Zákon o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi

Nevyplývá-li z právního předpisu, z hospodářské smlouvy nebo z povahy plnění, že povinná organizace musí plnit sama, může k plnění užít i organizací jiných.

Je-li několik organizací společně zavázáno nebo oprávněno, vztahuje se závazek nebo právo každé z nich jen na tu část plnění, která na ni připadá podle právní skutečnosti, kterou byl právní poměr založen. Nejsou-li části plnění jednotlivých organizací určeny, jsou organizace zavázány nebo oprávněny k částem stejným. U společných závazků založených smlouvou musí však být ve smlouvě určeny podíly, anebo stanoveno, která z organizací a do jaké doby podíly určí; jinak je smlouva neplatná. Jestliže organizace, která je povinna podíly určit, tak neučiní, je zavázána nebo oprávněna sama.

Je-li možné závazek plnit několika způsoby, má právo volby organizace povinná, nebylo-li ujednáno něco jiného. Od vykonané volby nelze však ustoupit.

(1) Není-li v dalších ustanoveních nebo v prováděcích předpisech stanoveno něco jiného, není oprávněná organizace povinna na plnění přijmout ani organizace, která má plnit, povinna poskytnout něco jiného, než na co zní závazek. Totéž platí obdobně o místě plnění.

(2) Oprávněná organizace nesmí odmítnout nabídnuté částečné plnění závazku, pokud to neodporuje dohodě nebo povaze závazku.

(1) Místem plnění je

a) u dodávky výrobků místo, kde se výrobky podávají k přepravě do místa určení prvému tuzemskému veřejnému dopravci, poště nebo k přepravě neveřejným dopravním prostředkem vyslaným odběratelem, anebo závod odběratele, přepravují-li se výrobky neveřejným dopravním prostředkem vyslaným dodavatelem,

b) u prací a výkonů ve mzdě, prováděných v závodě dodavatele, místa určená pod písm. a); u ostatních prací a výkonů místo, kde se práce nebo výkony provádějí.

(2) Jsou-li pro to důležité důvody, může výjimečně prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva, stanovit místo plnění jinak.

Čas, kdy musí být závazek splněn, určuje prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva. Není-li čas plnění takto určen, může oprávněná organizace požadovat splnění a povinná organizace plnit ihned.

Není-li v prováděcích předpisech stanoveno něco jiného, může povinná organizace splnit závazek před jeho dospělostí jen se souhlasem organizace oprávněné.

Zjistí-li povinná organizace, že nebude moci včas splnit závazek, musí to ihned oznámit organizaci oprávněné s odůvodněním a zároveň uvést, kdy závazek splní; tím však není dotčena odpovědnost za nesplnění závazku. To platí obdobně, zjistí-li oprávněná organizace, že nebude moci včas přijmout plnění.

Organizace, která je povinna plnit, je v prodlení, jestliže nesplnila v den plnění nebo, je-li určena lhůta plnění, ani v její poslední den. Není-li čas plnění určen, je v prodlení uplynutím dne, ke kterému má být podle výzvy oprávněné organizace plněno; nebyl-li takový den stanoven, je povinná organizace v prodlení uplynutím dne následujícího po doručení výzvy k plnění.

Organizace, která je v prodlení, je povinna zaplatit oprávněné organizaci majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou.

Zní-li závazek na peněžitou částku, je organizace, která je v prodlení, povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení, popřípadě poplatek z prodlení stanovený zvláštními předpisy. Úrok z prodlení a poplatek z prodlení se započítávají na náhradu škody. Z majetkových sankcí, z úroků a z poplatků z prodlení se zákonný úrok z prodlení neplatí.

(1) Je-li organizace v prodlení s plněním závazku z hospodářské smlouvy, může oprávněná organizace od smlouvy odstoupit, nesplnila-li povinná organizace závazek ani v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou jí oprávněná organizace stanovila s upozorněním, že jinak od smlouvy odstoupí. Prováděcí předpisy mohou právo na odstoupení od smlouvy dále omezit nebo vyloučit.

(2) Mělo-li být podle výslovného ustanovení smlouvy plněno výhradně jen v určitý den nebo jen do určité lhůty, musí oprávněná organizace, chce-li trvat na splnění po uplynutí stanoveného času plnění, oznámit to ihned organizaci povinné; jestliže tak neučiní, nemůže již později trvat na splnění.

Oprávněná organizace je v prodlení, jestliže nepřijala plnění řádně nabídnuté nebo jestliže neposkytla v čase plnění spolupůsobení potřebné ke splnění závazku. V takových případech je oprávněná organizace povinna zaplatit majetkové sankce stanovené právním předpisem nebo smlouvou.

(1) Po dobu prodlení oprávněné organizace nenastane prodlení organizace povinné.

