§ 4 nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci – Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce, režim práce a bezpečnostních přestávek a výpočet ztráty tekutin
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci · 68/2010 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 4 stanovuje, jak se určují dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce zaměstnance v osmihodinové směně, a to primárně odečtením z tabulek v příloze nařízení, nebo alternativně výpočtem či měřením. Pro určení, jak dlouho může zaměstnanec pracovat v tepelně zatíženém prostředí, se primárně používají předem dané tabulky. (§ 4 zákona č. 68/2010 Sb., nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce, režim práce a bezpečnostních přestávek a výpočet ztráty tekutin
- Týká se: zaměstnanec
- Odkazuje na: § 4a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 68/2010 Sb.
(1) Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance v osmihodinové směně se určí odečtením z tabulek č. 1a až 2c v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B a platí i pro zátěž teplem zjištěnou pomocí operativní teploty.
(2) Nelze-li provést odečet z tabulek 1a až 2c v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení z důvodu jiných zadávacích parametrů, kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu nebo jiný tepelný odpor oděvu clo, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí7b) nebo na základě měření teploty tělesného jádra, teploty kůže a srdeční frekvence. Metoda měření teploty tělesného jádra, teploty kůže a srdeční frekvence není použitelná pro posouzení zátěže teplem u zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý.
7b) ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí – Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže.“.
12. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro určení, jak dlouho může zaměstnanec pracovat v tepelně zatíženém prostředí, se primárně používají předem dané tabulky.
- Pokud nelze použít tabulky kvůli specifickým podmínkám (např. jiná rychlost proudění vzduchu, jiný typ oděvu), je nutné provést složitější výpočet podle normy nebo měření fyziologických parametrů zaměstnance.
- Metoda měření teploty tělesného jádra, kůže a srdeční frekvence není vhodná pro zaměstnance, kteří nosí speciální ochranné oděvy (reflexní, s chlazením, nepromokavé).
Na co si dát pozor
- Při posuzování zátěže teplem u zaměstnanců ve speciálních ochranných oděvech je nutné zvolit jinou metodu než měření fyziologických parametrů.
- Je důležité správně interpretovat zadávací parametry pro odečet z tabulek, aby bylo možné určit, zda je nutné přistoupit k alternativním metodám.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 5 Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší (Nařízení vlády, kterým se stanoví podmín)§ 31 Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatický (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení )§ 29 Sanitární a pomocná zařízení (Nařízení vlády, kterým se stanoví podmín)§ 57 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví podmín)