuje pro socialistickou organizaci jmenovitý úkol nebo limit, je povinen si ověřit důsledky svého rozhodnutí na výsledky hospodaření socialistické organizace. Pokud by mělo dojít k negativním důsledkům pro socialistickou organizaci, je povinen přijmout, a přesahuje-li to jeho působnost, navrhnout nezbytná opatření.
(2) Jestliže v důsledku uložení a plnění jmenovitého úkolu státního plánu, jeho změny nebo zrušení vznikne socialistické organizaci majetková újma, je socialistická organizace oprávněna požadovat vyrovnání vzniklé majetkové újmy na příslušném ústředním orgánu nebo národním výboru (odstavec 1). Pro postup uplatnění nároku na náhradu majetkové újmy platí obdobně úprava hospodářského zákoníku.
(3) Nárok na náhradu majetkové újmy však nevznikne, jestliže byl socialistické organizaci stanoven limit nebo uložen jmenovitý úkol v prioritním směru dodávek, stanoveném státním plánem k zajištění závazků z mezinárodních smluv, nejdůležitějších potřeb vnitřního trhu a rozhodujících proporcí v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Dále nevznikne, jestliže je majetková újma kryta z jiných zdrojů, jestliže k újmě došlo v důsledku zákazu vývozu nebo dovozu, anebo v důsledku tvorby a změn cen.
(1) Plánovací proces řídí vláda Československé socialistické republiky a v souladu s jejími opatřeními vlády republik tak, aby pětileté státní plány mohly být vyhlášeny Federálním shromážděním a národními radami před počátkem příslušného pětiletého plánovacího období.
(2) Žádný účastník plánovacího procesu nemůže přenášet svou působnost a odpovědnost na jiný orgán nebo organizaci anebo zasahovat do působnosti jiného orgánu nebo organizace, pokud to neumožňuje zákon nebo pokud tak pro konkrétní etapu plánovacích prací nestanoví vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik.
(1) Státní plánovací komise jako svodný orgán pro plánování organizuje a koordinuje plánovací proces. Předkládá vládě Československé socialistické republiky návrhy státních plánů Československé socialistické republiky a odpovídá za celkový soulad všech jejich částí. Za tím účelem podle pokynů vlády Československé socialistické republiky společně s ústředními plánovacími orgány republik organizuje vypracování státních plánů a k tomu koordinuje činnost funkčně specializovaných ústředních orgánů státní správy (dále jen „průřezové ústřední orgány“), ústředních orgánů státní správy pro řízení národohospodářských odvětví nebo komplexů (dále jen „odvětvové ústřední orgány“) a národních výborů.
(2) Státní plánovací komise společně se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s ústředními plánovacími orgány republik, za účasti ostatních příslušných průřezových a odvětvových ústředních orgánů a s využitím jejich návrhů zabezpečuje vypracování návrhu programu rozhodujících strukturálních změn národního hospodářství a z něj vycházejících státních programů rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů.
(3) Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik, federálním ministerstvem zahraničního obchodu, Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s dalšími příslušnými průřezovými a odvětvovými ústředními orgány a socialistickými organizacemi zabezpečuje koordinaci státních plánů Československé socialistické republiky, především s plány členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci.
(4) Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik a s využitím jejich návrhů a za účasti ostatních příslušných průřezových a odvětvových ústředních orgánů zabezpečuje vytváření
a) komplexních rezerv ve státním plánu včetně pravidel pro jejich tvorbu, evidenci a využívání,
b) systému plánování a realizace užití produkce u jmenovitých úkolů a limitů.
(5) Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik, federálním ministerstvem financí, Federálním cenovým úřadem, Státní bankou československou a Federálním statistickým úřadem vypracovává pro vládu Československé socialistické republiky analýzy o stavu a vývoji národního hospodářství a o plnění záměrů státních plánů.
(6) Za hospodářství v působnosti vlád republik organizují a koordinují plánovací proces ústřední plánovací orgány republik v dohodě se Státní plánovací komisí.