(2) Povinná organizace může na nebezpečí a náklad oprávněné organizace, která je v prodlení, výrobky, jež mají být podle smlouvy dodány, uskladnit a uskladněné výrobky vyfakturovat. Musí však oprávněnou organizaci vyrozumět a podle svých možností o uskladněné výrobky pečovat.

(3) Není-li dále stanoveno něco jiného, může povinná organizace při prodlení u jiného smluvního plnění než dodávky výrobků odstoupit od smlouvy s následky uvedenými v § 35 odst. 2, jestliže oprávněnou organizaci na to předem upozornila.

Další následky prodlení se stanoví v části druhé, popřípadě v prováděcích nebo zvláštních předpisech.

Plnění závazků, popřípadě jiných právních povinností, je zajišťováno majetkovými sankcemi (penále a pokuty). Pokud nejsou majetkové sankce stanoveny v právním předpise, jsou organizace povinny sjednat majetkové sankce za nesplnění podstatných smluvních povinností; to však neplatí u smluv kapacitních. Majetkové sankce stanovené v právním předpise mohou být v hospodářské smlouvě zvýšeny, a pokud to předpis dovoluje, i sníženy.

Do smluveného času plnění se pro účely majetkových sankcí nevčítá doba, po kterou byla povinná organizace v prodlení následkem okolností vzniklých u organizace oprávněné.

Nestanoví-li právní předpis něco jiného, nezaniká závazek zaplacením majetkové sankce.

Prominutí, snížení nebo započtení majetkových sankcí mezi organizacemi je neplatné, pokud není právním předpisem stanoveno něco jiného.

(1) Arbitráž může zvýšit majetkové sankce, vyžaduje-li to povaha závazku nebo jiné důležité důvody.

(2) Snížit, popřípadě prominout majetkové sankce může arbitráž jen ve zcela výjimečných případech. Povinná organizace může o to požádat nejpozději do dvou měsíců poté, kdy obdržela vyúčtování majetkových sankcí.

Zaručí-li se organizace písemným prohlášením za splnění peněžitého závazku jiné organizace, stává se jejím ručitelem a je oprávněné organizaci zavázána, pokud není ujednáno něco jiného, stejně jako organizace, za kterou se zaručila.

Oprávněná organizace může splnění vymáhat na ručiteli teprve tehdy, když povinná organizace, přestože byla upomenuta, závazek nesplnila.

Závazek zaniká splněním.

Nedohodnou-li se organizace jinak, počítá se plnění u dodávek na nejdříve dospělý závazek běžného roku; po splnění všech dospělých závazků běžného roku se plnění počítá na závazky předcházejícího roku počínaje závazkem, který nejdříve dospěl. U peněžitých závazků se počítá plnění na nejdříve dospělé závazky, pokud právní předpis nebo dohoda stran nestanoví něco jiného.

(1) Peněžitý závazek zaniká dnem, kdy platba dojde věřiteli nebo jeho peněžnímu ústavu; u plateb prováděných v platebním a zúčtovacím styku bez prostřednictví pošty zaniká však peněžitý závazek již dnem, kdy věřitelova pohledávka byla odepsána z dlužníkova účtu u peněžního ústavu.

(2) Způsob fakturování a placení, jakož i následky opožděného fakturování a placení upravují zvláštní předpisy.

Závazek zaniká započtením, jen pokud to stanoví právní předpis.

Pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závazkového poměru, zaniká závazek, jestliže se organizace na tom dohodnou nebo jestliže jej nahradí závazkem novým. Jestliže se jedna z organizací domáhá zrušení závazku na podkladě plánovacího dokladu, je druhá organizace povinna na zrušení přistoupit.

(1) Závazek lze nahradit novým také tak, že si organizace dohodou upraví práva mezi nimi dosud sporná nebo pochybná (narovnání).

(2) Omyl v tom, co bylo mezi organizacemi sporné nebo pochybné, nevadí platnosti narovnání. I když se později zjistí, že některá z organizací neměla žádné právo, nepozbývá platnosti dohoda učiněná v dobré víře.

Splyne-li jakýmkoli způsobem u jedné organizace právo se závazkem, zanikne právo i závazek, nestanoví-li právní předpis něco jiného.

Byla-li vymezena doba trvání závazku, závazek zanikne jejím uplynutím.

Ustanovení §§ 25 a 26 platí obdobně i pro zrušení závazku.

(1) Práva ze závazkových poměrů mezi organizacemi zanikají, nebyla-li uplatněna ve stanovené lhůtě u arbitráže nebo u soudu.

(2) Tato lhůta činí, pokud v prováděcích předpisech není stanoveno něco jiného,

a) u práv z odpovědnosti za vady plnění tři měsíce,

b) u práv na majetkové sankce, s výjimkou majetkových sankcí za vady, šest měsíců,

c) u ostatních práv jedenapůl roku.

