Úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších změn

Je-li jisto, že fyzická osoba zemřela, ale její smrt nelze prokázat stanoveným způsobem, vydá soud rozhodnutí, kterým ji prohlásí za mrtvou.

(1) K řízení je příslušný soud (dále jen „rejstříkový soud“), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, (dále jen „podnikatel“). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.

(2) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.

(3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku nově příslušného soudu.

(1) Řízení se zahajuje na návrh.

(2) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

(3) Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.

(1) Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.

(2) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis podat a jak musí být návrh na zápis doložen.

(3) V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci.

(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno.

(2) O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají zapisované skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.

(3) Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne samostatným usnesením.

(4) Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.

(5) Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin73) anebo jestliže nepodal návrh na povolení zápisu do obchodního rejstříku, ač byl k jeho podání podle zvláštního právního předpisu povinen. Postupuje přitom obdobně podle § 53.

(1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) je příslušný krajský soud, u něhož je obchodní společnost, družstvo nebo jiná právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku, v rejstříku obecně prospěšných společností nebo v nadačním rejstříku. Jde-li o osobu, která se do těchto rejstříků nezapisuje, je příslušný krajský soud, který rozhoduje v obchodních věcech, v jehož obvodu má tato osoba svůj obecný soud.

(2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují jen na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.

(3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94 odst. 1 větou první. Rozhoduje se usnesením.

(4) Ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání jen ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e) a f) a jen tehdy, jestliže se neprovádí dokazování.

(1) Návrh ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona74) může podat jen Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“).

(2) Účastníky řízení jsou Komise jako žalobce a ti, koho Komise v návrhu označí jako žalované.

(3) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud žalobce.

(4) Rozhoduje se usnesením. Jednání není třeba nařizovat.

(1) Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží žalobce. Účastníci nemusí být vyslechnuti.

(2) O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud žalobce, aby odstranil vady podání (§ 43), běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud žalobci, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.

(3) Usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle zvláštního zákona.75) I před uplynutím této doby soud usnesení zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.

(1) Nesouhlasí-li přípravný výbor politické strany nebo politického hnutí s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh na registraci nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu jsou neúplné nebo nepřesné údaje, může se přípravný výbor domáhat určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.

(2) Účastníkem řízení je přípravný výbor a příslušné ministerstvo.

(3) Příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo přípravný výbor.

(4) Soud rozhodne usnesením. Odvolání proti rozhodnutí není přípustné.

Soud rozhodne usnesením. Opravné prostředky proti rozhodnutí nejsou přípustné.

(1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku nebo ve zvláštním seznamu voličů, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu.

(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a obec.

(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.

(4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů a jejich dodatcích nebo ve zvláštních seznamech voličů je příslušný okresní soud.

(1) Jestliže pověřený obecní úřad nebo obecní úřad v obci, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory (registrační úřad)34b) rozhodl o

a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,

b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,

c) provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, mohou se ostatní volební strany, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(2) Účastníkem řízení jsou navrhovatel a příslušná obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, a v případě odstavce 1 písm. c) i volební strana, jejíž registrace je napadena.

(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.

(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(1) Každá osoba zapsaná do stálého seznamu voličů a jeho dodatku ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva v obci volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, se může obrátit na soud34c) s návrhem na vydání rozhodnutí

a) o neplatnosti hlasování,

b) o neplatnosti voleb,

c) o neplatnosti volby kandidáta.

(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) a b) je navrhovatel a obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu podle zvláštního právního předpisu.34b) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. c) je navrhovatel, příslušná obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, a ten, jehož volba členem zastupitelstva v obci byla napadena.

(3) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů. Usnesení podle odstavce 1 písm. a) a b) soud doručí účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra, usnesení podle odstavce 1 písm. c) soud doručí účastníkům řízení; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.

(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(1) Jestliže okresní úřad v sídle volebního kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o

a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,

b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,

c) provedení registrace kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(2) Jestliže okresní úřad v sídle volebního obvodu, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o

a) odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která přihlášku k registraci podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této přihlášky k registraci,

b) provedení registrace přihlášky k registraci pro volby do Senátu, mohou se ostatní kandidáti, politické strany, politická hnutí nebo koalice, kteří přihlášku k registraci podali, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.

(4) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu, v případě odstavce 2 písm. b) i kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.

(5) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.

(6) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(1) Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.

