Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
69/1974

Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči

69/1974 Sb. · 4 paragrafů

Úplné znění

4

§ 3a

Veterinární biopreparáty a léčiva mohou být vyráběny, ověřovány a uváděny do oběhu jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky, daným v dohodě s ministerstvem zdravotnictví republiky; jejich používání podléhá odborné veterinární kontrole.“

8. § 5 zní:

§ 5

(1) Při posuzování zdravotní způsobilosti plemeníků a plemenic k inseminaci a přirozené plemenitbě hospodářských zvířat se z hlediska požadavků veterinární péče vychází zejména z toho, zda plemeníci a plemenice pocházejí od rodičů prostých závažných konstitučních a dědičných vad, ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, a dále, jde-li o plemeníky, zda jsou zdraví, bez závažných konstitučních a dědičných vad a vlastností, ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, jde-li o plemenice, zda jsou bez závažných poruch zdravotního stavu a nejeví trvale závažné tvarové nebo funkční úchylky na pohlavním ústrojí a mléčné žláze.

(2) K inseminaci se používá jen sperma mikrobiologicky nezávadné s předpokladem dobré oplozovací schopnosti.

(3) V pochybnostech o zdravotním stavu plemeníka nebo plemenice je chovatel povinen dát zvíře vyšetřit veterinářem okresního veterinárního zařízení (dále jen „veterinář“).

9. § 7 odst. 3 zní:

„(3) Ve velkochovech hospodářských zvířat musí být jednotlivé druhy, popřípadě i věkové skupiny zvířat ustájeny odděleně a provoz v nich uspořádán tak, aby do zařízení velkochovu neměla volný přístup zvířata jiného druhu.“

10. § 7 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

„(5) V součinnosti s okresním veterinárním zařízením vypracovávají organizace, které chovají skot, prasata, ovce, koně, hrabavou a vodní drůbež, jakož i organizace, které zpracovávají potraviny a suroviny živočišného původu nebo průmyslově vyrábějí krmiva, vlastní pohotovostní plány pro případ vzniku velmi nebezpečné nákazy a dbají o jejich pravidelné prověřování a doplňování; předkládají je příslušným nákazovým komisím.“

11. V § 9 odst. 3 písm. d) se slova „nebezpečné nákazy“ nahrazují slovy „nebezpečné nebo velmi nebezpečné nákazy“.

12. V § 10 odst. 6 se slova „nebezpečnou nákazou“ nahrazují slovy „nebezpečnou nebo velmi nebezpečnou nákazou“.

13. § 11 zní:

§ 11

(1) K dovozu, průvozu a vývozu zvířat, potravin a surovin živočišného původu a krmiv, popřípadě předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz, jsou organizace zahraničního obchodu i ostatní dovozci, průvozci i vývozci povinni si včas vyžádat od ministerstva zemědělství a výživy republiky veterinární povolení. Při dovozu, průvozu a vývozu zvířat, potravin a surovin živočišného původu a krmiv, popřípadě předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz, musí být dodržovány veterinární podmínky stanovené federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, především pak ministerstvy zdravotnictví republik, popřípadě i doplňující (zvláštní) veterinární podmínky stanovené podle okolností případu ve veterinárním povolení, vydaném ministerstvem zemědělství a výživy republiky.

(2) Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, potraviny a suroviny živočišného původu a krmiva, popřípadě předměty, které mohou obsahovat zárodky nákaz, podléhají veterinární kontrole v pohraničních vstupních (výstupních) místech; kontrolu provádí veterinář pohraniční veterinární stanice. Provádění veterinárních kontrol organizuje, řídí a usměrňuje ministerstvo zemědělství a výživy republiky, které také určí, kdy se provádí veterinární vyšetření při vývozu. Byla-li uzavřena dohoda o společném provádění pohraniční veterinární kontroly, mohou být tyto kontroly prováděny i v pohraničních vstupních (výstupních) místech na území sousedního státu.

(3) Dovezená zvířata, popřípadě i potraviny a suroviny živočišného původu a krmiva, jakož i předměty, které mohou obsahovat zárodky nákaz, se umísťují v karanténě po dobu a za podmínek stanovených federálním ministerstvem zemědělství a výživy, popřípadě po dobu a za podmínek stanovených v jednotlivých odůvodněných případech ministerstvem zemědělství a výživy republiky.“

14. V § 12 odst. 1 se slova „nebezpečné nákazy“ nahrazují slovy „nebezpečné nebo velmi nebezpečné nákazy“.

15. V § 13 odst. 1 se slova „nebezpečných nákaz“ nahrazují slovy „nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz“.

16. § 16 písm. d) zní:

„d) hlásit zmetání a uhynutí hospodářských zvířat ihned veterinárnímu středisku.“

17. V § 17 odst. 3 se slova „nebezpečných nákaz“ nahrazují slovy „nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz“.

18. V § 17 odst. 4 se slova „nebezpečných nákaz“ nahrazují slovy „nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz“.

19. V § 18 odst. 2 se slova „nebezpečným nákazám“ nahrazují slovy „nebezpečným nebo velmi nebezpečným nákazám“.

20. V § 28 se slova „hygienické a protiepidemické péče“ nahrazují slovy „péče o hygienu potravin a surovin živočišného původu a ochrany proti nemocem přenosným ze zvířat na lidi“.

21. V § 28 se na konci připojuje tato věta:

„K tomu účelu si investorské organizace vyžadují posudky veterinárních zařízení.“

22. § 30 odst. 4 zní:

„(4) Veškeré mléko převzaté mlékárnou musí být pasterováno. Pasterace se provádí zahřátím:

1. mléka na teplotu nejméně 85 °C;

2. mléka na teplotu 71 °C až 74 °C po dobu 20 až 30 vteřin, rozhodne-li tak okresní národní výbor na návrh okresního veterinárního zařízení, podaný v dohodě s orgány hygienické služby;

3. smetany na teplotu nejméně 90 °C.

O případném zvýšení pasterační teploty nebo úpravě pasteračního režimu z důvodů protiepidemických nebo protiepizootických rozhoduje okresní národní výbor na návrh okresního veterinárního zařízení nebo orgánu hygienické služby, podaný ve vzájemné dohodě.“

23. V § 30 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Jiný způsob ošetření mléka nebo smetany nahrazující pasteraci povoluje ministerstvo zemědělství a výživy republiky v dohodě s ministerstvem zdravotnictví republiky.“

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

24. § 31 zní:

§ 31

Je zakázáno porážet zvířata nemocná snětí slezinnou, snětí šelestivou, vozhřivkou, morem skotu, vzteklinou, maligním edémem, brucelózou ovcí a koz, nakažlivou chudokrevností jednokopytníků, tularemií a myxomatózou. Rovněž se zakazuje porážení zdravých březích plemenic (nestanoví-li jinak ministerstvo zemědělství a výživy republiky v souvislosti s opatřeními k dalšímu rozvoji a zkvalitnění chovů) a porážení nemocných zvířat v agónii.“

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1974.

Ministr:

Dr. Večeřa v. r.