(7) Ústřední plánovací orgány republik vypracovávají návrhy státních plánů republik a odpovídají za celkový soulad všech jejich částí. Tyto orgány v rámci své působnosti plní obdobné úkoly jako Státní plánovací komise podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Kromě toho se účastní formování státní vědní a vědeckotechnické politiky, navrhují použití finančních a devizových prostředků v pětiletém státním plánu pro oblast vědeckotechnického rozvoje za hospodářství v působnosti vlád republik a odpovídají z hlediska plánovacího procesu za zabezpečení hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí včetně tvorby a ochrany životního prostředí.
(1) Průřezové ústřední orgány odpovídají za tvorbu a uskutečňování státní hospodářské a sociální politiky ve své působnosti. Vypracovávají návrhy příslušných částí dlouhodobých výhledů, směrnic a pětiletých státních plánů a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky; poskytují je Státní plánovací komisi, nebo ústředním plánovacím orgánům republik a aktivně se účastní na tvorbě státních plánů. Dále jim poskytují nezbytné analýzy, posudky a další podklady a návrhy na úroveň kritérií efektivnosti a rovnovážnosti ve své působnosti potřebné pro zpracování státních plánů, přípravu sociálně ekonomické strategie a hospodářské a sociální politiky. Z hlediska tohoto zákona se za průřezový ústřední orgán považuje i Státní banka československá.
(2) Průřezové ústřední orgány mohou konkretizovat závazné výstupy státních plánů, pokud je nezbytné je diferencovaně stanovit socialistickým organizacím, pouze v rozsahu zmocnění stanoveného vládou Československé socialistické republiky, nebo vládami republik při schválení nebo změně státního plánu.
(1) Odvětvové ústřední orgány odpovídají za tvorbu a uskutečňování státní hospodářské a sociální politiky v odvětvích a oborech, náležejících do jejich působnosti. Přitom respektují demokratické principy účasti pracujících na přípravě, realizaci a kontrole plnění plánů.
(2) Odvětvové ústřední orgány vypracovávají koncepce rozvoje komplexů, odvětví a oborů, potřebné podklady, popřípadě návrhy příslušných částí dlouhodobých výhledů, směrnic, pětiletých státních plánů a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky a poskytují je Státní plánovací komisi, nebo ústředním plánovacím orgánům republik a průřezovým ústředním orgánům.
(3) Odvětvové ústřední orgány mohou konkretizovat závazné výstupy státních plánů, pokud je nezbytné je diferencovaně stanovit socialistickým organizacím, pouze v rozsahu zmocnění, stanoveného vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik při schválení nebo změně státního plánu. Dále mohou vytvářet resortní fondy v případech stanovených zákonem, vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik. Odvětvové ústřední orgány však nemohou rozšiřovat rozsah závazných výstupů státního plánu a měnit jejich adresáty, měnit obecné nebo odvětvově stanovené normativy ani přerozdělovat zdroje mezi socialistickými organizacemi.
(1) Podnikové a vnitropodnikové plánování socialistických organizací je v jejich plné působnosti s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, kde postup stanoví zvláštní předpis.
(2) Socialistické organizace jsou povinny poskytovat příslušným orgánům informace a údaje potřebné pro vypracování státních plánů a oblastních plánů, pro kontrolu jejich plnění a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky. Přitom jsou povinny zabezpečit správnost a objektivnost všech informací potřebných pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a oblastních plánů.
(3) Socialistické organizace jsou povinny projednávat s příslušnými národními výbory dlouhodobé koncepce svého rozvoje a respektovat při jejich tvorbě oblastní plány.
(1) Příslušné národní výbory vypracovávají oblastní plány jako základní nástroj řízení komplexního hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí včetně tvorby a ochrany životního prostředí.
(2) Národní výbory vykonávají v plánovacím procesu ve vztahu k socialistickým organizacím ve své působnosti obdobné funkce jako odvětvový ústřední orgán (§ 23).
(3) Funkce národních výborů ve vztahu k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, které jsou v jejich působnosti, stanoví zvláštní předpis.
(1) Úlohou usměrňování vývoje ekonomiky je zabezpečovat soulad vývoje národního hospodářství s cíli, záměry, proporcemi a úkoly pětiletých státních plánů a oblastních plánů, zejména s ohledem na měnící se podmínky naší i světové ekonomiky, ovlivňovat kvalitu tvorby plánu socialistických organizací a jejich realizaci a zabezpečovat plynulý přechod do dalšího pětiletého období.
