(1) Členství v organisacích je dobrovolné; členem organisace se může v mezích organisačního řádu stát každý, kdo svou účastí může přispět k splnění jejích úkolů.
(2) Zásadou výstavby organisací je demokratický centralismus. K usnesení stačí většina hlasů, menšina se podrobuje většině; přijatá usnesení jsou závazná pro všechny. Členové volí demokraticky funkcionáře organisace.
(3) Složky organisace řeší své zvláštní úkoly samostatně v souladu s usneseními vyššího orgánu; sdružené organisace řeší v souladu s usneseními vrcholného orgánu úkoly, k jejichž plnění se sdružily.
(1) Stát pečuje o rozvoj organisací, vytváří příznivé podmínky pro jejich činnost a růst a dbá, aby život v nich se vyvíjel v souladu s ústavou a se zásadami lidově demokratického zřízení.
(2) Tuto péči provádějí národní výbory; řídí ji, pokud jde o obecné otázky činnosti organisací, ministerstvo vnitra, jinak ústřední úřady příslušné podle úkolů organisací.
Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují Revoluční odborové hnutí, Jednotné svazy zemědělců, Československý svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, Československý svaz žen, Československá obec sokolská a Československý Červený kříž. Ministerstvo vnitra může prohlásit další organisace (spolky) vzniklé před 1. říjnem 1951 za organisace podle tohoto zákona.
Ve shodě se zájmy pracujícího lidu je občanům zaručen výkon shromažďovacího práva, pokud se jím neohrožuje lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.
Svolavatelé shromáždění a členové jeho předsednictva se starají o udržení pořádku ve shromáždění; každý jeho účastník je povinen dbát jejich pořádkových pokynů.
(1) Spolky vzniklé před 1. říjnem 1951 (dále jen „spolky“), které vyvíjejí svou činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu, se mohou přeměnit v organisace nebo do nich včlenit; spolek se může přeměnit též v jiný vhodný útvar nebo do něho včlenit. Způsob přeměny nebo včlenění spolků, jakož i zánik zbylých spolků a způsob, jak bude naloženo s jejich majetkem, upraví ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady obecným právním předpisem.
(2) K rozchodu spolku stačí usnesení představenstva (výboru).
(1) Až do své přeměny, včlenění nebo zániku vykonávají spolky nadále svou činnost podle dosavadních stanov; finanční opatření, přesahující rámec běžné správy, mohou činit jen po předchozím souhlasu krajského národního výboru nebo orgánu, který krajský národní výbor k tomu zmocní.
(2) Krajské národní výbory ukládají spolkům povinnost, aby předkládaly informace potřebné k posouzení jejich činnosti.
1. zákon č. 134/1867 ř. z., o spolčovacím právu, a zákon č. 135/1867 ř. z., o shromažďovacím právu, ve znění pozdějších předpisů;
2. nařízení uherského ministra vnitra ve věcech práva spolčovacího a shromažďovacího, zejména nařízení č. 216/1848 B. M., č. 128/1868 B. M., č. 1394/1873 pres. B. M., č. 773/1874 B. M., č. 1508/1875 B. M., č. 766/1898 B. M. a č. 7430/1913 B. M., ve znění pozdějších předpisů a
3. ustanovení zákona č. 145/1947 Sb., o organisaci zemědělců republiky Československé, pokud odporují tomuto zákonu.