(3) Stanoví-li dosavadní předpisy u některého práva kratší lhůtu pro jeho zánik nebo kratší promlčecí lhůtu, zaniká právo, nebylo-li uplatněno v této kratší lhůtě.

(1) Lhůta pro zánik práv z odpovědnosti za vady plnění počíná:

a) došlo-li k dohodě o odstranění vad, uplynutím lhůty stanovené k tomu v dohodě;

b) nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, dnem následujícím po sestavení předepsaného zápisu, v němž jsou vady uvedeny, a není-li takovýto zápis předepsán, uplynutím lhůty stanovené pro oznámení stanoviska organizace, která plnila, k reklamaci organizace oprávněné; u zboží vyváženého dnem následujícím po dni, kdy podnik zahraničního obchodu odškodnil zahraniční odběratele nebo kdy zboží se vrátilo z ciziny;

c) u práva na majetkové sankce za vady, práva na odstoupení od smlouvy a u práva na slevu z ceny dnem uvedeným v písm. b);

d) u práva na náhradu nákladů na odstranění vad dnem následujícím po odstranění vad; toto právo však lze uplatnit nejdéle do jednohoapůl roku ode dne splnění;

e) u práva ze záruky dnem následujícím po uplynutí záruční doby.

(2) Lhůta pro zánik práva na náhradu škody počíná

a) u práva, jehož uplatnění je podmíněno jeho uvedením v zápise o převzetí prací, dnem následujícím po sestavení zápisu;

b) u práva na náhradu škody vzešlé z vady – aniž jde o případ uvedený pod písm. a) – dnem následujícím po sestavení předepsaného zápisu, v němž jsou vady uvedeny, nebo po odeslání reklamace, a nestalo-li se tak, uplynutím lhůty pro zjištění, popřípadě reklamaci vad plnění;

c) v ostatních případech dnem, kdy se poškozená organizace dověděla o škodě a škůdci.

(3) U ostatních práv počíná lhůta pro jejich zánik, jakmile právo mohlo být vykonáno poprvé.

(1) Lhůta pro zánik práva na zaplacení ceny za dodané výrobky, práce a výkony počíná dnem následujícím po splnění (částečném splnění); při uskladnění (§ 64 odst. 2) počíná tato lhůta dnem následujícím po uskladnění výrobků na náklad odběratele.

(2) Při úhradě peněžitých pohledávek v platebním a zúčtovacím styku lhůta pro zánik práva přestává běžet:

a) dal-li příkaz k úhradě věřitel, dnem, kdy jej věřitel odeslal příslušnému peněžnímu ústavu; vrátí-li peněžní ústav věřiteli jeho příkaz, lhůta běží dále ode dne, kdy jej věřitel dostal;

b) dal-li příkaz k úhradě dlužník, dnem, kdy příkaz došel peněžnímu ústavu; lhůta běží dále ode dne, kdy věřitel dostal oznámení peněžního ústavu, že příkaz k úhradě byl odvolán.

(3) Lhůta pro zánik práv peněžních ústavů z poskytnutých úvěrů a z převzatých záruk za úvěry neprobíhá dále, popřípadě ani nepočíná, jestliže účet dlužníka (ručitele), z něhož mají být tyto pohledávky uhrazeny, vede peněžní ústav, který je věřitelem, a na tomto účtě není dostatek prostředků použitelných pro jejich úhradu.

Ustanovení zvláštních předpisů nebo pojistných smluv o počátku lhůt pro zánik práv a o jejich běhu nejsou tímto zákonem dotčena.

Rozhodnutí arbitráže nebo soudu lze vykonat, jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku od uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká.

Zvláštní předpisy stanoví, jak socialistické organizace nakládají s částkami, jež na nich nelze požadovat pro zánik práva.

O dodávkách výrobků, s výjimkou dodávek pro investiční celky (§ 180), uzavírají se smlouvy dodávkové a podle potřeby, jako podklad pro jejich uzavření, též smlouvy kapacitní.

Kapacitní smlouva je dohoda o dlouhodobém dodavatelském a odběratelském vztahu a jeho podmínkách; jejím účelem je také vytvářet předpoklady pro stanovení úkolů v ročních, popřípadě i pětiletých plánech, stabilizovat dodávkové vztahy a zhospodárnit výrobu a oběh výrobků.

Kapacitní smlouvou se dodavatel zavazuje uzavírat s odběratelem na smluvený rozsah dodávek a podle dohodnutých podmínek dodávkové smlouvy; za tím účelem je povinen zajistit výrobní kapacity, suroviny a popřípadě ostatní předpoklady pro smluvený rozsah, skladbu a směr vývoje výrobků, které má v budoucnu dodávat. Odběratel se zavazuje spolupůsobit podle sjednaných podmínek při zajišťování potřebných předpokladů.