Vyhláška o ochraně zemědělského půdního fondu

(1) Při budování komunikací, nadzemních a podzemních vedení dochází k zásahům do zemědělského půdního fondu a narušování zařízení a opatření (např. vodohospodářských a melioračních), která byla zřízena v zájmu zvyšování úrodnosti půdy. Taková zařízení a opatření je nutno při provádění uvedených prací důsledně chránit před jejich poškozováním a znehodnocováním nebo, nelze-li jinak, omezit škody na nezbytně nutnou míru. Je třeba dbát toho, aby trasa elektrických a jiných vedení byla navrhována tak, aby pokud možno nerušila normální provoz polních prací a nezmenšovala možnost využití půdy a zvyšování její úrodnosti, a aby byla zajištěna ochrana protierozních opatření podle § 5 a sítě závlahových a odvodňovacích zařízení, zejména aby nebyly porušovány odvodňovací drenáže a podstatněji zmenšováno jejich nadloží. Po skončení prací je provozovatel povinen uvést pozemky do původního stavu tak, aby byla zajištěna funkce všech zařízení na nich dříve vybudovaných. Ochranu zařízení a opatření v zájmu ochrany půdy a zvyšování její úrodnosti je nutno v plném rozsahu zabezpečit při provádění hospodářskotechnických úprav pozemků.

(2) Při budování větších vodohospodářských děl (např. vodních nádrží), kdy jsou postihovány veliké plochy zemědělské půdy, je potřebí učinit rovněž opatření k ochraně ornice a hlouběji uložených zemin schopných kultivace, které lze použít pro zúrodnění zemědělské půdy a výrobu kompostů. V ekonomicky odůvodněných případech a po průzkumu jakosti těchto zemin uloží odbor zemědělství rady okresního národního výboru podle ustanovení § 10 odst. 3 jejich oddělenou skrývku.

(3) Odbory zemědělství rad krajských a okresních národních výborů dozírají na řádné provádění těchto základních opatření k ochraně zemědělského půdního fondu a činí opatření k odstranění zjištěných závad.

(1) Při provádění průzkumných prací a budování nadzemních a podzemních vedení a při úpravě vodních poměrů dochází k značným a svými následky mnohdy i k trvalým škodám na zemědělském půdním fondu, zejména tím, že se nedodržuje zásada odděleného skrývání ornice, která se promíchává s mrtvou spodinou a že práce se podnikají uprostřed vegetačního období, takže dochází k znehodnocování zemědělské půdy.

(2) Provozovatelé těchto prací jsou proto povinni:

a) jejich zamýšlené provádění oznámit odboru zemědělství rady okresního národního výboru a výkonnému orgánu místního národního výboru před jarními zemědělskými pracemi zahajovanými zpravidla počátkem března, popřípadě před podzimními zemědělskými pracemi zahajovanými zpravidla počátkem září; u výstavby telekomunikačních vedení správy spojů, která svou povahou neznamená podstatnější zásah do zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, stačí včas oznámit práce před jejich provedením,

b) práce na pozemku omezit pokud možno na dobu vegetačního klidu a provádět je tak, aby docházelo k co nejmenším škodám na zemědělském půdním fondu a na zemědělských kulturách a aby nedocházelo k zbytečnému jejich přejíždění vozidly,

c) provádět v odůvodněných a ekonomicky uvážených případech odděleně skrývku ornice před zahájením prací, po jejich skončení odstranit veškeré zbytky provozních zařízení a dotčenou plochu urovnat a upravit do původního stavu, aby byla schopna dalšího hospodářského využití.

(3) Odbory zemědělství rad okresních národních výborů dozírají nad řádným prováděním těchto opatření a rozhodují, zda v jednotlivých případech má či nemá být prováděna skrývka ornice podle povahy prováděných prací a rozsahu vzniklých škod.

(1) Rozvoj investiční výstavby a průmyslové činnosti, stoupající těžba nerostů, budování vodních děl apod. kladou stále značnější nároky na zemědělskou půdu, která je odnímána zemědělské výrobě nebo znehodnocována. Proto je naléhavě potřebí, aby odnímání půdy zemědělské výrobě bylo vždy řádně politicky a ekonomicky uváženo a musí-li nezbytně dojít k odnětí půdy, aby se tak stalo s co nejmenšími škodami na zemědělském půdním fondu.