(2) Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jakož i každý kandidát, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na

a) vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,

b) vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,

c) vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.

(3) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle volebního obvodu. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu a ten, jehož volba senátorem byla napadena.

(4) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.

(5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(6) Usnesení soudu o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra.

(1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

(2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.

(3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

(4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nzákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

(5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.

(1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.

(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.

(1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.

(2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.

(1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.

(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.

(1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.

(2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

(3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro něž bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.

Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.

(1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením.

(2) Soud rozhoduje usnesením.

(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.

(4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.

(5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.

(1) Jestliže okresní úřad v sídle kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,34f) rozhodl o

a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva kraje, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,

b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva kraje, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,

c) provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva kraje, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.

(3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.

(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(1) Každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, se může obrátit na soud s návrhem na

a) vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,

b) vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,

c) vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.

(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle kraje. Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle kraje a ten, jehož volba členem zastupitelstva kraje byla napadena.

(3) Jestliže zastupitelstvo kraje nebo ministr vnitra vyslovili zánik mandátu člena zastupitelstva kraje, může se člen zastupitelstva kraje, jemuž takto mandát zanikl, nebo politická strana, politické hnutí a koalice, které podaly kandidátní listinu v kraji, obrátit na soud s návrhem na zrušení usnesení zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl zánik mandátu vysloven.

(4) Účastníkem řízení podle odstavce 3 je navrhovatel a příslušný kraj, jehož zastupitelstvo zánik mandátu vyslovilo, nebo Ministerstvo vnitra, vyslovil-li zánik mandátu ministr vnitra.

(5) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů.

(6) Usnesení o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení a ministru vnitra. Usnesení podle odstavce 3 o zrušení usnesení zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik mandátu, se doručuje účastníkům řízení, a není-li účastníkem příslušný kraj nebo Ministerstvo vnitra, doručuje se usnesení soudu i tomuto subjektu.

(7) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(1) O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34g) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů ode dne doručení návrhu.

(2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti práce, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise.

(3) K řízení je příslušný okresní soud podle místa sídla zaměstnavatele.

(4) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

(5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(1) Návrh na soudní prodej zástavy podává zástavní věřitel.

(2) Místně příslušný k rozhodnutí o tomto návrhu je obecný soud zástavního dlužníka. Jestliže však zástavou nebo její součástí je nemovitost, příslušný je soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází; jestliže je zástavou více nemovitostí, lze návrh podat u kteréhokoli z příslušných soudů.

(3) Účastníky řízení jsou zástavní věřitel, dlužník a zástavní dlužník (zástavce).

(1) Soud nařídí jednání, jestliže zástavou nebo její součástí je nemovitost; jinak může rozhodnout bez jednání.

(2) Soud povolí prodej zástavy, je-li prokázána existence zástavního práva k zástavě a jsou-li osvědčeny další skutečnosti nutné k uspokojení ze zástavy.

(3) Usnesení, kterým se prodej zástavy povoluje, je vykonatelné po uplynutí lhůty jednoho měsíce od jeho právní moci.

Po vykonatelnosti usnesení, jímž se povoluje prodej zástavy, soud provede její prodej; postupuje přitom způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí.

Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž

a) se upravuje vedení řízení;

b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);

c) bylo zahájeno řízení bez návrhu;

d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);

e) bylo prominuto zmeškání lhůty;

f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;

g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;

h) byl schválen smír;

i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu;

j) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110;

k) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b);

l) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.

(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

(3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

(1) Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.

(2) Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.

(1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.

(2) Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.

(3) O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.

(1) V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).

(2) Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že

a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,

b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 118c, popřípadě § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,

c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,

d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,

e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,

f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),

g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

(3) Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.

(4) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání.

(1) Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže

a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;

b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;

c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;

d) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;

e) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

(2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 omezení podle odstavce 1 neplatí.

U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).

(1) Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud.

(2) Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

(3) Právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.

(1) Vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí.

(2) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.

(1) Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

(2) Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).

Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.

(1) Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům.

(2) Je-li to třeba, vyšetří předseda senátu, zda jsou splněny podmínky řízení, opatří zprávy a listiny, jichž se odvolatel nebo jiní účastníci dovolávají, a provede i jiná podobná šetření.

(3) Jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání odvolání a jakmile jsou provedena šetření podle odstavce 2, předloží předseda senátu věc odvolacímu soudu; ve zprávě též uvede, že považuje odvolání za podané ve lhůtě.