(2) Usměrňování vývoje ekonomiky provádějí příslušné ústřední orgány státní správy podle pravidel, obsažených ve státním plánu, na základě analýzy vývoje národního hospodářství jako celku a jeho jednotlivých částí koordinovaným a pružným uplatňováním stanovených nástrojů řízení, kterými disponují, včetně nezbytných změn závazných výstupů státního plánu.
(3) Nástrojem usměrňování vývoje ekonomiky je rovněž využívání centrálních hmotných, pracovních, finančních a devizových rezerv. S těmito rezervami disponuje vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik, popřípadě orgány k tomu zmocněné zákonem nebo příslušnou vládou.
(4) Usměrňování vývoje ekonomiky nesmí narušovat jednotnost principů řízení ekonomiky, vést k nivelizaci hospodářských výsledků socialistických organizací a k neoprávněnému zasahování do jejich působnosti; nelze je uplatňovat se zpětnou účinností.
(5) Nástroje usměrňování vývoje ekonomiky, o kterých rozhoduje vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik, jsou uplatňovány na základě návrhů věcně nebo odvětvově příslušných ústředních orgánů státní správy za koordinace Státní plánovací komise nebo ústředních plánovacích orgánů republik.
(6) Závažné odchylky od cílů, záměrů a výstupů pětiletého státního plánu se řeší usměrňováním vývoje ekonomiky, včetně nezbytných úprav výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu ve vzájemných vazbách na státní rozpočty a roční měnový plán. Ve vývoji cen jsou záměry pětiletého státního plánu konkretizovány ročním plánem vývoje cen.
(7) Nezbytné úpravy výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu schvaluje vláda Československé socialistické republiky na návrh Státní plánovací komise a vlády republik na návrh příslušného ústředního plánovacího orgánu republiky. Vyžaduje-li rozsah těchto úprav změnu pětiletého státního plánu v údajích a proporcích schválených Federálním shromážděním, popřípadě příslušnou národní radou, předkládá vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik návrh na jeho změnu Federálnímu shromáždění, popřípadě příslušné národní radě.
(8) Socialistické organizace jsou vázány změnami závazných výstupů státních plánů vyplývajícími z usměrňování vývoje ekonomiky a jsou povinny upravit své plány; tyto úpravy oznámí orgánům, kterým poskytly vybrané údaje svého plánu (§ 24 odst. 2).
(1) Pokud socialistická organizace mění svůj pětiletý nebo roční plán, musí zajistit závazné výstupy státního plánu, uzavřené smluvní závazky a další povinnosti podle obecně závazných právních předpisů. Změny vybraných údajů těchto plánů oznámí orgánům, kterým tyto údaje poskytla (§ 24 odst. 2).
(2) Změny plánů nelze provádět se zpětnou účinností.
(1) Socialistická organizace je povinna soustavně kontrolovat dodržování a plnění závazných výstupů státního plánu a hodnotit výsledky svého hospodaření.
(2) Ústřední orgány a národní výbory v rámci své působnosti kontrolují dodržování a plnění závazných výstupů státního plánu socialistickými organizacemi a dodržování obecně závazných právních předpisů, které upravují národohospodářské plánování, systematicky analyzují vývoj hospodaření těchto organizací a uspokojování potřeb společnosti. Podle charakteru zjištěných nedostatků buď uskutečňují opatření ve své působnosti a informují o nich příslušné ústřední orgány nebo jim poskytují potřebné podklady a rozbory, a to vždy s návrhy opatření, pokud je sami nemohou realizovat.
(3) Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik projednávají zprávy o souhrnném vývoji národního hospodářství a o plnění cílů a záměrů státních plánů a stanoví opatření k zabezpečení jejich realizace formou usměrňování vývoje ekonomiky.
(1) Ústřední rada družstev a svazy družstev plní podle tohoto zákona funkci odvětvového ústředního orgánu ve vztahu k jimi zakládaným družstevním podnikům. Svazy družstev plní jako účastníci plánovacího procesu vůči družstvům a ústředním plánovacím orgánům republik úkoly v oblasti přípravy podkladů pro vypracování státních plánů. Konkretizaci závazných výstupů státního plánu vůči družstvům3) a kontrolu jejich dodržení mohou provádět pouze u limitů a devizových normativů.