(2) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla řádně zabezpečena a jeho používání k nezemědělským účelům bylo prováděno ve vzájemném souladu zemědělské výroby s ostatními odvětvími národního hospodářství, stanoví se tyto zásady pro vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu:

a) žádná součást zemědělského půdního fondu nesmí být odňata zemědělské výrobě, pokud o vynětí nebylo rozhodnuto odborem zemědělství rady okresního národního výboru po předchozím projednání s výkonným orgánem místního národního výboru. Teprve bylo-li rozhodnuto o vynětí ze zemědělského půdního fondu, lze zemědělskou půdu použít k jiným než zemědělským účelům. O vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu musí být rozhodnuto již při projednávání investičního úkolu, nejpozději však při vydání územního rozhodnutí. Při zpracování investičního úkolu opatří si investor předběžné vyjádření odboru zemědělství rady okresního národního výboru o vynětí součásti ze zemědělského půdního fondu. Pokud o vynětí ze zemědělského půdního fondu nebylo rozhodnuto předem, vydají se rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a územní rozhodnutí společně,

b) rovněž přeměna orné půdy na půdu jinak obdělávanou (např. na louku, pastvinu, zahradu, sad, les, rybník) nesmí být provedena bez souhlasu odboru zemědělství rady okresního národního výboru. Každý návrh nebo žádost na přeměnu orné půdy na jinak obdělávanou musí být hospodářsky zdůvodněn a posouzen z hlediska přírodních a ekonomických podmínek a celkového zaměření výroby. Přitom využijí odbory zemědělství rad okresních národních výborů výsledků delimitace zemědělského půdního fondu a lesního fondu. Zásadně nesmí být povolovány přeměny orné půdy na půdu jinak obdělávanou u takové půdy, která svou polohou, povahou ornice a spodiny a danými klimatickými podmínkami se hodí k využití jako orná půda,

c) před rozhodnutím o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu přihlédne odbor zemědělství rady okresního národního výboru k politickému a ekonomickému zdůvodnění žádosti o vynětí, k odhadu ztrát na zemědělské výrobě, jež tím vznikne (např. vlivem továrních exhalací). Dále přihlédne ve spolupráci s odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru k tomu, zda bylo provedeno účelné soustředění výstavby, zda bylo využito dosavadních míst a stavebních mezer vhodných k zastavění a zda je zajištěno účinné čištění odpadních vod a továrních exhalací. Jde-li o rozsáhlejší zásah do zemědělského půdního fondu, nebo má-li takový zásah i při menší výměře značný ekonomický dosah, může si odbor zemědělství rady okresního národního výboru vyžádat od žadatele o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu podrobnější ekonomický rozbor dosahu zamýšlené výstavby na zemědělskou výrobu v rámci projektové dokumentace,

d) odbor zemědělství rady okresního národního výboru posoudí ztráty na zemědělské výrobě a jejich ekonomický dosah nejen z hlediska cenového vyjádření sklizně na ploše odnímané zemědělské výrobě, nýbrž i z toho stanoviska, že jde především o trvalou ztrátu, která se v průběhu osevního postupu projeví nepříznivým vlivem v celém výrobním procesu a hospodářských a finančních výsledcích zemědělského závodu. To má zvláštní důležitost při žádostech o vynětí úrodných půd v produkčních oblastech, kde i menší úbytek, zejména orné půdy, znamená hluboký zásah do výroby a hospodářských výsledků zemědělského závodu a může působit škodlivě i v pozdější době na dalších plochách zemědělské půdy. Úbytky zemědělského půdního fondu je třeba posuzovat nejen z hlediska jednotlivého případu, ale i podle jejich souhrnu v obci, okrese nebo kraji. Odhad ztrát na zemědělské výrobě nutno tedy stanovit nejméně pro období celé rotace osevního postupu a z hlediska všech ztrát, které se projevují v tržní produkci, krmné základně (je třeba uvažovat i meziplodiny, strniskové směsky, podsevy, chrást, řízky atd.) a ve využití základních prostředků.

(3) V rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu uloží odbor zemědělství rady okresního národního výboru potřebná opatření k ochraně zemědělského půdního fondu a jeho využití se zřetelem na jejich hospodárnost a účelnost. Půjde tu zejména o využití půdy pro zemědělskou výrobu až do jejího skutečného použití k jiným účelům (např. do zahájení přípravných prací na stavbě s přihlédnutím k možnosti provedení sklizně úrody), o zabezpečení jejího využití v mezidobí do zahájení výstavby k pěstování krmiv (jarních směsek, meziplodin, strniskových pícnin atd.), nelze-li půdy využívat po celý hospodářský rok, a o včasné oznámení zahájení prací (§ 6 odst. 5). V rozhodnutí současně uloží investorovi povinnost provést před zahájením prací na svůj náklad skrývku kulturních vrstev půdy a přenechat ji k hospodárnému využití nebo, je-li to ekonomicky zdůvodněné, dopravit ji na svůj náklad na místo jejího hospodárného využití. Případné další převozy uložené skrývky na jiné místo nejdou již na účet investora.

(4) Výkonné orgány krajských národních výborů si mohou vyhradit rozhodnutí o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména jde-li o větší rozsah požadavku na zemědělský půdní fond nebo o značný dosah na zemědělskou výrobu ze stanoviska plnění státního plánu zemědělské výroby.

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.

Ministr:

Štrougal v. r.

*) Podrobná charakteristika pozemků je uvedena ve směrnicích Ústřední správy geodézie a kartografie a ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků č. 154/1957 Ú. l.