(2) Ústřední orgány společenských organizací plní funkci odvětvového ústředního orgánu v plánovacím procesu. Výjimky z uplatnění tohoto zákona ve společenských organizacích stanoví ústřední výbory Národní fronty v dohodě se Státní plánovací komisí nebo příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.
(3) Pověření pracovníci ústředních orgánů státní správy a národních výborů mají při plnění úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, přístup do všech objektů socialistických organizací. Pracovníci těchto organizací jsou povinni poskytovat jim požadované písemnosti a pravdivé a úplné údaje a informace, potřebné pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a usměrňování vývoje ekonomiky, včetně písemností, údajů a informací, jejichž předmětem jsou utajované skutečnosti, pokud se příslušný pracovník prokáže zvláštním pověřením.
(1) Za závažné nebo opětovné jednání proti zájmům společnosti, za které může být uložena hospodářská pokuta podle hospodářského zákoníku, se považuje též:
a) nezapracování závazného výstupu státního plánu do plánu socialistické organizace,
b) nesplnění nebo nedodržení závazného výstupu státního plánu,
c) neposkytnutí a opožděné poskytnutí údajů stanovených obecně závazným právním předpisem příslušným orgánům,
d) uvádění nepravdivých údajů ve stanovených plánovacích podkladech, plánech socialistických organizací a kontrolních zprávách,
e) provedení změny plánu se zpětnou účinností.
(2) Návrh na uložení hospodářské pokuty za jednání uvedená v odstavci 1 jsou oprávněny podat příslušné ústřední orgány státní správy a národní výbory.
(1) Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením způsob a postup povinného projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu včetně způsobu odstraňování rozporů.
(2) Vlády republik upraví nařízením podrobněji oblastní plánování.
(3) Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik mohou stanovit:
a) pro některé druhy závazných výstupů státních plánů zvláštní postup pro jejich tvorbu a konkretizaci,
b) výjimky z obecně závazných právních předpisů pro realizaci experimentů k ověření nových forem plánování, organizace a řízení národního hospodářství.
(4) Vláda Československé socialistické republiky stanoví obsah zvláštní části státních plánů:
a) v oblasti obrany,
b) v dohodě s vládami republik v oblasti bezpečnosti.
(5) Vláda Československé socialistické republiky stanoví výjimky z tohoto zákona nutné z hlediska zájmů obrany a v dohodě s vládami republik výjimky nutné z hlediska zájmů bezpečnosti Československé socialistické republiky.
(6) Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik stanoví po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy závazný postup, včetně vydávání obecně závazných právních předpisů pro:
a) přípravu a zajišťování zvláštních částí státních plánů,
b) plánování speciálního vědeckotechnického rozvoje, mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v oblasti speciální techniky a pro plánování v rámci soustavy plánů hospodářských mobilizačních příprav,
c) statistiku, která se týká zvláštní části plánů.
(7) Státní plánovací komise spolu s ústředními plánovacími orgány republik a v dohodě s federálním ministerstvem financí, Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Federálním cenovým úřadem, Státní bankou československou, Federálním statistickým úřadem vydává obecně závazné právní předpisy k zabezpečení potřebných podkladů pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a usměrňování vývoje ekonomiky.
(8) Ústřední plánovací orgány republik upraví obecně závazným právním předpisem konkretizaci limitů a devizových normativů družstvům, která nejsou členy svazů družstev.4)
(1) Kontrola plnění a hodnocení osmého pětiletého státního plánu a příslušných ročních plánů se řídí dosavadními předpisy, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví jinak.
(2) Obsah státních plánů, jednotná pravidla usměrňování vývoje ekonomiky a postup pro tvorbu, kontrolu a hodnocení plnění státního plánu stanoví pro rok 1990 vláda Československé socialistické republiky a vlády republik.
Zrušují se:
1. zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování,
2. vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 49/1981 Sb., o hospodaření s nevyužitými zásobami.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.
Husák v. r.
Indra v. r.
Adamec v. r.
1) § 4 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
2) Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.
3) Zákon č. 94/1988 Sb.
4) Zákon č. 94/1988 Sb.